Nemoc občana je právní skutečností, která zásadním způsobem ovlivňuje jeho postavení jako účastníka právních vztahů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a to v nejrůznějších právních situacích.
Právo na zaměstnání
Podle zákona o zaměstnanosti každá fyzická osoba, která chce a může pracovat a o práci se uchází, má právo na zaměstnání, tj. právo na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. Pokud občan onemocní, nejenomže že nemůže pracovat, ale nemůže ani plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání.
Právní překážky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
Proto zákon o zaměstnanosti výslovně stanoví, že uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je uznána dočasně neschopnou práce, dále pak např. v době, po kterou pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
Pokud občan např. skončí zaměstnání a následně na to hned druhý dne onemocní, jeho nemoc je překážkou pro jeho zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, a občan tudíž nemůže podat u příslušného úřadu práce žádost o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti.
Ochranná lhůta
Jiná situace může nastat, pokud občan onemocní v době, kdy je již veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti. Zde ale záleží, onemocní-li uchazeč o zaměstnání v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, nebo zda mu již ochranná lhůta z titulu posledního zaměstnání uplynula.
Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění a do podpůrčí doby se nezapočítává doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
Uchazeč o zaměstnání onemocní v ochranné lhůtě
Onemocní-li tedy uchazeč o zaměstnání v ochranné lhůtě, nebude mu jeho posledním zaměstnavatelem poskytována náhrada mzdy podle ustanovení § 192 a násl. zákona č. 262/2006Sb., zákoníku práce, po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, protože ta náleží jen za současné existence pracovního poměru. Uchazeči o zaměstnání budou poskytovány dávky nemocenského pojištění až od 15. dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění se mu staví doba poskytování podpory v nezaměstnanosti. Po skončení nemoci se mu obnoví výplata podpory v nezaměstnanosti, která je mu poskytována až do uplynutí jeho podpůrčí doby, která činí v závislosti na jeho věku 5, 8 anebo 11 měsíců. Poskytování dávek nemocenského pojištění nemá tudíž vliv na délku podpůrčí doby, tj. doby, po kterou je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti.
Podpůrčí doba
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:
a) do 50 let věku 5 měsíců,
b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
c) nad 55 let věku 11 měsíců.
Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Uchazeč o zaměstnání onemocní po uplynutí ochranné lhůty
Jiná situace nastane, onemocní-li uchazeč o zaměstnání po uplynutí ochranné lhůty. Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání již nebude mít nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění, bude mu po dobu jeho nemoci poskytována podpora v nezaměstnanosti, má-li na ni nárok, ale pouze do vyčerpání celé podpůrčí doby.
Uchazeč o zaměstnání může být úřadem práce sankčně vyřazen
Pracovní neschopnost či nemoc uchazeče o zaměstnání je podle zákona o zaměstnanosti rozhodnou skutečností pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, proto je uchazeč o zaměstnání povinen začátek i konec své nemoci oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů. Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže neoznámí skutečnosti, které mají vliv na jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání, který byl takto úřadem práce vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Nemoc uchazeče o zaměstnání v souvislosti s výkonem nekolidujícího a krátkodobého zaměstnání
Co je to tzv. nekolidující zaměstnání? Zákon o zaměstnanosti stanoví, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání, tj.:
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 4000 Kč hrubého příjmu, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Právní důsledky spojené s výkonem nekolidujícího zaměstnání: Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají. Také zde platí, že za nesplnění této oznamovací povinnosti může být uchazeč o zaměstnání úřadem práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřazen a takový uchazeč o zaměstnání může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Zde je nutné upozornit na to, že podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
Co je to tzv. krátkodobé zaměstnání? Překážkou pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání není ani tzv. krátkodobé zaměstnání, tj. zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu.
Vhodné zaměstnání
Zákon o zaměstnanosti definuje pojem vhodné zaměstnání jednak obecně a jednak pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok.
Obecná definice vhodného zaměstnání: Vhodným zaměstnáním podle zákona o zaměstnání je takové zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Definice vhodného zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané: Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které musí vždy zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a buď:
a) musí délka jeho pracovní doby činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby nebo
b) musí být sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce.
Souběh poskytování dávek nemocenského pojištění s podporou v nezaměstnanosti
Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeči o zaměstnání se po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu tzv. nekolidujícího a krátkodobého zaměstnání, se poskytuje podpora v nezaměstnanosti, má-li na ni nárok, a to až do vyčerpání celé jeho podpůrčí doby. Současně zákon o zaměstnanosti nevylučuje souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti s náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti z titulu výkonu tzv. nekolidujícího a krátkodobého zaměstnání.
Souběh poskytování náhrady mzdy, platu a odměny s podporou v nezaměstnanosti
Uchazeči o zaměstnání, který souběžně s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání vykonává tzv. nekolidující a krátkodobé zaměstnání v pracovním a služebním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, tzn., že je současně zaměstnancem, pak takovému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší od 4. do 14. dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti od jeho zaměstnavatele náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti, pokud ke dni vzniku jeho dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisu o nemocenském pojištění.
Splatnost náhrady mzdy, platu a odměny z dohody o pracovní činnosti
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti se zaměstnavatelem poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu po předložení těchto dokladů.
Dávky nemocenského pojištění jsou poskytovány od 15. dne pracovní neschopnosti: Trvá-li pracovní neschopnost uchazeče zaměstnání i nadále, jsou mu od 15. dne jeho dočasné pracovní neschopnosti poskytovány dávky nemocenského pojištění souběžně s podporou v nezaměstnanosti, pokud mu dosud neuplynula jeho podpůrčí doba.
Podporu v nezaměstnanosti lze vyplatit i zálohově: Podpora v nezaměstnanosti je splatná po nabytí právní moci rozhodnutí o jejím přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech může být vyplacena zálohově a při další splátce zúčtována.
O autorovi: Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., výzkumná skupina Trh práce a zaměstnanost, Praha