Lídrem kandidátky strany TOP 09 do podzimních předčasných parlamentních voleb se stal na Karlovarsku Roman Šmucler - lékař, přednosta kliniky, ale i známá moderátorská televizní tvář.
Když před zhruba patnácti lety žádal banky o úvěr na založení kliniky estetické medicíny, nikdo tomu příliš nevěřil, ale nakonec na to kývla jedna banka v Ostravě. Dnes patří Asklepion mezi přední kliniky svého druhu v Evropě. Před rokem se Asklepion s Romanem Šmuclerem stal také většinovým vlastníkem v mariánskolázeňské nemocnici.
Pane Šmuclere, jste přednostou úspěšné kliniky, k tomu přednášíte na lékařské fakultě, příležitostně moderujete… Co vás vedlo k tomu, vstoupit na tenký led politiky?
V Karlovarském kraji podnikám dvanáct let a zaměstnávám tu stovky lidí. Jenže bez většího zastání v Praze se dál nedostaneme.
Kraj je vesměs upozaděn s lacinou poukázkou na ruskou klientelu lázní a neslavné „losovačky“ u veřejných zakázek. A díky volebnímu systému, který kraj diskriminuje (je tu potřeba 13 - 18% hlasů na poslanecký mandát), si i politici na nás většinou vzpomenou jen v době filmového festivalu. Hodně lidí napříč politickými stranami se tu snaží a já chci se všemi mluvit, i tak je nás málo.
Jenže, málo platné, chce to mít v Praze člověka, který je tam doma, ale bojuje za Karlovarský kraj. Když k tomu připočteme hospodářskou krizi, která při špatné politice může způsobit, že třeba časem budeme krátit důchodcům penze jako v Pobaltí, je těžké zůstat stranou.
Mě osobně se v podstatě jakákoli vláda tolik nedotkne. Jenže když lidé jako já, kteří mohou něco změnit, utečou před zodpovědností, co bude? Nepotřebuji si v politice vydělat ani korunu a díky politice o leccos přijdu.
Jste lídrem kandidátky TOP 09 v Karlovarském kraji pro podzimní volby. Chci se zeptat, proč právě tady a zdali jako člen TOP 09, nebo nezávislý?
Já jsem chtěl straně původně pomoci jako poradce pro zdravotnictví a Karlovarský kraj, a než jsem se nadál, jsem v čele kandidátky, aniž to bylo mým cílem, a členství jsem ještě neřešil.
Strana jako taková se organizuje, sám jsem zvědavý, jak se zformuje, a podle toho se rozhodnu.
Netajím se ale vůbec náklonností k americkému systému volebních stran, které spíše sdružují voliče a sympatizanty. Čím bude jádro strany menší, tím mi bude bližší. Když vidím hrůzu v očích předsedů velkých stran z toho, co se jim děje tam či onde a vlastně nemohou dělat nic a místní voliči též, to bych tedy nerad.
Jistě jste velmi dobře obeznámen se situací krajského zdravotnictví na Karlovarsku… Nakonec máte většinový podíl v nemocnici v Mariánských Lázních. Jsou tu ale také tři krajské nemocnice - v Karlových Varech, Sokolově a v Chebu. Vedou se úvahy o rekonstrukcích stávajících budov, ale také o tom, zda nepostavit krajskou nemocnici na „zelené louce“ někde na trase Karlovy Vary - Sokolov. Jaký je váš názor?
Jestli jsou miliardy korun na novou nemocnici k dispozici, jistě to bude ekonomičtější a modernější. Je potřeba, aby se to stavělo s úsporností, kterou bych použil jako soukromník za svoje peníze (což je k vidění v Mariánských Lázních, kde zatím bez koruny dotace právě finišujeme s projektem nové nemocnice - bude opravdu zajímavá) .
Obávám se ale, že peníze nejsou, a i kdyby byly, nová budova bude stát za mnoho let. Mezitím je potřeba udělat několik jasných kroků, není na co čekat.
Každá z krajských nemocnic musí mít jasného vedoucího, který dohlédne na provoz. Pacienty spíše než nová budova a přístroje zajímá pořádek, chování zdravotníků a promyšlený systém fungování. To vše by měl zastřešit holding, který bude optimalizovat hlavně nákupy a koordinovat nemocnice. Karlovy Vary a Sokolov by už teď měly pracovat jako virtuální jedna nemocnice se základními obory v obou centrech a rozdělenými specializacemide facto se obě města (i díky dálnici) už pomalu propojují. Budovy nejsou nejhezčí, ale ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze pracujeme zcela špičkově v budovách ze 17. století a Nemocnice Sokolov je pro nás bezmála luxusem. Není potřeba ji hned bourat.
Větší problém je v okrese Cheb a Tachov (vím, že je to Plzeňský kraj, ale fakticky se o něj staráme). Tam by měly znovu začít plně spolupracovat nemocnice Cheb a Mariánské Lázně. Pokud se budeme starat i o Tachovsko, bude dost pacientů, abychom „uživili“ všechny potřebné obory.
Mnoho oborů je tu poddimenzovaných či úplně chybí. Pokud máte zdánlivou lapálii (ale dost početnou), tedy potřebujete vytrhnout komplikovaný zub moudrosti, který nezvládne stomatolog na křesle, máte smůlu, musíte do Plzně, kde nestíhají. Příslušný obor byl i s lůžkovým oddělením v Karlových Varech zrušen, není a nebude.
Vysoce specializovaná péče bude v nemocnici Karlovy VarySokolov. Superspecializovaná v Plzni či v Praze.
Problémem nejsou budovy, ale je třeba zavést systém, kdy se vždy pacient dostane do nemocnice, kterou potřebuje, a ne že u každého nemocného budou nastávat diskuse, kam vlastně patří - to si musí pod patronací pana hejtmana (držím mu palce a chci mu pomoci, i když je z jiné strany) kolem jednoho stolu všichni provozovatelé nemocnic a významných zdravotnických zařízení říci. Myslím, že se domluví, pokud ne, musí pan hejtman rozhodnout.
Předpokládám, že byste v případě svého volebního úspěchu pracoval v parlamentu ve Výboru pro zdravotnictví. Máte jistě představu, co by se v této oblasti mělo změnit?
To nezáleží jen na mně, ale každý správný švec se drží svého kopyta. Někdy mám pocit, že si všichni pletou ministerstvo zdravotnictví a financí. Mluví se jen o penězích a reformách. Spíše než radikální kroky chci, aby se dotáhly zdánlivé drobnosti.
Fungujeme podle zákona ze šedesátých let, který s kapitalismem vůbec nepočítal. Některé věci se braly v˙socialismu jako zcela samozřejmé, jenže nyní už samozřejmými nejsou. Zdravotnictví musí prostě fungovat jako systém. Nemocnice mohou být soukromé nebo akciovými společnostmi v majetku kraje, to není podstatné. Musí být ale zachována státem garantována síť a návaznost.
S pravidelností veřejných peněz do nemocnic musí být spojeno i přesné fungování v rámci systému. Člověk nacházející se v těžkém zdravotním stavu nemůže být klientem, který si vybírá a shání. Systém se o něj musí vždy postarat, jako švýcarské hodinky, v desítkách minut.
Může se stát, že nezbude na některé vymoženosti. Třeba nebude k dispozici tolik robotů nebo se udělá větší pořádek v lékové politice. Jenže paní s mrtvicí z Velké Hleďsebe musí být v příslušném centru odléčena v minutách, o tom nelze diskutovat.
Petr Zahradníček, Regionální deník