Tekutiny pomáhají k tomu, aby nám dobře pracovaly ledviny, a také odplavují zplodiny, které v našem těle vznikly. Jejich nedostatek snižuje celkovou výkonnost organismu i výkonnost duševní, u dospělých může způsobovat vyšší únavnost, poruchy funkce ledvin a bolesti hlavy či kloubů.
Absolutní nedostatek tekutin je po několika dnech neslučitelný se životem.
Tekutin bychom měli přijímat tolik, abychom pokryli všechny „potřeby a ztráty“. Průměrně člověk vydá 2–2,5 l tekutin denně, 1–1,5 l odejde s močí, přibližně 600 ml vypotíme a 300– 400 ml potřebuje tělo pro své metabolické pochody. V horkých či mrazivých dnech se potřeba tekutin zvyšuje, roste ale například i u sportovců nebo lidí pracujících v extrémně horkých provozech (u vysokých pecí apod.). Obecně lze říct, že by každý z nás měl denně vypít alespoň dva litry tekutin. Pít je třeba během celého dne po menších dávkách.
Především bez cukru
Nejvhodnější jsou přírodní ovocné šťávy uměle nepřislazované, stolní vody, minerálky, které je vhodné kombinovat s jinými tekutinami, nebo alespoň nepít stále stejnou značku, a čaje. Nevhodné jsou nápoje alkoholické nebo velké množství kávy (organismus odvodňuje), silného černého čaje (má obdobně stimulující účinky jako káva, může však dráždit trávicí trakt a ve větším množství působí zácpu) a slazených nápojů (neúměrně zvyšují příjem energie, který může vést ke vzniku nadváhy).
Lépe než ledové nápoje zažene v horkých dnech žízeň například vlažný čaj.
V horkých dnech (a nejen při nich) se s tekutinami z těla ztrácí i minerální látky (močí zejména draslík a potem sodík). Tyto i ostatní je třeba tělu dodávat stejně jako vyloučené tekutiny. Běžnému zdravému člověku přísun těchto látek zajistí spolu s dostatečným pitným režimem pravidelná vyvážená strava. U sportovců tyto ztráty nelze běžnou stravou vykrýt, zde je potřeba užívat speciální suplementy. Mezi skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří děti a staří lidé, u nichž mizí pocit žízně.
Alkohol
Alkohol není vhodný k hrazení celodenního příjmu tekutin, pouze jeho malé množství lze tolerovat. U nemocí ledvin je možné například někdy pít (v malém množství) nízkostupňové pivo, na rozšíření cév má příznivý vliv 1–2 dl vína denně (maximálně). Alkohol ve větším množství však organismu škodí, může dojít hlavně k poškození jater.
Zcela vyhnout by se alkoholu měly osoby trpící jakýmkoli jaterním onemocněním, děti, těhotné a kojící ženy.
Za neškodlivé množství lze považovat 1 pivo denně (0,5 l), 2 dl vína nebo 5 cl tvrdého alkoholu (u mužů více než u žen). Také vyšší konzumace alkoholu může neúměrně zvýšit energetický příjem.
Nebezpečí slazených nápojů
Také USA se velmi potýkají s nadváhou a obezitou prakticky u všech věkových skupin obyvatelstva. Díky nejrůznějším akcím propagujícím sport a zdravou výživu se zde však například podařilo zvýšit povědomí o tom, že sladké moučníky nejsou to pravé, a jejich spotřeba se začala, i když zatím mírně, snižovat.
Na druhou stranu však čtyřikrát vzrostla spotřeba jednoduchých cukrů ve formě ovocných šťáv a hlavně slazených nápojů. Podobný trend můžeme vidět i u nás, takže je zřejmé, že na rostoucím výskytu obezity má podstatný význam příjem energie právě z těchto zdrojů. Pro zajímavost – v U SA se nealkoholické nápoje místo klasického cukru většinou sladí tzv. fruktózovými sirupy (fruktóza je ovocný cukr obsažený v ovoci či medu). Na mezinárodním kongresu věnovaném ateroskleróze, který se konal letos v americkém Bostonu, prezentovala skupina vědců z Kalifornské univerzity výsledky svého výzkumu.
Skupina dobrovolníků, čtyřicet mužů a žen, nezměnila jídelníček, ale šest týdnů pila denně litr kolového nápoje. Dobrovolníci byli detailně sledováni, včetně předběžného a následného vyšetření magnetickou rezonancí. Po oněch šesti týdnech se jejich hmotnost zvýšila o více než 3 kg, objem podkožního tuku narostl o 4 procenta a viscerálního tuku (tuk v břišní dutině, jehož zvýšené množství je významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění a cukrovky) o neuvěřitelných 14 procent. Zdroj: www.fzv.cz