Lidé, kteří se nechávají očkovat proti chřipce, jsou letos zneklidněni. Zatímco dříve se takové očkování obešlo bez obstrukcí, letos je lékaři nechávají podepisovat tzv. informovaný souhlas.
Aby se vyhnuli případným postihům při komplikacích.
„Připadal jsem si, jako když si podepisuji rozsudek smrti,“ říká s nadsázkou Tomáš Nechodil z Prahy. „Přemýšlel jsem, jestli mi stojí za to podstupovat takové riziko, a ještě doplácet 250 korun,“ dodává šestadvacetiletý muž.
Vyděsilo ho varování, že po očkování musí zůstat v čekárně 30 minut, jinak na sebe bere veškerá rizika, pokud by na ulici zkolaboval a podobně. Nicméně očkovat se nechal.
Tak jako každý rok, protože mu to jako astmatikovi doporučuje plicní lékařka. Chřipku už neměl několik let.
Podobně se každý rok zachová jen osm procent Čechů.
Tedy zhruba 800 000 lidí. Světová zdravotnická organizace ale doporučuje všem zemím aspoň 30 procent.
Vede rtuť a hliník ve vakcíně k nemocem?
Ovšem vakcíny mají i své odpůrce. Vadí jim, že výrobci do nich přidávají antiseptickou látku s toxickou rtutí a také přidávají soli neurotoxického hliníku. To proto, aby imunitní systém prudčeji reagoval na aplikovaný antigen.
Toho by jinak museli dávat mnohonásobně více.
Podle biochemičky Anny Strunecké ale existuje podezření, že tyto přídatné látky mohou o mnoho let později vyvolat závažná onemocnění.
Upozorňuje na možnou souvislost s výskytem autismu, Alzheimerovy choroby a dalších neurologických nemocí.
„Nejsem odpůrce očkování jako takového. Vakcíny například proti tuberkulóze nebo tetanu mají smysl. Ale problém je, že vakcín se vyrojilo mnoho. Například novorozenci se očkují proti hepatitidě B, přestože se s ní setkají až v dospělosti. A protože ochrana po očkování trvá dva roky, je to naprostá zbytečnost,“ míní profesorka Strunecká.
Ale šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula možnou souvislost přídatných látek ve vakcínách se závažnými chorobami odmítá.
„To je naprostý nesmysl. S přídatnými látkami se například v Německu očkuje přes dvacet let a problémy tam nejsou. Nepotvrdilo se to ani na milionech lidí očkovaných proti prasečí chřipce,“ řekl Deníku.
Odpůrci se nejvýrazněji projevili právě vloni při pandemii.
Stát koupil milion vakcín za 220 milionů korun, ale většina lidí, kteří měli být v zájmu státu povinně očkováni, nevyzkoušenou vakcínu odmítla. Včetně lékařů, prezidenta republiky a členů vlády. Ministerstvo zdravotnictví muselo 145 tisíc dávek za 31 milionů korun spálit.
Lékaři potvrdili v Česku nejméně 2400 lidí nakažených virem prasečí chřipky. Využili jen zhruba 60 000 očkovacích dávek. Nežádoucí účinky se se projevily u 152 lidí, v jedné třetině případů šlo o vážné potíže.
Ale neochota politiků i lékařů nechat se očkovat vedla k poklesu zájmu lidí o řádně vyzkoušené očkování proti běžné chřipce. Potvrdil to profesor Prymula, odmítl ale vyslovit jakékoliv odhady.
„První čísla uvidíme až po skončení očkování proti sezónní chřipce,“ řekl. Letošní novinkou u chřipky je vakcína určená dospělým lidem, kteří se bojí jehly. Má desetkrát menší mikrojehlu (1,5 mm), takže se aplikuje jen do vrchní vrstvy kůže, a ne do svalu jako obvyklá vakcína.
Hrozba pro nejstarší
V Česku onemocní chřipkou ročně asi dva miliony lidí.
Dva tisíce zesnulých (dvě procenta veškerých úmrtí) přičítají odborníci chřipce.
Nákazou jsou nejvíc ohroženi lidé starší 65 let, školáci a mladí lidé do 24 let. „Chřipka může být smrtelnou nemocí u seniorů s chronickými chorobami dýchacích cest, nemocemi srdce nebo ledvin, nádorovým onemocněním nebo cukrovkou,“ říká lékařka Olga Jandurová z očkovacího centra. Aktuální výskyt onemocnění svědčí o letošním pomalém nástupu chřipkové epidemie.
V prvním listopadovém týdnu připadalo v Česku na sto tisíc obyvatel 978 lidí s akutním respiračním onemocněním a jen 20 s klasickou chřipkou. Nejvíc nemocných je v Libereckém, Jihomoravském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Odborníci čekají epidemii chřipky až koncem prosince a na začátku příštího roku. Lidé tak mají delší šanci nechat se proti chřipce očkovat. Musí tak učinit nejpozději dva týdny před vypuknutím epidemie, protože ochranné protilátky se po očkování vytvoří až za 14 dní.
Odborníci ale varují, aby se lidé nechávali očkovat, jen když jsou bez známek jakékoliv infekce, nemají ani teplotu a nepodstupují ve dnech očkování větší fyzickou námahu.
To všechno může vyvolat nepřiměřenou reakci organismu na vakcínu.