Atributy moderní doby jsou kvalita a produktivita. Ve vyspělém světě je získání certifikátu kvality podmínkou existence a konkurenceschopnosti v tržních podmínkách. 21. století je všeobecně označováno za století kvality. V posledních dvou desetiletích význam kvality stoupl natolik dramaticky, že se někdy hovoří o „revoluci kvality“, protože kvalita výrobků a služeb je základem dosažení tzv. kvality života. Vnímání kvality služby anebo produktu závisí na úrovni společnosti, jejích hodnotách a poznání a na tom, co společnost jako kvalitu akceptuje. Kvalita má svoji dlouhou historii. Prvními „organizacemi“, které sledovaly kvalitu, byly jednotlivé cechy. Stanovily pravidla, sledovaly jejich plnění a za neplnění byli trestáni ti, kteří tato stanovená pravidla nedodržovali. Změnu ve sledování kvality znamenala manufakturní výroba. Předtím byl za kvalitu výrobku zodpovědný pouze jeden výrobce, v případě dělby práce bylo nutné sledovat celý proces výroby a kvalitu na jednotlivých úsecích tohoto procesu. Největší rozvoj sledování kvality nastal po druhé světové válce, kdy kvalita výrobku byla hlavním faktorem konkurenčního boje. Pro posouzení kvality vzdělávání musíme vybírat klíčové vlastnosti mající zásadní podíl na hodnocené kvalitě. Tyto klíčové vlastnosti označujeme jako kritéria kvality. Ukazatel kvality (indikátor) je jev, proces, charakteristika vyjádřitelná jako veličina. Ukazatel informuje o efektivitě zvolených forem naplňování cílů ověřovaných v hodnocení kvality. Správně zvolený kvalitativní ukazatel musí splňovat tyto jakostní charakteristiky: relevantnost k předmětu posuzování, tj. zda hodnotíme, jak je proces z hlediska posuzovatele produktivní při dosahování vize, srozumitelnost pro všechny zainteresované, měřitelnost pomocí kvalitativních škál anebo kvantitativních dat, validita - ukazatel obsahově odpovídá kritériu kvality, které reprezentuje, reliabilita - ukazatel spolehlivě informuje o předmětu měření, přináší stabilní informace, které je možné dále využívat.
Ukazatele kvality školy a vzdělávání přímo odvozujeme od kritérií autoevaluace. Školní realita je velmi rozmanitá a dynamická a často jsou předmětem hodnocení kritéria proměnlivá. K nejčastěji uplatňovaným patří: školní prospěch, docházka, orientační norma na posouzení množství osvojeného učiva, plnění učebních osnov, kvalita vědomostí, kvalita postojů, uplatnění absolventů na trhu práce a jiné.
Cíl práce
Průzkum byl realizován v září a říjnu 2012. Cílem bylo monitorovat úroveň vědomostí studentů prvního ročníku ve studijním oboru ošetřovatelství na Fakulte zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove na začátku vysokoškolského studia tak, jak je to definované v projektu KEGA: „Simulačné laboratórium pre nácvik ošetrovateľských postupov.“ Předmětem našeho průzkumu je úroveň vědomostí v době zahájení vysokoškolského studia po ukončení střední školy. Objekt průzkumu tvoří studenti prvního ročníku oboru ošetřovatelství. Průzkum rozsahu a obsahu vědomostí o lidském těle absolventů střední školy zahajujících vysokoškolské studium plánujeme sledovat i v horizontu následujících let. Získané výsledky budou podkladem pro tvorbu a inovaci studijních programů a učebních materiálů reflektujících potřeby současné teorie a praxe v oboru ošetřovatelství pro zlepšení a zkvalitnění studia tak, abychom vzdělávali sestry pro profesionální ošetřovatelskou praxi.
