Lupénka (psoriáza) je neinfekční zánět kůže s genetickou dispozicí a v rámci Evropy se vyskytuje u 1,5–7 procent osob. Projevuje se červenou ohraničenou vyvýšenou plochou, která je pokryta stříbrně bělavými šupinkami odumřelých buněk.
Lupénky existuje několik typů, lišících se intenzitou a příznaky. Většinou se objevuje na kůži nad lokty, pod koleny, na trupu, v křížové krajině, na dlaních a ploskách, ve kštici nebo v místech kožních záhybů a na genitálu. Někdy se vyskytuje také na nehtech a může postihovat i klouby.
Kde hledat původce
Onemocnění se nešíří dotykem a tělními tekutinami, tento zánět kůže není způsoben špatnou hygienou. Neznámá porucha imunitního systému způsobuje zvýšenou produkci kožních buněk, odumřelé nestihnou uvolnit místo novým a hromadí se na povrchu kůže. Ta proto vysychá a někdy popraská. Zatímco normální kožní buňka vyzraje a dostane se na povrch pokožky přibližně po 28 dnech, u psoriázy se tak stane za 4 dny.
Vzhledem k dědičným dispozicím je 40–75procentní pravděpodobnost, že rodičům s lupénkou onemocní touto chorobou i jejich dítě.
Rizikové faktory
Pokud dědičná dispozice u jedince existuje, pak může lupénku spustit např. infekční nemoc, poranění kůže, kousnutí hmyzem, spálení sluncem, metabolické vady a různé druhy léků. Významnou roli hrají také provokující faktory, mezi které patří velký nedostatek určitých minerálních látek, emocionální stres, deprese, úzkosti a sociální izolace, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a třeba i chladné počasí. Všechny uvedené faktory také již rozvinuté onemocnění zhoršují.
Pokud lupénka není léčena, nebo je léčena špatně, může dojít ke komplikacím, kterými jsou např. bakteriální kožní infekce.
Příznaky lze mírnit
Lupénka je léčitelná, ale zatím stále nevyléčitelná. Důležité je objevovat provokující faktory a snažit se je odstraňovat. Mírnit příznaky také pomáhá zdravý životní styl, vyvarování se stresu, alkoholu a kouření.
Léčba napomáhá především ke zlepšení symptomů a zahrnuje promazávání kůže (emoliencia) a léčebné koupele včetně užívání léků, které tlumí zánět a normalizují poruchu rohovění kůže (tzv. antipsoriatika), a vitaminů D a A. Při zahájení léčby se tyto léky kombinují obvykle s hormonálními léky (kortikosteroidy). Často se provádí i lokální fototerapie, jež využívá ultrafialové záření, u menších ložisek laserová terapie. Pokud předchozí léčba selhala a pacient trpí těžkou formou lupénky, přistupuje se k celkové léčbě. Nově se aplikují také biologické léky (biologika) s vysokou účinností a bezpečností. Jako doplněk k uvedeným druhům léčby mohou pacienti využívat i přírodních preparátů.
Jelikož lupénka významně zhoršuje kvalitu života a lidé jsou vystaveni trvalému tlaku, má velký význam také psychoterapie.
Pochopit, co je lupénka
Nejen pacienti, ale i rodinní příslušníci, přátelé a lidé z okolí nemocného by měli věnovat čas tomu, aby se o této chorobě dozvěděli důležitá fakta. Tak budou moci zasvěceně čelit několika přetrvávajícím mýtům o této chorobě. Jedině tímto přístupem můžeme nemocným lidem pomoci vypořádat se s lupénkou, lépe jejich problémy chápat a usnadnit jim tak život. Mnohé se o onemocnění dozvíte také díky České akademii dermatovenerologie na stránkách www.dermanet.cz.
Co je biologická léčba?
Biologická léčba je založena na podávání látek různého složení a mechanismu účinku, které zasahují do imunitních a zánětlivých dějů provázejících vznik a vývoj léčených chorob. Její zvláštností je skutečnost, že je založena na využití biologických produktů, tedy produktů živých organismů. To ji odlišuje od farmakologické léčby připravené synteticky.