Dopamin je pomocníkem v dosahování cílů, ale i zdrojem závislostí. Jak ho udržet v normě?

dopamin

Zdroj: Unsplash

Dopamin je hormon zodpovědný za pocit spokojenosti i motivaci k dosahování cílů při každodenních činnostech. Z hormonu štěstí se však snadno může stát i zdroj závislosti a bezmyšlenkovitého jednání, je-li nadměrně stimulován. Nedostatek dopaminu se naopak projevuje únavou, impulzivním jednáním a ztrátou motivace. Zajímá vás, co vše tato látka ovlivňuje a jak udržet zdravou hladinu dopaminu?

Co je dopamin?

Dopamin je chemická látka přirozeně přítomná v lidském těle a především v mozku, kde zastává významnou úlohu v mechanismech potěšení a odměny, ale také strachu a vzniku závislosti. Tomuto hormonu se někdy rovněž říká chemický posel, neboť ho nervový systém využívá k přenosu zpráv mezi jednotlivými nervovými buňkami.

Tento neurotransmiter lidem pomáhá soustředit se, usilovat o dosažení cílů a objevovat zajímavé věci. Spolu s adrenalinem a noradrenalinem patří mezi hlavní katecholaminy, což jsou hormony vytvářené nadledvinami. Částečně je ale uvolňován i hypotalamem v mozku. [1, 2, 3]

Jaké má dopamin funkce?

Dopamin se vytváří v mozku ve dvou fázích. Jeho vzniku předchází aminokyselina zvaná tyrosin, která se nejprve mění na aminokyselinu zvanou L-dopa a až poté na dopamin. Jako neurotransmiter je dopamin uvolňován zejména tehdy, očekává-li váš mozek odměnu. Když tedy spojíte určitou činnost s potěšením, může ke zvýšení dopaminu postačit i pouhé očekávání.

Jedná se například o běžné aktivity, jako je jídlo, sex nebo nakupování. Dopamin však zpravidla nepůsobí sám, neboť bývá uvolňován s dalšími neurotransmitery, jako je adrenalin a serotonin. Dopamin se však významně podílí na následujících funkcích:

  • nálada,
  • pozornost,
  • paměť,
  • učení se,
  • příjemná odměna a motivace,
  • chování a poznávání,
  • sexuální i jiná vzrušení.

Dopamin se jakožto hormon uvolňuje do tělesného krevního oběhu, kde spolu s adrenalinem a noradrenalinem hraje malou roli i v adaptačním syndromu ,,bojuj, nebo uteč”, což je bezprostřední reakce na stresový podnět. Kromě nervové soustavy dopamin ovlivňuje i další tělesné funkce, jako jsou:

  • pohyb,
  • srdeční tep,
  • spánek,
  • funkce krevních cév (uvolnění nebo zúžení),
  • funkce ledvin,
  • laktace při kojení,
  • kontrola nevolnosti a zvracení,
  • zpracování bolesti,
  • zvyšuje odstraňování sodíku z těla,
  • snižuje produkci inzulínu ve slinivce břišní,
  • snižuje aktivitu lymfocytů v imunitním systému. [4, 5, 6]

Dopamin, hormon štěstí

Když je dopamin uvolňován ve správném množství, obvykle jej doprovází dobrá nálada, což podporuje důležité činnosti, jako je soustředěnost, učení, plánování a zvýšená produktivita. Prudký nával dopaminu pak vede k silnějším pocitům euforie.

Z evolučního hlediska slouží dopamin především k tomu, aby lidi motivoval k vykonávání činností nezbytných pro život, jako je potrava, boj o přežití a rozmnožování se. Lidský mozek je tedy navržen tak, aby vyhledával činnosti, které zahrnují systém odměn, čímž se uvolňuje dopamin. Jakmile se při nějaké činnosti cítíte dobře, vyhledáváte další příležitosti k jejímu vykonávání.

To je také jedním z důvodů, proč je nezdravé a sladké jídlo tolik návykové. Složky těchto potravin uvolňují velké množství dopaminu, což vám dává jedinečný pocit, který chcete neustále opakovat. Na tomto principu v podstatě funguje většina návykových látek. [7, 8, 9]

Nedostatek dopaminu: příčiny

Za sníženou hladinou dopaminu v těle může stát celá řada faktorů. Problém obvykle souvisí s poškozením nervových receptorů, což vede k tomu, že vaše tělo nereaguje na dopamin tak, jak by mělo. Mezi příčiny sníženého dopaminu patří zejména:

  • nedostatek spánku: spánková deprivace může vést ke snížení dopaminových receptorů v mozku,
  • obezita: může také přispět ke snížení dopaminových receptorů,
  • nadbytek nasycených tuků: mohou způsobit zánět, který mění dopaminový systém,
  • nedostatek proteinů ve stravě: může způsobit nedostatek aminokyseliny tyrosin, která je nezbytná k produkci dopaminu,
  • stres: neustálé vystavování stresovým situacím vede ke snížené produkci dopaminu,
  • užívání drog,
  • zdravotní stavy.

