„Mentální anorexie je komplexní porucha s nejvyšší úmrtností ze všech psychiatrických poruch,“ prohlásil pro Reuters Health Dr. Walter H. Kaye. „Snažíme se na prvním místě porozumět jejím příčinám, abychom tak mohli nabídnout lepší léčebné postupy.“
Dr. Kaye z University of Pittsburgh s kolegy provedl studii na základě pozitronové emisní tomografie (PET), používající radioaktivní indikátor (C-11) racloprid ke zjištění vazebního potenciálu dopaminových receptorů v mozcích deseti žen s historií mentální anorexie a u kontrolní skupiny dvanácti zdravých žen podobného věku a BMI (body mass indexu).
Podle zprávy, publikované v červencovém vydání Biological Psychiatry, měly ženy, které prodělaly anorexii, vazební potenciál dopaminových receptorů výrazně vyšší, než ženy z kontrolní skupiny.
Tato odchylka u zkoumaných žen nesouvisela s věkem, BMI, ani dobou, která uplynula od jejich vyléčení.
Zvýšený vazebný potenciál může být podle amerických vědců způsoben buď nižší koncentrací intrasynaptického dopaminu a/nebo zvýšením hustoty či afinity D2/D3 receptorů v této oblasti.
Studie zjistila, že k tomuto zvyšování aktivity dopaminových receptorů dochází ve dvou oblastech bazálních ganglií. Jsou to anteroventrální striatum a dorzální caudatus. První z nich je spojována s modulací mechanismů odměny, učení a závislostí, zatímco druhá má zajišťovat adekvátní reakce na ohrožení.
Nadměrné vázání dopaminu v mozku je s největší pravděpodobností příčinou psychických změn, které jsou s mentální anorexií spojené.
„Tato zajímavá zjištění nám mohou pomoci vysvětlit, proč mají lidé trpící mentální anorexií určité osobnostní rysy.“ prohlásil Dr. Kaye. Často to jsou velmi pracovití lidé zaměření na úspěch, kteří bývají postiženi anhedonií.
„To může vysvětlovat, proč jsou anorektici schopni držet dietu a shazovat kilogramy,“ dodává, „zatímco u většiny z nás to vyžaduje velké úsilí.“
Dr. Kaye uvádí, že podnětem k realizování této studie byly výsledky dřívějších výzkumů, které zjistily u osob, trpících obezitou nebo se sklony k závislostem, sníženou aktivitu dopaminových receptorů.
Předpoklad Dr. Kaye, že u anorexie budou dopaminové receptory naopak nadměrně aktivní, tato studie potvrdila.
Mentální anorexie vyvolává ztrátu schopnosti pociťovat útěchu nebo potěšení z věcí, které tyto emoce přináší většině lidí. Týká se to samozřejmě také jídla.
Nemocní ignorují zpětnou vazbu od blízkých, kteří je upozorňují na jejich zhoršující se zdravotní stav. Extrémní askeze tu bývá doprovázena překvapivou činorodostí a produktivitou.
Dr. Kaye připisuje všechny tyto symptomy abnormální aktivitě dopaminových receptorů. Nemocní se také obsesivně zaměřují na určité hodnoty, které jim nahrazují uspokojení z běžných věcí, přičemž pro okolí je jejich význam těžko pochopitelný.
| ZDROJ: |
|---|
|
www.mydna.com www.medscape.com |
Výsledky této studie nepřinesou pokrok pouze v léčení mentální anorexie. Abnormální hladiny dopaminu jsou nyní považovány za příčinu mnoha dalších poruch. Kromě obezity nebo abúzu můžeme uvést i Parkinsonovu chorobu, která se již podáváním agonistů dopaminu léčí relativně úspěšně již delší dobu.
Tým Dr. Kaye bude nyní zjišťovat příčinu zvýšené aktivity dopaminových receptorů. V současnosti je již připravována kolaborativní studie, ověřující hypotézu o genetické podmíněnosti vzniku anorexie, ve které budou zkoumány rodiny, kde trpí anorexií dva nebo více členů.
Michal Janků, www.Zdravi.Euro.cz
autor je externím spolupracovníkem redakce