Co je to nespavost?
Co se dozvíte v článku
Člověk by měl průměrně naspat mezi 6–8 hodinami denně. Zároveň je ale potřeba podotknout, že tato doba se může u každého relativně dost lišit. Zatímco někomu stačí pouhé čtyři hodiny, jinému nečiní problémy spánkem vyplnit téměř polovinu dne. Stojí za tím většinou geny, nicméně i tyto návyky se mohou během života rapidně změnit.
Spánek je nezbytný pro správné fungování lidského organismu a jeho nedostatek může být příčinou velkého množství různých zdravotních potíží. Dlouhodobý spánkový deficit odborně nazývaný spánková deprivace však může mít zásadní dopad nejen na zdraví, ale také na psychický stav daného jedince.
Pokud člověk trpí nespavostí neboli insomnií, má obvykle potíže s usínáním či udržením spánku nebo s obojím najednou. Tuto poruchu přitom neovlivní ani skutečnost, že má dotyčná osoba na spánek dostatek času a k dispozici vhodné prostředí. V důsledku nedostatku spánku se navíc může projevit také ospalost během dne a problém se soustředěním.
Potíže se spánkem se dle některých zdrojů objeví v průběhu života až u dvou třetin lidí. Občasné záchvaty nespavosti jsou totiž obvyklým příznakem, který vyvolává celá řada příčin. Oficiální diagnózu této poruchy však musí stanovit lékař na základě posouzení konkrétních symptomů, které daný jev doprovázejí. [1, 2, 3, 4]
Jaké má nespavost příčiny?
Jak bylo řečeno, příčin způsobujících nedostatek kvalitního spánku může být spousta. Mezi nejčastěji zmiňované faktory patří v první řadě stres pramenící například z nadměrné pracovní zátěže. Dále jsou často na vině také negativní vlivy prostředí, jakými jsou třeba hluk či světlo, nepohodlná matrace, chlad, či naopak teplo. Důvodů je však mnohem více. Mezi ty nejběžnější patří následující:
- Špatné spánkové návyky: jednou z příčin, která je zodpovědná za nespavost, je nedodržování správného spánkového režimu. Pokud člověk nechodí spát a nevstává ve stejný čas, sleduje v posteli televizi nebo třeba před spaním vykonává fyzicky náročné aktivity, může to mít dopad na kvalitu jeho spánku.
- Konzumace potravin krátce před spaním: pakliže si dáte před spaním lehkou svačinu, vliv to na usínání pravděpodobně mít nebude. Problém ovšem nastává, pokud jste zvyklí se v noci přejídat nebo konzumovat těžká jídla. Některé lidi může při ulehnutí začít pálit žáha nebo mohou cítit nepohodlí v oblasti břicha.
- Poruchy duševního zdraví: narušit spánek mohou také některé duševní poruchy, jako je například deprese nebo posttraumatická stresová porucha.
- Některé léky: na vině jsou někdy také určitá léčiva na předpis. Často je tak nespavost vedlejším účinkem antidepresiv nebo například léků na astma či krevní tlak. Potíže se spánkem ale mohou způsobit i některé volně prodejné léky proti bolesti, na alergii či nachlazení, přípravky na hubnutí a další stimulanty.
- Nemoci: nespavost mohou způsobovat také některé nežádoucí zdravotní stavy. Spánek je často narušen například u pacientů trpících astmatem, cukrovkou, jícnovým refluxem, srdečním onemocněním, rakovinou, Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou a tak dále.
- Kofein, alkohol a nikotin: narušení spánku je běžným jevem také v případě konzumace nápojů obsahujících kofein či alkohol a stejně tak mohou mít problémy se spaním i kuřáci.
V neposlední řadě je potřeba ještě zmínit, že za potíže se spánkem může mnohdy také stárnutí. Spánek se s přibývajícím věkem často stává méně klidným, takže je pravděpodobnější, že vás probudí hluk nebo jiné změny ve vašem okolí. Zároveň jsou starší lidé mnohdy méně aktivní, s čímž se také mohou pojit potíže s usínáním.
Samostatnou kapitolu pak představuje chronická nespavost. Tou podle některých zdrojů trpí člověk tehdy, má-li po dobu alespoň jednoho měsíce problémy se spánkem třikrát týdně a více, přičemž pokud tento stav přetrvává v horizontu několika let, zvyšuje v konečném důsledku vedle hrozby závažných zdravotních komplikací i riziko předčasného úmrtí. [5, 6, 7, 8, 9, 10]
Nespavost u dětí
Insomnie se projevuje zhruba u 10 až 30 % malých pacientů různého věku. Nejčastěji však postihuje kojence. U dětí trpících poruchou spánku dochází zpravidla k potížím s usínáním, k častému nočnímu buzení a předčasnému rannímu probouzení se. Na vině přitom může být nevhodný režim nebo výchova, ale stejně tak se někdy jedná o následek různých psychiatrických či somatických nemocí.
S tím, jak děťátko roste, se utváří i samotný spánkový režim. Rodiče by proto měli zůstat trpěliví. Pokud se však příznaky nespavosti přeci jen projevují po delší dobu, budou s největší pravděpodobností souviset s nevhodnými uspávacími návyky, jakými je například houpání v náruči nebo v kočárku, usínání při kojení a podobně.
