Pojišťovnám má umožnit vyrovnat se s výpadkem příjmů, který jim způsobí pokles výběru pojistného v souvislosti s růstem nezaměstnanosti. Pojišťovny letos proti plánu zřejmě také dají o 0,4 miliardy více lidem, kteří překročí roční ochranný limit - od dubna klesá dětem do 18 let a seniorům nad 65 let z 5000 korun na polovinu.
Stát chce také umožnit legální připlácení za nadstandardní služby, například lepší kyčelní kloub, což dosud možné nebylo.
* garantovat místní a časovou dostupnost zdravotní péče v rámci veřejného zdravotního pojištění. V podstatě to znamená, že bude stanovena maximální vzdálenost od místa bydliště pro daný typ péče. Může to být pět, třicet, ale i padesát kilometrů. Čím specializovanější péče, tím vzdálenost do příslušného centra bude delší;
* stanovit čekací seznamy na určitý druh ošetření. Možná že by pacient dostal kód a pod ním bude na seznamu. Tak na internetu uvidí, kdy přijde na řadu; * stanovit lhůty, dokdy musí pacient dostat konkrétní péči. Bude tedy určeno, do kolika dnů, týdnů, měsíců od stanovení diagnózy musí být plánovaný výkon proveden;
* zavést systém úhrady zdravotnických prostředků, který jako u léků má pružně reagovat na rozvoj moderních technologií. Očekávané úspory jsou až deset procent nákladů, zhruba 500 miliónů korun, a zároveň se posiluje garance dostupnosti těchto prostředků pro pacienty;
* naplnit nový systém tvorby lékárenské marže, který podle ministerstva sníží ceny pro pacienty;
* zrušit celistvosti balení léků, nově by pacient mohl dostat jen tolik léků na platíčku, kolik potřebuje. Zamezilo by to plýtvání, kdy se vydává celé balení a léky se nespotřebují;
* zavést přísné kontroly zdravotních pojišťoven, zda plní povinnosti místní a časové dostupnosti péče, kontrola agendy žádostí a stížností a monitorování finančního zdraví pojišťoven, rozšíření sankcí o okamžité zastavení činnosti pojišťovny, která neplní povinnosti, a uložení pokuty, když neplní povinnost místní a časové dostupnosti péče;
* zpřesnit výpočet pojistného v rámci přerozdělování, aby postihlo i zvýšené náklady za chronicky nemocné pojištěnce;
* zavést pravidelné zveřejňování srozumitelných ukazatelů kvality a výkonnosti zdravotních pojišťoven. Pomocí nich chce ministerstvo sledovat, zda v důsledku nižšího objemu prostředků v systému veřejného zdravotního pojištění nedochází ke snižování kvality poskytovaných zdravotních služeb nebo k odepírání poskytování zdravotních služeb;
*rozšířit elektronické zdravotnictví, které například umožní výměnu zdravotních informací mezi poskytovateli péče nebo komunikaci mezi lékařem, lékárnou, pojišťovnou a pacientem.
Opatření ve zdravotnictví k 1. červenci:
* zvýšit platbu státu za děti, důchodce a nezaměstnané z 677 na 727 korun - do konce roku 2010 to má přinést navíc 7,5 miliardy, z toho letos 2,5 a příští rok 5 mld.;
* dát 0,5 procenta z provozních fondů pojišťoven na zdravotní služby - do konce roku 2010 to má přinést 2,9 miliardy, z toho letos 1,1 a příští rok 1,8 mld.;
* omezit výdaje pojišťoven na prevenci na 0,3 procenta celkových příjmů, zpřísnit dohled pojišťoven nad výběrem a vymáháním pojistného - letos úspora 500 miliónů a stejná částka i v roce 2010;
* zavést povinné měsíční hlášení zaměstnavatelů o výši vyměřovacích základů zaměstnanců; * prodloužit dobu promlčení pojistného z pěti na deset let.
Opatření dlouhodobá
* vymezit standard zdravotních služeb hrazených ze zdravotního pojištění;
*umožnit legální připlácení za nadstandardní zdravotní služby, což dosud u zákroku hrazeného ze zdravotního pojištění není možné. Například u lepšího kloubu by pacient doplatil rozdíl mezi úhradou od pojišťovny a cenou. Poskytovatel by mu ale vždy musel nejprve nabídnout bezplatnou variantu a pacient by se pak mohl rozhodnout;
Václav Pergl, Právo