Soubor a metodika
Příprava metodiky vycházela z analýzy dostupných poznatků. Pro potřeby průzkumu jsme formulovali jednotlivé dotazníkové položky (testové otázky) rozdělené do několika okruhů. Na začátku dotazníku jsme zařadili třídící demografické údaje týkající se věku, pohlaví, nejvyššího dosaženého vzdělání. Další položky byly zaměřené na jednotlivé systémy těla. První skupina otázek monitorovala vědomosti o krevním a kardiovaskulárním systému v rozsahu 22 otázek, druhým okruhem v rozsahu 7 otázek jsme hodnotili vědomosti o kostře a svalech, 12 otázek bylo z oblasti trávicí soustavy, 11 otázek z vylučovací soustavy a posledních 9 otázek bylo věnováno kůži a vědomostem o poskytování první pomoci. Při tvorbě jednotlivých položek jsme vycházeli z vědomostí nabytých na základních školách (rozsah a obsah učiva biologie
základní školy), abychom „vyrovnali“ případnou rozdílnou úroveň vědomostí získaných absolvováním různých středních škol a gymnázií. Celkově dotazník obsahoval 61 odborných otázek zaměřených na jednotlivé systémy těla a 4 otázky týkající se demografických ukazatelů. Našeho testování se zúčastnilo 90 studentů prvního ročníku oboru ošetřovatelství. Protože je povolání sestry vysoce feminizovanou oblastí, také v našem souboru respondentů převládaly ženy (86, tzn. 96 %; 4 % mužů). Průměrný věk respondentů byl 20 let. V našem souboru je 65 % (n 58) respondentů, absolventů středních zdravotnických škol, 22 % (n 20) absolventů gymnázií a 13 % (n 12) absolventů jiných středních škol. Testování bylo anonymní, test obsahoval celkem 65 položek a studenti měli na jeho vypracování 60 minut. Při testování jsme dbali na to, aby studenti mezi sebou nekomunikovali a nekonfrontovali správné odpovědi na jednotlivé položky. V průběhu vyplňování dotazníku nedošlo k žádným závažným okolnostem, které by mohly ovlivnit získané výsledky. Po ukončení testování jsme se studenty formou diskuse rozebírali jednotlivé dotazníkové položky a správné odpovědi. Po zpracování dotazníkem získaných údajů jsme studenty (respondenty) seznámili s celkovými výsledky
monitoringu a jejich úspěšností.
Výsledky a interpretace
Jednotlivé dotazníkové položky jsme vyhodnocovali metodou opisné statistiky v absolutních číslech a procentech. Pro monitoring úrovně vědomostí by pro nás byly podstatné informace o procentech jednotlivých správných odpovědí, proto jsme se při vyhodnocovaní zaměřili také na sledování celkových vědomostí respondentů. Pokud bychom celkově hodnotili vědomosti na stupnici A až FX, respondenti dosáhli stupně D, což odpovídá 70 %. Při vyhodnocování položek podle systémů těla respondenti prokázali nejlepší vědomosti o kostře a svalech. Z celkových odpovědí bylo 80 % správných, 76 % správných odpovědí uvedli studenti v případě položek, kde jsme hodnotili vědomosti o kůži a poskytování první pomoci. V oblasti krevního oběhu dosáhli respondenti 74 % správných odpovědí, 61 % správných odpovědí bylo u položek, kde jsme hodnotili vědomosti o trávicí soustavě. Nejméně vědomostí prokázali studenti z oblasti vylučovacího systému, kde bylo vyhodnoceno 58 % správných odpovědí.
Při hodnocení jednotlivých dotazníků podle stupnice A až FX dosáhl jeden student hodnocení A, 12 respondentů dosáhlo hodnocení B, 19 studentů hodnocení C, 40 studentů hodnocení D, 11 studentů hodnocení E, a dokonce 7 studentů získalo hodnocení FX, takže při testování byli neúspěšní.
Při porovnání hodnocení podle ukončené střední školy měli nejlepší hodnocení absolventi gymnázií. Překvapující bylo zjištění, že absolventi středních zdravotnických škol dosáhli horšího hodnocení než absolventi gymnázií. Nejhorší výsledky jsme zaznamenali u skupiny respondentů z ostatních středních škol (tab. 1).
Údaje o vědomostech ze vstupního monitoringu jsme konfrontovali se studijními výsledky po ukončení prvního semestru v prvním ročníku studijního oboru ošetřovatelství. Nejhoršího hodnocení dosáhli studenti z předmětu anatomie a fyziologie (ANFYZ). Až 57 studentů získalo hodnocení FX a i přes opravné termíny 5 studentů neuspělo a ukončili předmět s hodnocením FX. Nejlepší hodnocení získali studenti z oboru teorie v ošetřovatelství (TOSE1). Za náročný předmět považují studenti ošetřovatelské techniky (OSETE), protože za jeden semestr mají zvládnout poměrně rozsáhlé vědomosti o základních ošetřovatelských technikách. Zvlášť náročný je tento předmět pro absolventy gymnázií a různých středních odborných škol. Poměrně úspěšní byli studenti v předmětu profesní komunikace (PRKOM), 28 studentů dosáhlo v tomto předmětu hodnocení A. Průměrné hodnocení získali studenti z předmětu potřeby člověka a ošetřovatelský proces (PCOS1). Přehled studijních výsledků po ukončení prvního semestru uvádíme v tabulce 2.
