která vyjádřila vládě nedůvěru.
Lépe je prý počkat a hledat podporu zákonodárců až po předčasných volbách. Podle prvního náměstka ministryně Marka Šnajdra je prosazení reformy v současné politické konstelaci téměř nemožné.
„Vyjednávání budou, ale je evidentní, že prostor prosadit něco zásadního ve sněmovně je minimální,“ řekl ČTK Šnajdr. „Za daných okolností je účelné bavit se zejména o protikrizových opatřeních,“ řekl ČTK náměstek Martin Plíšek (KDU). „Protikrizová opatření ve zdravotnictví jsou potřeba, škoda, že nebyla součástí opatření NERVu. To škodí zvláště v této politické situaci,“ doplnil exministr Julínek.
Šnajdr odmítl plán ČSSD zrušit regulační poplatky na mimořádné schůzi sněmovny příští týden. Loni vydali pacienti za poplatky pět miliard korun, dalších pět miliard se ušetřilo omezením nadbytečné péče.
„Zrušení poplatků by znamenalo, že protikrizová opatření můžeme hodit do koše, protože peníze z nich nebudou stačit a ztráta se prohloubí. Budeme platit paralen všem a na specializovaná centra bude opět pořadník,“ řekl.
Plíšek připomněl, že ministryně Daniela Filipiová (ODS) plánuje na čtvrtek schůzku s lidoveckým poslaneckým klubem, kde chce mluvit zejména o protikrizových opatřeních. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka má problém s úpravou slučování zdravotních pojišťoven, které má být součástí balíku.
Právě kvůli Hovorkovi a dalším „rebelům“ by podle Julínka měly být předčasné volby. „Dají šanci otevřít téma znovu korektně a doufejme, že už bez popletených zmatkařů, jako je poslanec Hovorka. Volby by měly vyloučit tyto škůdce, kteří jdou přímo proti pacientům,“ řekl Julínek.
Podle Plíška je v tuto chvíli nejdůležitějším úkolem ministerstva prosadit opatření na stabilizaci systému. Patří k nim například zvýšení pojistného, které platí stát za děti, důchodce a nezaměstnané, či omezení pro zdravotní pojišťovny ve výdajích na prevenci a na vlastní provoz.
Úsporná opatření již schválila vláda. Ministerstvo nyní připravuje legislativní návrhy, které z vládního materiálu vyplynuly. Opatření z krizového balíčku je potřeba projednat tak, aby začala platit od července.
Podle Julínka je lépe zahájit diskusi o reformě až v novém složení sněmovny. „Nové volby znovu rozdají karty a dají povinnost politikům komunikovat s občany o zdravotnictví. V téhle sněmovně už nemá smysl otevírat reformu,“ řekl. Chce pracovat na reformě dál, aby ODS mohla v předvolební kampani nabídnout občanům řešení podložené zkušenostmi.
Reforma má dvě části, v první jsou zákony o zdravotních službách, specifických službách a záchranné službě a novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožní pacientům připlatit si na nadstandard. Tyto čtyři normy doprovází „zákon“, který je soupisem toho, co se mění v desítkách souvisejících zákonů, a zakotvuje nové názvosloví. Druhá část zahrnuje zákony o zdravotním pojištění a univerzitních nemocnicích.
„Naše zodpovědnost vůči celému státu je v reformě pokračovat. To, že se někdo chová nezodpovědně a sundá vládu v době předsednictví a hospodářské krize, neznamená, že se k tomu připojíme,“ řekl ČTK náměstek ministryně a spolutvůrce reformy Pavel Hroboň.
Vedle protikrizových opatřeních tedy bude ministerstvo pokračovat na přípravě standardů zdravotních péče, které umožní pacientům kontrolovat si, zda je lékař správně léčí, a garantují kvalitu péče.
ČTK