ČTK to řekl známý plastický chirurg Jan Měšťák. Podle něho by se systémově vyplatilo pacientkám za pár tisíc uhradit prsní implantáty, než jim pak platit miliony za léčení, přesto se nedaří postoj pojišťoven a ministerstva zdravotnictví změnit.
„Už 19 let marně usiluju o to, aby se systém úhrad změnil,“ poznamenal. Kliniky nyní dostávají od zdravotních pojišťoven paušál, z něhož pokryjí určitý počet operací za měsíc, a to nejen pro ženy, které potřebují rekonstrukci, ale i pro geneticky zatížené. Řešením podle Měšťáka by bylo účtovat implantáty samostatně.
Měšťák připomněl, že plastická chirurgie pomáhá nejen ženám, které kvůli nemoci či úrazu o prs přišly, stále víc jí využívají i ty, které si chtějí vylepšit svůj vzhled. Současná úroveň české plastické chirurgie je podle něho ve srovnání se světem špičková, užívají se stejné implantáty jako v zahraničí, pod sval i nad sval, anatomické i kulaté. Uplatnila se i novinka, kdy se prsa zvětšují vlastním tukem pacientky.
K historii oboru, kterou zachycuje výstava „Od korzetu k silikonům aneb Historie tvarování a plastických operací poprsí“, otevřená ode dneška do 28. května v pasáži Černá růže, Měšťák uvedl, že první plastická operace prsů s využitím moderních prsních implantátů byla v roce 1962 v USA.
V té době už vyvíjel proslulý český vědec profesor Otto Wichterle s týmem model prvního českého prsního implantátu. Výplň netvořil silikon, jako u amerického modelu, ale speciální hydrofilní gel, z něhož se vyráběly i celosvětově první kontaktní čočky.
České implantáty známé jako hydrony dostaly pacientky po rakovině prsu poprvé v roce 1964. Používaly se krátce, protože nikdo nebyl ochoten finančně podpořit jejich další vývoj. Oproti americkým silikonovým výplním měly omezenou plasticitu a kuželovitý tvar zůstával i při pohybu trvalý. Nepřizpůsobovaly se věku pacientky, a tak po čase nepřirozeně trčely.
Změna nastala po roce 1975, kdy si Češi dali patentovat odlehčený prsní implantát. Užíval se pro pacientky po rakovině prsu a s vrozenými vadami prsů. Estetické operace byly tehdy téměř tabu, silikonové implantáty se z ciziny pašovaly.
Na přelomu 80. a 90. let minulého století byla v USA řada soudních sporů kvůli údajné nebezpečnosti implantátů, které prý mohou způsobovat autoimunitní onemocnění a rakovinu. Žádná vyšetření od té doby dodneška ale souvislost mezi implantáty a těmito zdravotními problémy neprokázala, zdůraznil Měšťák. Aktuálně se chystají stovky žen v Evropě domoci se u soudu odškodnění za to, že dostaly závadné francouzské implantáty PIP.