Jedním z nich je skupinové bydlení seniorů v domovech důchodců, které je pro mnoho institucí v německy mluvících zemích inovační změnou a kvalitativním přínosem.
Správná koncepce organizace péče a služeb domova důchodců podložená ekonomickou rozvahou pro efektivitu systému, to je prioritou současného nového trendu pro tento systém v sociálním sektoru v německy mluvících zemích, který vyžaduje zásadní odklon od nemocničního pojetí těchto služeb.
V současnosti se stále více institucí musí připravit na nárůst klientů s medicínskou diagnózou demence. Z důvodu očekávaného nárůstu počtu seniorů vyššího věku se mění také celkový obraz stáří, procesu stárnutí, a tím i požadavky seniorů na poskytované služby. Větší počet seniorů nad 65 let s počátečním stadiem demence a s rizikem dalšího onemocnění vyhledává stále častěji služby domovů důchodců.
I malé změny přinášejí velký užitek a implementace systému skupinového bydlení klientů v seniorských domech, které jsou obdobou našich domovů důchodců, dostává zelenou na všech kompetentních místech v sociálním sektoru v Německu a nyní jsou již první domy tohoto typu i v Rakousku.
O tento systém služeb, který je podložen architektonickým plánem, kdy architekt je součástí týmu, aby mohl adekvátně reagovat na požadavky tohoto modelu ve svých stavebních plánech, se začalo zajímat hlavní vedení Domova pokojného stáří v Brně.
Charita - Dům pokojného stáří a jeho management si také pokládá základní otázku: Jak zkvalitnit naše služby?
A proto rozhodnutí navštívit domov důchodců tohoto typu bylo rychlé a spontánní. Uskutečnilo se 1. 7. 2008 v rakouském městě Badenu.
Návštěva rakouského Badenu
Ředitelka Andrea Richter přijala skupinu velmi srdečně a prokázala již v úvodním rozhovoru své kompetence manažera s maximální koncentrací odpovědět na veškeré dotazy v plné šíři svých zkušeností, které získala právě implementací tohoto nového systému do praxe. Odpovědi ředitelky byly podloženy okamžitě příklady z praxe, které následně ukázala hostům během exkurze. Dialog na profesní úrovni, tak by se dal také nazvat rozhovor mezi dvěma profesionálkami ve svém oboru, i když každá je v jiné zemi, ale se stejnými ideály a plány do budoucnosti (Mgr. J. Kopecká, Charita Brno -ČR, A. Richter, CaSa Baden - Rakousko).
Součástí celkové změny způsobu poskytované péče bylo i přemístit klienty z původní budovy do nových prostor. Přesunout v jeden den téměř 60 klientů do nového objektu vyžaduje obrovskou přípravu a angažovanost jak ze strany personálu, tak ze strany rodinných příslušníků, kteří ochotně přiložili ruku k dílu. Podpora klienta rodinou byla velmi důležitým faktorem pro pocit jistoty a bezpečí klienta během dne s velkým D.
V novém domě nový systém - to bylo krédem ředitelky tohoto zařízení, která se také během celého roku připravovala společně s týmem na novou organizaci péče a služeb. V rámci přípravy navštívili několik domovů důchodců s tímto systémem služeb, a to v Německu, Švýcarsku a také v Rakousku. Nejlepší je vše vidět na vlastní oči, říká ředitelka Richter o stadiu příprav, které kromě již zmíněných exkurzí vyžadovalo týmovou přípravu pro jednotlivé úseky služeb: hospodářsko-ekonomický, pečovatelský, ošetřovatelský, hygiena a management odpadu, personální zabezpečení - personální klíč.
Koncepce skupinového bydlení
Součástí tohoto systému služeb je i změna personální struktury a počtu klientů ve skupině, a to maximálně na 12-15 (viz schéma).
Celkový cíl tohoto nového modelu služeb a péče je zaměřen především na maximální podporu aktivního života seniorů, tzn. aktivně se podílet na všech službách poskytovaných v rámci instituce za plnohodnotného souhlasu seniora.
Podpora soběstačnosti a sebepéče v kontextu individualizované formy péče na základě znalosti biografie klienta, která je také zakomponována do celkové dokumentace.