Nedostatek dopaminu a zdravotní stavy

Nedostatek dopaminu je také spojován s nejrůznějšími zdravotními stavy, jako je Parkinsonova choroba, která se projevuje ztuhlostí pohybu a ztrátou nervových buněk v některých oblastech mozku, syndrom ADHD nebo deprese.

Nedostatek dopaminu a návykové látky

Některé návykové látky mohou reagovat s dopaminem takovým způsobem, že se stává návykovým. Patří sem například nikotin a alkohol, které aktivují dopaminový cyklus, jenž je pak natolik silný, že ho dotyčný chce čím dál více.

Poškození dopaminových receptorů rovněž nastává při závislosti na drogách, jako je kokain. Tato droga uvolňuje velké množství dopaminu a navozuje silné pocity euforie. Jakmile se vytvoří návyk, lidský mozek reaguje snížením produkce dopaminu. V tu chvíli dotyčný potřebuje zvýšit dávku dané látky.

Nadměrná aktivace dopaminu je natolik silná, že jedinec může začít ztrácet zájem o jiné podněty a je čím dál méně schopen odolávat dané látce. Jakmile se užívání oné substance stane potřebou, jedná se o závislost. Zbavení se závislosti s sebou následně nese emocionální i fyzické příznaky abstinence. [10, 11, 12]

Příznaky nedostatku dopaminu

Příznaky nedostatku dopaminu nebo snížené hladiny tohoto hormonu mohou zahrnovat následující stavy:

  • ztráta motivace,
  • únava,
  • špatná soustředěnost,
  • náladovost až úzkostlivost,
  • impulzivní jednání a vznětlivost,
  • snížené sebevědomí,
  • nedostatek potěšení z dříve příjemných zážitků,
  • pocity beznaděje až deprese,
  • snížená sexuální touha,
  • problémy se spánkem,
  • třes rukou, zvýšená ztuhlost pohybu, ztráta rovnováhy či svalové křeče,
  • syndrom neklidných nohou. [13, 14]

Jak zvýšit dopamin?

Zvyšování hladiny dopaminu a případná léčba zpravidla závisí na příčině jeho poklesu. Obecně však pomáhá zařadit více fyzické aktivity, která přirozeně podporuje produkci dopaminu. Pomoci tedy může cvičení i pouhá procházka. Dále také pomáhá poslech hudby, která dokáže stimulovat produkci dopaminu v mozku.

Pozitivní vliv na zvýšení dopaminu ale mohou mít i jakékoli jiné příjemné aktivity, jako je čtení, jóga, masáž, mazlení se se zvířetem a podobně. Pomoci může také změna stravování, a to zejména ve snížení konzumace nezdravých (nasycených) tuků a zvýšení příjmu potravin obsahujících tyrosin, jako drůbeží maso, mléčné výrobky, banány nebo avokádo.

Po konzultaci s lékařem můžete rovněž zvážit užití některých doplňků stravy:

  • tyrosin,
  • L-theanin,
  • vitamín D,
  • vitamíny B5 a B6,
  • probiotika,
  • omega-3 esenciální mastné kyseliny,
  • hořčík.

V případě zdravotních obtíží vám lékař rovněž může po konzultaci předepsat dopaminové léky, které obsahují látku zvanou dopamini hydrochloridum. Pokud vám bude diagnostikován jiný zdravotní stav v souvislosti s nízkou hladinou dopaminu, léčba bude zaměřena na daný zdravotní problém. [15, 16, 17]

Dopaminový detox

Během dopaminového detoxu se člověk vyhýbá veškerým spouštěčům tohoto hormonu po stanovenou dobu. Výsledkem by měla být zvýšená soustředěnost, vyrovnanost a menší závislost na spouštěčích dopaminu. Je však důležité si uvědomit, že veškerou aktivitu mozku vedoucí k produkci dopaminu nelze zastavit.

Lidský organismus produkuje dopamin, i když není vystaven žádným podnětům. Spíše než o detoxu je tedy řeč o odpoutání se od spouštěčů dopaminu v okolním světě a oproštění se od impulzivního chování.

Nadměrné vyplavování dopaminu může být pro lidi škodlivé. Může mít na svědomí poruchy pozornosti, být překážkou v dosahování cílů a vést k nadměrnému opakování určitých vzorců bezmyšlenkovitého chování, jako je kontrolování sociálních sítí nebo sledování televizních pořadů.

Účinky dopaminového detoxu

Dopaminový detox, jenž spočívá v omezení vnějších vlivů, může mít zdravotní přínosy pro duševní, ale i fyzické zdraví. Mezi ně patří zejména:

  • zvýšená soustředěnost, lepší paměť a větší produktivita,
  • psychická vyrovnanost a duševní pohoda,
  • snížení stresu,
  • snížení krevního tlaku,
  • lepší spánek. [18, 19]

Zdroj: nzip.cz, vzp.cz, webmd.com, my.clevelandclinic.org, healthline.com, health.harvard.edu, medicalnewstoday.com, verywellmind.com

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top