Dlouhodobá nespavost u dětí může mít za následek zhoršení kognitivních funkcí, jako je například paměť, soustředění či abstraktní myšlení. To může vést k celé řadě dalších potíží v životě malého pacienta. Typicky se jedná o zhoršený prospěch ve škole, změny nálad nebo poruchy chování. Kromě toho nedostatek spánku způsobuje mnohdy také poruchy imunity, následkem čehož je pak dítě často nemocné. [11, 12, 13, 14]
Nespavost v těhotenství
Zcela běžná je pak insomnie během těhotenství, respektive těhotenství patří mezi jednu z nejčastějších příčin tohoto jevu. V tomto případě mohou za nespavost hormony a další změny, které v těle nastávající maminky probíhají. Přestože těhotná žena v noci spí, její spánek je často méně kvalitní než obvykle, a může se proto u ní projevit spánková deprivace.
Gravidní ženy na druhou stranu ale potřebují mnohem více odpočívat. Uvádí se, že by v tomto období měly spát ideálně osm až deset hodin denně. Nespavost na začátku těhotenství se pak objevuje přibližně u každé čtvrté ženy. Postupem času se však pravděpodobnost rozvoje insomnie ještě zvyšuje a potíže se spánkem se do třetího trimestru projeví dokonce až u 80 % žen.
Které metody léčby nespavosti byly ve vašem případě nejúčinnější?
Jak bylo uvedeno, za vzniklé problémy je tedy zodpovědné měnící se tělo, které se přizpůsobuje rostoucímu plodu, a zvýšené množství estrogenu a progesteronu v organismu. Ke konci těhotenství je pak na vině už hlavně hmotnost rostoucího plodu. Ten vyvíjí tlak na klouby, záda a močový měchýř matky. Z toho důvodu může žena při spánku cítit značné nepohodlí, které jí brání v usnutí. [15, 16, 17, 18, 19]
Jak se zbavit nespavosti?
Léčba nespavosti ve většině případů spočívá v úpravě životního stylu. Níže je uvedeno několik tipů, které lékaři doporučují svým pacientům v případě, že mají problémy s insomnií. Jejich dodržování napomáhá dostatečné produkci melatoninu v lidském těle, což je hormon, jenž vzniká v mozkové epifýze a je zodpovědný za navození spánku. Mezi tato doporučení patří:
- pravidelně chodit spát ve stejnou dobu,
- poslední jídlo si dopřát minimálně dvě hodiny před spánkem,
- nepouštět před usnutím hlasitou hudbu, nepracovat, nekouřit a nepít alkohol,
- používat kvalitní zdravotní matrace a prodyšné lůžkoviny,
- četbu knih přesunout například na odpoledne,
- před spaním v ložnici vyvětrat.
Pokud tyto rady nepomohou, může vám váš lékař předepsat léky, respektive takzvaná hypnotika, která jsou k dispozici jak ve formě tablet, tak i sirupů. Mezi oblíbené patří například léčiva značky Neospan a GS. Co se sirupů týče, zde lze sáhnout třeba po výrobcích firmy Dr. Theiss či Silvita. Existuje však také nepřeberné množství speciálních čajů a čajových směsí, které pomáhají v boji proti nespavosti.
Přetrvávající nespavost se však zmíněnými hypnotiky řešit moc nedoporučuje, neboť jejich užívání může mít v dlouhodobém horizontu nežádoucí vedlejší účinky. V takovém případě pak doktoři nejčastěji přistupují k jiným formám léčby, mezi něž patří i psychoterapie, akupunktura a podobné alternativní léčebné metody. [20, 21, 22, 23, 24]
Prevence nespavosti
Předcházet problémům s nespavostí lze nejlépe tak, že bude člověk dodržovat správné spánkové návyky, omezí počet faktorů navozujících stres a najde si během dne chvíli, kterou využije k odpočinku a relaxaci. Zároveň je také vhodné dodržovat zásady správné spánkové hygieny. Jedná se o následující obecná pravidla, díky kterým se vám bude lépe usínat a váš spánek bude kvalitnější:
- choďte spát, jen když jste skutečně ospalí,
- pokud potřebujete spát během dne, měl by spánek trvat maximálně 45 minut,
- optimální teplota místnosti, kde spíte, by se měla pohybovat mezi 18–20 °C,
- v ložnici by neměly být žádné rušivé faktory, jako je televize nebo tikající hodiny,
- před spaním nekuřte ani nepijte povzbuzující či alkoholické nápoje,
- před ulehnutím nejezte těžká jídla,
- pokud se vám do 30 minut nepodaří usnout, vstaňte a věnujte se chvíli nějaké relaxační monotónní činnosti (například čtení nebo poslech relaxační hudby),
- po probuzení opusťte lůžko,
- během dne vykonávejte přiměřenou pohybovou aktivitu. [25, 26, 27, 28]
Zdroje: nemcb.cz, sleepfoundation.org, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, webmd.com, sleepfoundation.org, medicalnewstoday.com, healthline.com, pediatriepropraxi.cz, sancedetem.cz, childrenshospital.org, americanpregnancy.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, nhs.uk, ikem.cz, spankovahygiena.cz