Odborníci: Pozornost věnovaná prasečí chřipce není přehnaná

24. 7. 2009 9:53
přidejte názor
Autor: Redakce
Čeští odborníci se shodují, že pozornost věnovaná prasečí chřipce není přehnaná. Epidemie nyní vykazuje takřka shodné znaky, jako měla první vlna obávané španělské chřipky v roce 1918, řekl ČTK epidemiolog Roman Prymula...


Četnost onemocnění v tuzemsku sice není závažná, ale na podzim a v zimě se podle nich situace zřejmě zhorší. Důvodem obav je rychlé a snadné šíření viru mezi lidmi a jeho možná mutace. Zaznívají však i názory, že opatření kolem prasečí chřipky jsou „obchod se strachem“ a výsledek lobbování farmaceutických firem.

„Tady se ukazuje, že opravdu parametry jsou prakticky horší, než byly v roce 1918. Nemyslím si, že by měla vznikat jakákoli panika, ale musíme se připravit na to, až tady bude sezona pro chřipku příznivá. Situace asi bude podstatně dramatičtější,“ řekl Prymula.

Jan Jelínek ze Sdružení praktických lékařů považuje názor hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha, že prasečí chřipka je jen mediální bublina, za ojedinělý. „Já bych takový názor opravdu za odborný nepovažoval,“ míní.

U jednoho pacienta může mít prasečí chřipka stejný průběh jako chřipka běžná, ale nebezpečí je podle něj právě v pandemii.

„Proti jiným kmenům chřipky můžete mít zbytkovou imunitu z minulých let, proti této nemáte žádnou. V tom je to nebezpečí, když půlka lidí lehne a nemůže fungovat, tak nepojedou vlaky, nebude nic,“ vysvětlil.

„Velkou nezodpovědností je rizika podceňovat a nebýt připraveni,“ myslí si také předsedkyně odborné společnosti dětských lékařů Hana Cabrnochová. Virus se daleko lépe šíří mezi lidmi než u ptačí chřipky, zdůvodňuje obavy.

Ani u španělské chřipky v letech 1918 až 1920 nebylo zprvu vysoké procento úmrtí. Když přišla hlavní druhá vlna, důsledky byly podstatně horší, postihovala i lidi středního věku a bez chronické nemoci, upozornil Prymula.

Španělská chřipka je považována za nejhorší pandemii v dějinách, zemřelo na ni 20 až 50 milionů lidí. Byli však oslabeni světovou válkou. „Populace je mnohem odolnější než v roce 1918,“ uvedl Prymula. Upozornil však, že i když se podíl úmrtí bude pohybovat kolem tří procent, při vysokém počtu nemocných mohou být počty mrtvých vysoké.

Podobnost prasečí a španělské chřipky Prymula vysvětluje i tím, že jako tehdy jsou celosvětově postiženi hlavně lidé od dvaceti do třiceti let. Odborníci se také obávají možných mutací viru. „Občas už se ve světě vyskytne varianta, která zasluhuje pozornost - viz Argentina nebo Kanada,“ dodal.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?