Většina zhoubných nádorů prsu se vyvyí u žen, kterým je více než 50 let, a riziko je ještě vyšší u žen, jimž je více než 60 let. Rakovina prsu se také častěji vyskytuje u bílých žen a méně u černošek či Asiatek. Výzkumy ukazují, že následující okolnosti zvyšují riziko rakoviny prsu u žen:
Předchozí výskyt rakoviny prsu - ženy, které již měly rakoviny prsu, jsou konfrontovány s vyšším rizikem rakoviny v jejich druhém prsu.
Rodinné zatížení - riziko vývinu rakoviny prsu je zvýšeno, pokud matka, sestra nebo dcera měly rakovinu prsu, zvláště pak v mladém věku.
Určité změny v prsní tkáni - ženy, které byly diagnostikovány s atypickou hyperplázií nebo s lobulárním karcinomem in situ (LCIS).
Genetické alternace - změny v určitých genech (BRCA1, BRCA2 a další) zvyšují riziko rakoviny prsu. (V rodinách, ve kterých mělo mnoho žen rakovinu prsu, testování genů může někdy ukázat na genetické změny, které mohou ovlivnit riziko vzniku rakoviny prsu. Lékaři mohou navrhnout způsoby, jak zpomalit nebo zamezit vzniku rakoviny prsu nebo vylepšit detekci této nemoci u žen s genetickými změnami).
Estrogen - důkazy naznačují, že čím déle je žena vystavena působení estrogenu, tím vyšší je riziko vývinu rakoviny prsu. Například - riziko je zvýšeno u žen, které začaly menstruovat v raném věku (před 12. rokem), měly menopauzu později (po věku 55 let) nebo dlouhodobě braly hormonální terapii.
Pozdní těhotenství - ženy, které mají první dítě později, než je obvyklé (po třicítce) mají zvýšenou náchylnost k vývinu rakoviny prsu, než ženy, které mají děti dříve.
Hustota prsní tkáně - prsa, která mají zvýšený podíl lobulární a duktální tkáně, se ukazují hustější na mamogramech. Rakovina prsu se skoro vždy vyvíjí v lobulární nebo duktální tkáni (ne v tukové tkáni). Proto se rakovina častěji vyskytuje v prsou, která mají hodně lobulární a duktální tkáně (tj. v hutné tkáni), než v prsou, která mají hodně tuku. Navíc, pokud jsou prsa hutná, je pro lékaře složitější identifikovat abnormální oblasti na mamogramu.
Radiační terapie - ženy, které měly prsa vystavena radiaci při radiační terapii před věkem 30 let, zvláště pak ty, které byly léčeny s Hodgkinovou nemocí, mají zvýšenou náchylnost k rakovině prsu. Studie ukazují, že čím mladší žena byla léčena, tím vyšší je riziko výskytu rakoviny prsu později v jejím životě.
Alkohol - některé studie poukazují na mírně zvýšené riziko výskytu mezi ženami, které pravidelně konzumují alkohol. Většina žen s rakovinou prsu nemá žádný z výše uvedených rizikových faktorů, s výjimkou stárnutí. Vědecké týmy stále pátrají po důvodech vzniku rakoviny prsu a snaží se zjistit více o rizikových faktorech a o prevenci této nemoci.
Detekce rakoviny prsu
Screening (plošné preventivní prohlídky) se ukázaly jako efektivní způsob snižování rizika úmrtí na rakovinu prsu. Ženy se mohou aktivně účastnit rané detekce tím, že budou mít pravidelné screeningové vyšetření mamografem a klinická vyšetření prsou (prováděná odbornými lékaři). Podle vyhlášky MZ ze října 2002 mají na screeningové mamografické vyšetření zdarma nárok jednou za dva roky ženy od 45 do 69 let. (Doporučený standard při poskytování a vykazování výkonu screeningu nádorů prsů v České republice.)
Chce-li být žena mamograficky, vyšetřena, je nutné požádat gynekologa nebo praktického lékaře o doporučení, tj. o rtg žádanku s požadovaným výkonem: preventivní mamografické vyšetření, nebo vyšetření mamy v rámci screeningového programu. Přitom musí být jistota, že žena neměla mamografické vyšetření v době kratší než dva roky, poté by měla vyhledat akreditované screeningové pracoviště. Základní mamologické vyšetření u žen starších 40 let by se mělo skládat z vlastní mamografie, popisu snímku a seznámení pacientky s nálezem, který si hned odnáší.
Je nutné vždy provést komplexní mamologické vyšetření. Základní mamologické vyšetření u žen starších 40 let se musí skládat z vlastní mamografie, klinického palpačního vyšetření za ultrazvukové kontroly. Výsledkem je popis snímku a ultrazvukového vyšetření a seznámení pacientky se zprávou, kterou si hned odnáší. Snahou komplexní diagnostiky je, aby již při stanovení pracovní diagnózy, tj. i normálního fyziologického nálezu, byl ženě sdělen obsah nálezu, tedy i to, že je zdravá, a že další kontrola může být i v delším časovém odstupu. Pokud jí totiž nejsou jasně a srozumitelně vysvětleny lékařské výrazy, může dojít i u zcela zdravé ženy k přesvědčení, že nález není bezproblémový. Přesto se v ambulancích setkáváme s mnohdy až zarážející nevědomostí u žen. Edukace široké veřejnosti by měla do našich ordinací přivést především ženy, které mají o zdravotním stavu svých prsou pochybnosti, ale nevědí, kam se mají obrátit, také by měla motivovat ženy, které již měly mamografické vyšetření prsou před více než dvěma lety, k návštěvě „svého“ mamologa.
Ve většině případů je to právě až žena sama, kdo upozorní lékaře na změnu v prsu. Také při provádění prevence karcinomu prsu je třeba ženám přínos tohoto vyšetření vysvětlovat. Z literatury je známo, že ženy s vyšším vzděláním jsou lépe poučené a mají větší zájem o toto vyšetření než ženy se základním vzděláním. Je nutné vyvíjet tlak na státní orgány, aby informovaly veřejnost a ženám bylo toto vyšetření umožněno. Včas objevený malý nádor může pacientce významně prodloužit dobu i kvalitu života a společnosti významně sníží vysoké finanční náklady na léčbu této diagnózy.
Akreditaci k vyšetření mohou obdržet jen pracoviště, která jsou schopna stanovit negativní diagnózy ihned, tzn. žena může po kombinovaném vyšetření odejít během krátké doby s napsaným závěrem v ruce. Tato strategie je důležitá nejen z psychologického hlediska vzhledem k vyšetřené ženě, ale zároveň je ekonomická časově i finančně. V případě sporné diagnózy se musí žena přesně dozvědět, co bude následovat. Výsledek vyšetření obdrží žena 2krát s poučením, že jedno pare odevzdá praktickému lékaři, druhé gynekologovi.