PRAHA -
Loni bylo v České republice transplantováno 551 orgánů. Čtyři stovky pacientů získaly zdravou ledvinu, dalším bylo voperováno nové srdce, játra, plíce a slinivka. S výjimkou ledvin mohou čekatelé tyto orgány získat pouze od zemřelého dárce. Ne každý však souhlasí s tím, aby jeho smrt pomohla někomu žít.
V Česku platí zásada předpokládaného souhlasu, pokud občan nedá najevo, že si nepřeje, aby jeho orgány byly transplantovány. Nová vyhláška mimo jiné stanoví, že lze vyslovit nesouhlas s odběrem všech tkání či orgánů nebo konkrétně vymezit jen ty, které by transplantovány být neměly. Za děti nebo nesvéprávné osoby může vyslovit nesouhlas jejich zákonný zástupce. Se zřízením registru počítal transplantační zákon z roku 2002 a stanovil lhůtu jeho vzniku na dva roky.
I v době, kdy transplantační zákon ještě nebyl na světě, se mohli lidé vyslovit proti odebrání vlastních orgánů v případě úmrtí, ale jejich prohlášení pak mnohdy nebylo možné dohledat. Lékaři většinou žádali souhlas pozůstalých, i když to zákon nevyžadoval. Ti se vyjadřovali v okamžiku šoku ze ztráty milovaného člověka.
Neochotu k dárcovství orgánů mnohdy vyvolávají různé aféry. Počet dárců například poklesl po takzvané transplantační kauze ve Fakultní nemocnici v Ostravě, uvedl jeden z příkladů přednosta transplatcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Štefan Vítko. Podle zprávy sněmovní vyšetřovací komise z roku 2001 ostravské transplantační centrum tehdy údajně dostatečně nedoložilo, co se stalo s několika orgány.
Obavy Čechů vzbuzují i zprávy ze zahraničí o obchodu s orgány zemřelých. Německá zpravodajská služba například před několika roky upozornila na údajný obchod s orgány zemřelých dětí v Rusku. Předmětem obchodu jsou nejčastěji ledviny, které lze transplantovat ze živých dárců a chudí lidé je sami nabízejí k prodeji. V Británii byl potrestán lékař, který naváděl k zakoupení ledviny v Indii.
Podle Jiřího Láchy z IKEM platí systém předpokládaného souhlasu vedle ČR například také v Rakousku, Finsku a Belgii. Princip předpokládaného nesouhlasu naopak uplatňuje Velká Británie a USA.
ČTK