Časová flexibilita průběhu dne, možnosti volby jídelníčku i volnočasových aktivit saturuje také potřebu sebeurčení a seberealizace seniora. Být něčím důležitý aspoň jedenkrát za den je další prioritou, která určuje pocit sebehodnoty seniora.
Požadavek současné seniorské generace na institucionálně poskytované služby v domovech důchodců je co nejvíce žít normálním životem na základě principu autentičnosti života seniora, přestože potřebuje již péči a podporu při aktivitách denního ži -vota, včetně ošetřovatel -ských intervencí. Požadavek na architekturu vnitřního prostoru a na management instituce je primárně zajistit tuto potřebu. Koncepce skupinového bydlení je stále více ve středu zájmu celého sociálního sektoru v německy mluvících zemích. Vývoj do budoucnosti je podložen náležitou přípravou odpovědných pracovníků, manažerů, sester, pečovatelek a dalších členů týmu. Zásadní je však spolupráce s architektem, který plánuje uspořádání celkového prostoru ve spolupráci se sestrami manažerkami. Bezbariérové přístupy, dostatečná šíře veškerých vstupních prostor usnadňuje samozřejmě denní činnost všech zainteresovaných pracovníků. Zásadní je přehlednost a dostupnost veškerých místností, kde primární úlohu hraje denní místnost, která je centrem veškerého dění.
Společenská místnost je přístupná ze všech stran, slouží také jako jídelna, kde má klient možnost pomáhat při stolování, úklidu nádobí či si vypít kávu při odpolední karetní hře.
Součástí tohoto otevřeného prostoru je i kuchyňský kout, kde jsou připravována jídla pro celou skupinu seniorů, v návaznosti na kuchyni je zde také velká pracovní plocha pro přípravu jídel. Na této přípravě se aktivně podílejí senioři a těm, kterým jemná motorika již neslouží, je dána možnost aktivně sdílet tuto přípravu svou přítomností, radou a vlastním receptem.
Klienti upoutaní na vozík mohou sedět u pracovního stolu, který odpovídá svojí výškou a šířkou jejich požadavkům.
Pasivně ve výkonu - aktivně v sounáležitosti, někam patřit, být s někým, být součástí společného života, společného dění… Motivací některých klientů časně ráno vstát je právě možnost obsadit „místa v první linii“ a být svědkem celkové přípravy oběda, jak nám sdělila ředitelka Andrea Richter.
Zde je komunikace mezi klienty a personálem naprosto spontánní a někdy zkušená klientka/kuchařka neopomine slovně doprovázet veškeré dění v kuchyni, které ji tak intenzivně připomíná obrazem, vůní, zvuky období jejího života, které prožila ve svém zaměstnání i v soukromém životě.
Další součástí tohoto otevřeného prostoru je pracovní stůl pro sestru, která je také součástí pracovního týmu, kde má na starosti tvorbu ošetřovatelských plánů a výkon ošetřovatelských intervencí, včetně organizace medikamentózní léčby, pro kterou je zde uzamčená skříň pro léky.
Krátké chodby vedou k jednotlivým pokojům a podporují orientaci klientů svou přehledností a identifikačními fotografiemi podloženými biografií klientů.
Součástí architektonického celku je i centrální koupelna, přestože každý pokoj má své sociální zařízení včetně sprchového koutu. V návaznosti na koupelnu jsou zde i další místnosti na čisté a špinavé prádlo.
Pro specifickou péči o klienty s projevy demence v 1. a 2. stadiu je tento systém nedocenitelnou pomůckou k integraci klientů do skupiny, pro orientaci klientů a zachování soběstačnosti v co nejdelším časovém úseku onemocnění. Struktura denního režimu napomáhá v udržování automatismů, které jsou pro tohoto klienta alfou a omegou v časové a situační orientaci. Klient ve 2. stadiu demence má naprosto odlišné potřeby oproti klientům těšícím se fyziologickému stáří.