V budoucnosti chceme v monitorování vědomostí na začátku vysokoškolského studia pokračovat a sledovat jejich úroveň, stoupající, případně klesající tendenci. Takové hodnocení je podnětem pro odborné asistenty při vedení přednášek a seminárních cvičení, ale i pro autory vysokoškolských učebnic, učebních textů, protože obsah vzdělání je v přípravě budoucích sester rozhodující.
Závěr
Kvalitní vzdělávání je požadavkem doby, ambicí každé vyspělé společnosti. Členstvím Slovenské republiky v Evropské unii se rozšiřují možnosti působnosti absolventů, jejich uplatnění v rámci Evropské unie, jsou kladeny vyšší nároky na jejich odbornou i osobnostní úroveň. Hlavním cílem naší práce bylo popsat a analyzovat teoretická východiska problematiky kvality vzdělávání s důrazem na rozpracování indikátorů kvality vzdělávání. Účelem průzkumné části bylo přispět k monitorování vstupních vědomostí studentů ošetřovatelství. Výsledky takto realizovaného průzkumu mohou být východiskem pro zvyšování kvality vzdělávání v ošetřovatelství.
Literatura
KRIŠTŮFEK, P. Nepretržitý rozvoj kvality. In Medicínsky monitor. Bratislava: Bonus, 1995. s. 18-20.
KUBICOVÁ, Ľ. Kvalita ošetrovateľskej starostlivosti. In Ošetrovateľský obzor. 2004, ročník 5, č. 1, s. 24-28. ISSN 0457-4214.
KULHAVÁ, M. Ošetřovatelská dokumentace - nástroj kvalitní péče. In Zborník z prvej medzinárodnej vedeckej konferencie Ošetrovateľstvo 21. storočia v procese zmien. Nitra: Fakulta Konštantína Filozofa, 2005. s. 393-397. ISBN 80-8050-866-0.
MADAR, R. a kol . Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení. Praha: Grada Publishing, 2004. 248 s. ISBN 80-247-0585-0. MAREČKOVÁ, J.; PŘIKRYLOVÁ, L. Standardní terminologie a klasifikační systémy v ošetřovatelství. In Sestra. 2001, roč. XI., č. 7-8., s. 8-10. ISSN 1210-0404.
NEMCOVÁ, J. Vzdelávanie a kvalita ošetrovateľskej starostlivosti. In: Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve (CD-ROM). Martin, 2005. ISBN 80-88866-32-4.
Nursing quality. [online]. [cit. 2003-01-10]. Dostupné z: <http://www.clevelandclinic.org/quality/outcomes/nursing/quality/htm> ŽIAKOVÁ, K. et al. Ošetrovateľstvo - teória a vedecký výskum. Martin: Osveta. 2003. 319 s. ISBN 80-8063-131-X.
SYSTÉM KVALITY VZDELÁVANIA. Zborník príspevkov z vedeckej konferencie Cesty k zabezpečeniu systému kvality vzdelávania, Budmerice 3.-4.mája 1999, MPC Bratislava, 1999, ISBN 80-8052-064-X.
Tabulka 1: Celkové hodnocení v závislosti na ukončené střední škole
SZŠ gymnázium jiná SŠ
Hodnocení n n n
A (100-91 %) 0 1 0
B (90-81 %) 1 11 0
C (80-71 %) 12 5 2
D (70-66 %) 34 2 4
E (65-60 %) 7 1 3
FX (59 % a méně) 4 0 3
Celkem 58 20 12
Tabulka 2: Hodnocení předmětů po ukončení prvního semestru
PCOS1 OSETE TOSE1 PRKOM ANFYZ
Hodnocení n n n n n
A (100-91 %) 6 13 36 28 0
B (90-81 %) 19 26 8 15 1
C (80-71 %) 34 18 12 26 12
D (70-66 %) 17 16 9 13 10
E (65-60 %) 2 2 9 5 13
FX (59 %
a méně) 15 18 19 6 57
Celkem 93 93 93 93 93
Opravný termín 8 15 11 0 52
Hodnocení FX 7 3 8 6 5
O autorovi| PhDr. Iveta Ondriová, PhD., PhDr. Terézia Fertaľová, PhDr. Janka Cínová, PhD. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove (ondrioi0@unipo.sk, tfert@unipo.sk, cinova@unipo.sk)