"Já si myslím, že to nejdůležitější je personalizovaná medicína. Všechny ty sensory, cílené dopravy léků a možnost sledovat stav těla uvnitř a dávkovat podle toho léky spěje k medicíně ušité na míru jednotlivému člověku," řekl.
"Čeká nás velmi pravděpodobně zánik praktického lékaře tak, jak ho známe," domnívá se. Nástup technologických inovací v medicíně, zejména možnosti sebediagnostiky, přirovnal k taxikářům a aplikacím typu Uber. "Funguje to daleko lépe, ale dochází ke střetům mezi starým a novým. Je to jako když dělníci v době průmyslové revoluce ničili stroje," dodal. Nástup může být rychlejší nebo pomalejší, záleží podle něj na ochotě novinky přijmout. Je podle něj ale dobře, že všechno, co se týká zdraví, bývá velmi obezřetně testováno.
Už v současné době nastupuje podle něj jiný způsob diagnostiky a jiný přístup člověka ke zdraví. "Technologie dá člověku do ruky nástroj, který bude umět diagnostiku, kterou předtím uměl jen lékař nebo specialista," uvedl Kůs.
Založené by to mohlo být na již známých senzorech, které budou umět analyzovat tělní tekutiny podobně jako například glukometr u diabetiků z kapky krve. "Z tohoto velmi malého množství dokáže zjistit spoustu parametrů, které v současnosti zjistí v laboratoři, když půjdete na odběr krve," řekl. Budou moci být třeba součástí nebo příslušenstvím mobilního telefonu.
Nanotechnologie se podle Kůse dají využívat i při dopravě léků přímo na místo, kde v těle mají účinkovat. "V současnosti když onemocníte rakovinou a půjdete na chemoterapii, tak ta je něco jako kobercové bombardování. Zničí zasaženou tkáň, ale i spoustu dalších buněk," řekl. Cílenou dopravou lze lék v kapsli dopravit až na místo určení, kde zafunguje. Navigovat a řídit se podle něj dají pomocí magnetismu, chemicky nebo světlem.
Nanotechnologie podle Kůse můžou složit i k výrobě náhradních tkání nebo orgánů. "Vypadá to jako sci-fi, ale v současné době je už řada výzkumů a preklinických zkoušek výroby náhradních tkání," vysvětlil. V Česku se vědci zabývají podle něj třeba vývojem náhradní pokožky, vzniká například tak, že podél struktury nanovláken se uchytávají kmenové buňky, které dál rostou. Další možností je 3D tisk z biologických materiálů, který by mohl umožnit tisk orgánů.
Technologie umožňují i vylepšování lidského těla. Výzkumy na myších zkoumaly například rozšíření spektra vidění implantací senzorů do oka. "Je to velká etická otázka, na kterou asi nenalezneme odpověď. Ale budoucnost a technologická revoluce běží exponenciálně, což má tu nepříjemnou vlastnost, že nedokážeme dohlédnout, kam dojde," dodal.