Pro tyto klienty je blízkost a tělesný kontakt velmi důležitý a separace klientů do jednolůžkového pokoje značně zhoršuje jejich celkový zdravotní stav. Proto společný skupinový a aktivní život napomáhá klientům s projevy demence zkvalitnit jejich prožitkový svět, kdy emoce nahrazují degradující kognitivní schopnosti a dovednosti. Podpora emocionálního bezpečí ve skupině napomáhá seniorům žít své aktivity denního života, radovat se společně, diskutovat společně, uvařit si své oblíbené jídlo a večer sledovat oblíbený seriál v televizi… Terapií je život sám, bez složitě vymýšlených aktivit v odlehlých „terapeutických“ místnostech. Zde se pracuje, zde se žije, říká ředitelka Richter při exkurzi. Všechny domácí práce je nutné vrátit zpět do aktivního života seniora, strukturu dne přiblížit principu normality klienta, který měl ještě před přijetím do instituce. Využití prostoru jako terapeutického média je důležitým a podstatným faktorem celého konceptu.
Vybavení prostoru bytovými doplňky, které jsou vybrány na základě biografie klienta nebo má klient tu možnost přinést si je ze svého domova, pomáhají vytvořit domácí atmosféru a podporují pocit zázemí. Malé symboly ze „starých dobrých časů“ nebo používané věci zdůrazňující autentičnost klienta a napomáhající personálu v naprosto individualizovaném přístupu ke klientovi tvoří harmonickou součást celkového obytného prostoru.
Prostředí, které je plánováno pro pobyt klientů s demencí, musí splňovat dva základní požadavky - bezpečí klienta a aktivizaci klienta.
Pokud jsou splněny tyto základní požadavky na systém, odráží se tyto komponenty v kvalitě života seniorů, tzn. v pocitu spokojenosti a pocitu pohody, ze kterých samozřejmě profituje i personál, u něhož je snížena pracovní zátěž.
Architektonickým řešením prostoru je umožněn dokonalý přehled a permanentní kontakt s klientem. Přehlednost prostoru je také důležitým komponentem pro orientaci klientů, kteří by se následkem svého onemocnění mohli ztrácet v nepřehledných chodbách, a následná reakce na tento zážitek je mnohdy neadekvátní vůči ostatním klientům, ale i personálu.
Proto je nutné již od počátku plánovat využití prostoru v korelaci s požadavky na péči o osobu postiženou demencí. Architektonické řešení prostoru domova důchodců podléhá těmto požadavkům na péči z důvodu bezpečného pohybu seniorů.
Tento aspekt hraje velmi důležitou roli v celkovém pojetí péče a neméně tak důležitou, jako je prevence sociální izolace klienta.
Implementace do praxe je někdy lehčí, než se předpokládalo. Tak by mohl znít i závěr hodnocení celkového projetu skupinového bydlení. I malé přestavby mají a mohou mít velký efekt v celkovém způsobu poskytovaných služeb, s pozitivní odezvou jak u klientů, tak ze strany personálu.
Domov důchodců v dnešní době musí být ochoten a také schopen změn, říká ředitelka Marienheimu v rakouském Badenu.
Zapojení personálu a klientů do společného aktivního života, efektivní architektonické řešení prostoru a implementace vědeckých poznatků do praxe, to vše jsme měli možnost vidět a zažít v rámci exkurze. V závěru návštěvního dne jsme měli také možnost nahlédnout do dokumentace, která je přístupná všem pracovníkům, včetně rodinných příslušníků klientů. Právě spolupráce s rodinou má svou jedinečnou hodnotu v tvorbě biografického záznamu a v další práci s biografií klienta.
I touto cestou bychom rádi poděkovali vstřícnému přijetí ze strany rakouského týmu s následnou nabídkou spolupráce.
*
Souhrn V rámci institucionální péče o seniorskou část populace se v poslední době dostává ke slovu tzv. čtvrtá generace systému péče o seniory v domovech důchodců - skupinové bydlení. Co tato forma péče obnáší, jaké má výhody pro klienty i tým ošetřujícího personálu? Mnohé napoví reportáž autorky a organizátorky exkurze z rakouského CaSa Badenu.
SUMMARY Group living - a so called fourth generation of the long term care is developing within the institutional system of care of the seniors. The author addresses advantages of this new form of care through a report of excursion of CaSa Baden in Austria.
** O autorovi| PhDr. Eva Procházková, Caritas der Erdiözese Wien (eva.prochazka@a1.net)