V Sheffieldu je dnes už čtyři roky a pracuje jako samostatný lékař, který dohlíží na desítky ostatních kolegů. „Můj základní plat je šest tisíc liber, což je trojnásobek průměrného platu. V Británii je sice všechno dražší, ale i tak jsem si sem mohl okamžitě vzít rodinu, hned jsem si koupil auto a vzal si hypotéku na dům na okraji města,“ popisuje Rogozov. V přepočtu si tak vydělá 180 tisíc korun.
Za vyšším platem do Británie zamířila v posledních letech stejně jako on už víc než tisícovka českých lékařů. Víc než pět stovek lékařů navíc odešlo do Německa. Čím dál častěji odcházejí mladí lékaři přímo po vystudování.
„V loňském roce odešlo hned po studiích do zahraničí 60 mladých lékařů, aniž by u nás nastoupili. Ještě před pěti lety přitom odcházeli hned po studiích pouze jednotlivci,“ říká prezident lékařské komory Milan Kubek.
V cizině čeští doktoři dostanou mnohonásobně vyšší platy. Zatímco v Česku si dnes dobrý lékař včetně služeb a přesčasů průměrně vydělá 50 tisíc korun hrubého, v Německu si přijde až na 130 tisíc korun měsíčně.
„V bavorském Marktredwitzu si vydělám stejně jako německý lékař, tedy něco přes pět tisíc eur,“ říká anesteziolog David Štěpánek, který už čtyři roky denně dojíždí z Ostrova u Karlových Varů na tamní kliniku.
Na vysoké platy lákají české doktory i USA. Doktoři za stejnou práci vydělávají nesrovnatelně víc než v Česku a vévodí žebříčku nejlépe placených profesí.
Podle magazínu Forbes si nejvíc, téměř dvě stě tisíc dolarů ročně (3,8 milionu korun), vydělají anesteziologové, a přijdou si tak skoro na 320 tisíc korun měsíčně. Se svým platem za nimi následují špičkoví chirurgové (310 tisíc korun měsíčně) a stomatologové (290 tisíc korun měsíčně).
Anketa
Jak hodnotíte úroveň lékařských fakult? Obstojíme v porovnání se světem?
Jan Pirk, přední český kardiochirurg
Všechny lékařské fakulty mi připadají stejné, co se výuky týče. Záleží spíš na jednotlivém studentovi, jak se ke studiu postaví. Obecně si ale myslím, že úroveň fakult klesá. Za minulého režimu byla lékařská fakulta jediná, která nebyla politicky zaměřená. Na medicínu tak chodil výkvět inteligence. Po revoluci se politicky svobodná stala také škola ekonomická, právnická a jiné. Nemyslím to zle, ale medicína se tak stala oborem, který vyžaduje víc práce pro menší ohodnocení. Proto si myslím, že nyní na lékařských fakultách není tolik chytrých lidí jako dříve. Aby se ale docílilo vhodného poměru, školy by musely snížit stav studentů na polovinu, což by je finančně zruinovalo.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.