Hovořili jsme spolu koncem minulého roku o spuštění pilotního projektu, který by měl vyřešit financování domácí hospicové péče. Odhadoval jste, že by se tento projekt mohl spustit v březnu 09. Je tento termín stále reálný?
Zástupci zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví a poskytovatelů se sešli ke dvojímu jednání na půdě ministerstva za účelem nalezení konsenzu s následným zahájením domácí hospicové péče. K dohodě prozatím nedošlo a čeká nás další jednání 5. března. Jsem přesvědčen, že dohoda je možná. Především proto, že v globálním měřítku by se jednalo pro pojišťovny o finančně nenáročnou záležitost a s rozumným předpokladem, že výstupem bude prokázání smysluplnosti péče za nízkou cenu pro pojišťovny. Domnívám se, že právě tato skutečnost může být paradoxně jednou z příčin, proč prozatím k dohodě nedošlo…
Jak dlouho by zhruba projekt trval?
Možnosti délky projektu jsou různé. Byl-li by však kratší než jeden rok, může se snadno stát, že výstupy by mohly být ovlivněné nahodilostmi, tudíž nerelevantní.
Jak vypadají jednání s pojišťovnami?
Příklad pro ilustraci. V případě našeho Hospice sv. Jana N. Neumanna jsem předložil projekt domácí hospicové péče pro oblast Jihočeského kraje a zažádal o výběrové řízení. V něm jsme uspěli a tato skutečnost byla doporučena pojišťovnám k uzavření smlouvy (14.1. 2009). Požádal jsem nejprve krajskou pobočku VZP v Českých Budějovicích o uzavření smlouvy. Přestože krajské pobočky mají ve smluvních záležitostech plnou autonomii, tak s odvoláním na další jednání v Praze VZP zatím smlouvu neakceptovala. Rovněž jsme uspěli ve výběrovém řízení na standardní domácí péči pro oblast Prachaticka, včetně výslovného doporučení představitelky asociace agentur domácí péče, ve kterém podpořila uzavření smlouvy pro nedostatečné pokrytí této péče v regionu, písemně žádají praktičtí lékaři pojišťovny o rozšíření smluvní kapacity této péče uzavřením smlouvy s naším zařízením a pro VZP je to dosud stále málo a zatím není ochotna uzavřít smluvní vztah…
Výsledkem je, že řada pacientů, jež by mohla být levně léčena v žádoucím prostředí domova, je překládána předčasně či nadbytečně do lůžkových zařízeních, která léčí dráže a v psychosociálně méně příznivém prostředí.
Řešila se také tzv. „potulná praxe“, došlo v tomto bodě již k nějakému konsenzu?
Potulná praxe je terminus technicus, který zmínili sami představitelé pojišťoven při výše zmíněných jednáních. Platná zdravotnická legislativa říká, že pacient v domácím prostředí je léčen svým praktickým lékařem a jiný mu nesmí bez jeho vůle do léčby zasahovat. Pokud ano, jednalo by se o zmiňovanou potulnou praxi. Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče a její projekty na domácí hospicovou péči tuto skutečnost respektují.
Podotýkám, že APHPP se domnívá, že i v platném právním režimu lze najít cestu ke smluvnímu poskytování domácí hospicové péče např. pouhým navýšením frekvence návštěv u náročnějších pacientů či konziliární službou lékaře s atestací v paliativní medicíně, respektive lékaře hospice. Například i formou telefonické nebo osobní konzultace praktického lékaře s hospicovým lékařem; nestačí-li, měl by mít praktik právo požádat specialistu o konziliární vyšetření pacienta - obvykle se jedná o pacienty neschopné transportu, tedy s nutností návštěvní služby - a pojišťovna by tento výkon, konzultaci i konziliární vyšetření, i náklady s ním spojené měla uhradit.
Jednání o úhradové vyhlášce bylo minulý rok poměrně náročné, nejdříve chybné výpočty, poté návrh ministerstva, který pro Vás nebyl zcela přijatelný. Chybí vám peníze, které jste již tehdy požadovali?
Nejhorší se sice podařilo odvrátit, ovšem nominální navýšení úhrad hospicům činí oproti loňsku necelých 3,4%. Ve vztahu k inflaci se tak jedná pro letošní rok o reálný pokles úhrad hospicům o 2,9%!
Michaela Svobodová, www.Zdravi.Euro.cz