veřejném jednání k očkování v Senátu.
"Nejsme v situaci, kdy bychom mohli podmínky uvolňovat. Pokud bychom měli proočkovanost 98 procent, tak možná," řekl ministr. Možná je podle něj diskuse o jednotlivých parametrech u zákazu účasti neočkovaných dětí na školách v přírodě a letních táborech.
V současné době neočkované děti mladší pěti let nesmí do školky, zástupci rodičů ze spolku Rozalio žádají, aby kromě trvalých kontraindikací byly uznávané i dočasné. Chtějí také, aby omezení neplatila pro soukromé školky či dětské skupiny. "S dočasnými kontraindikacemi nesouhlasí. Jsem si jistý, že by to bylo zneužíváno," řekl na setkání náměstek ministra Roman Prymula, který je předsedou České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Rozalio rozporuje také podmínku očkování pro účast na táborech či školách v přírodě. Nedává podle nich smysl, aby pro pětidenní akce nebyla vyžadovaná a na delší už děti nesměly. Podle ministra i náměstka Prymuly je v tomto případě debata o nastavení možná.
Česko se v současné době potýká s nárůstem případů spalniček. Letos už onemocnělo přes 370 lidí, ministerstvo odhaduje, že jich do konce roku bude kolem tisícovky. Před nemocí nechrání dospělé stoprocentně ani očkování z dětství, u části vakcína takzvaně vyvane. Prymula pro Lidové noviny řekl, že by se mohlo očkovat potřetí ve 20 či 25 letech. Ministr ale plošnou vakcinaci dospělých odmítl.
Vláda v pondělí schválila zákon, který počítá s odškodňováním lidí, kteří budou mít po očkování závažné následky. Spolky rodičů to vítají. Před třemi lety se problematikou zabýval i Ústavní soud. Pokud stát vyžaduje, aby se děti očkovaly, musí podle něj převzít odpovědnost za případnou újmu na zdraví.
"Strach z komplikací po očkování bývá u matek vyšší než strach ze samotného onemocnění," řekl v diskusi senátor Jaroslav Malý (za ČSSD). Podle lékařky Hany Cabrnochové je například u spalniček riziko poškození mozku 1000krát vyšší než následků vakcíny. Spalničky provází řada komplikací, čtvrtina nemocných potřebuje hospitalizaci a jeden z tisíce nemoci podlehne. V EU to bylo letos už 35 lidí. Méně než deset nemocných z tisíce trpí infekcí ucha, průjmem či zápalem plic. U jednoho z tisíce se rozvině akutní zánět mozku, který může způsobit hluchotu či mentální postižení.
V ČR jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Tato hranice je u každého onemocnění jiná.
Názory na prospěšnost očkování se liší. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle odborníků nejsou prokázány. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zachrání očkování dva až tři miliony životů ročně. V Česku odborníci odhadují, že díky očkování nezemře ročně 500 dětí a dalších 150.000 neonemocní.