Proti chřipce se nechá pravidelně očkovat jen 6 % Čechů, což je zhruba třikrát méně, než je obvyklé v EU. Kupříkladu v osmimilionovém Rakousku, které je Česku blízké kulturně i strukturou populace, se očkuje zhruba 15 % obyvatel. Výsledkem je také nižší počet úmrtí zapříčiněných chřipkou. Zatímco v Česku chřipka ročně zabije přes 2 000 lidí, v Rakousku je to kolem tisícovky.
„Během chřipkového období onemocní v Rakousku touto nemocí v průměru 350–400 tisíc lidí. Na 4 400 musí být v důsledku toho hospitalizováno,“ upřesnil vedoucí Institutu sociální medicíny při lékařské univerzitě ve Vídni Michael Kunze. V Česku se ročně nakazí chřipkou 1,5 až 2 miliony lidí.
I když za tímto rozdílem mohou stát jiné klimatické podmínky ve výše položeném Rakousku či to, že rakouští nemocní mohou vypadnout ze statistik, protože vyhledávají lékaře vzácně – na rozdíl od Čechů – je efekt očkování podle lékařů nezanedbatelný. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto usiluje o to, aby proočkovanost na chřipku stoupla do roku 2015 na 30 %.
Proč tedy Češi po očkování přes doporučení a statistiky nesáhnou? Češi mu prostě nevěří. Ukázal to alespoň průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Sanofi. V řeči konkrétních čísel: 37 % dotázaných si myslí, že jim očkování proti chřipce nijak nepomůže. 32 procent respondentů pak uvádí, že je pro ně očkování zbytečné, protože chřipkou netrpí.
Jedním z důvodů, který stojí za tímto výsledkem, je podle odborného garanta center očkování Rastislava Maďara spektrum pověr, které kolem očkování kolují. Lidé si kupříkladu často neuvědomují, že očkovat se musí ještě před tím, než „chřipková sezona“ začne. Ve chvíli, kdy už má pacient virus v těle, očkování nefunguje a lidé tak získávají mylný dojem, že za jejich nemoc může právě očkování.
Internete, poraď!
Šíření dezinformací nahrává i to, že Češi daleko častěji zjišťují informace o očkování proti chřipce na internetu než u lékaře. Průzkum STEM/MARK ukázal, že téměř 40 % dotázaných, kteří očkování proti chřipce nakonec zavrhli, si informace o něm zjišťovalo na internetu. A jen 33 % lidí, kteří se očkovat nenechali, se o této problematice poradilo s lékařem. Oproti tomu 62 % očkovaných respondentů uvedlo, že informace o vakcíně získalo od svého lékaře.
„Češi se mnohem raději než proti chřipce nechávají očkovat proti klíšťové encefalitidě, o které nekoluje tolik mylných informací,“ poukázal na zkušenosti z praxe Rastislav Maďar. To ale zřejmě není jediný důvod, proč chřipka Čechy neděsí natolik, aby kvůli ní zašli k lékaři a nechali se preventivně očkovat.
Svoji roli hraje i rezistence proti nepovinnému očkování, protože se nyní daleko více než v minulosti mluví o vedlejších účincích očkování, a také to, že chřipku nepovažují mnozí Češi za skutečnou nemoc. „Představa pohybujícího se parazita zavrtaného do kůže straší některé lidi víc než tragické trvalé následky chřipky. Ty u nás sice nejsou vzácné, ale až tak dobře si je neumíme představit,“ uzavírá Maďar.
Smrt dospělých neděsí
Tomuto názoru nahrávají i zkušenosti z let 2009 a 2010, kdy se světem šířila pandemie prasečí chřipky, která po celém světě zabila 18,5 tisíce lidí a jen v Česku si pak vyžádala 102 životů. O možnosti očkování, které má lidi chránit, informovala země masivní kampaní. Někteří politici, jako například ministryně zdravotnictví tehdejší Fischerovy vlády Dana Jurásková, se dokonce nechali očkovat v „přímém přenosu“.
Jenže veřejnost nakonec na očkování neslyšela. Ze 700 tisíc vakcín, které Česká republika v panice zakoupila a které vyšly na 150 milionů korun, se jich nakonec zhruba 500 tisíc nevyužilo a ministerstvo zdravotnictví je posléze muselo kvůli expiraci zlikvidovat.
Celý článek najdete na serveru ČT24 nebo ZDE.