TISKOVÁ ZPRÁVA
Pokud není pacientovi nasazena vhodně zvolená terapie včas, narůstá riziko zhoršení průběhu nemoci, ale také vzniku souvisejících onemocnění, což významně ovlivňuje kvalitu i délku života.
První projevy lupénky neboli psoriázy se objevují nejčastěji mezi 15. a 35. rokem života, v zásadě ale onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku. „Lupénka je chronická, nepřenosná a bolestivá nemoc, u níž neexistuje léčba ve smyslu trvalého vyléčení. Můžeme ji však velmi úspěšně léčit. Bohužel mnoho pacientů s psoriázou zbytečně dlouho strádá, protože nemají přístup ke správné a účinné léčbě,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. I když se lupénka nedá nikdy zcela vyléčit, spolupráce se zkušeným lékařem – specialistou na léčbu lupénky a nastavení optimální léčby je pro další vývoj nemoci zásadní. Pokud nemocný není léčen odpovídajícím způsobem, hrozí riziko vzniku souvisejících onemocnění a další zhoršení zdravotních problémů.
Klíčem k úspěchu je včasná a vhodně zvolená léčba
Včasná diagnostika a zahájení správné léčby jsou pro průběh nemoci a následně i kvalitu života pacienta stěžejní. Základem je lokální léčba spočívající v aplikaci mastí či krémů na postižená místa. Další obvyklou léčebnou metodou je fototerapie UV zářením. U pacientů se středně těžkou až těžkou formou lupénky, kteří nereagují na lokální léčbu a fototerapii, se přistupuje k tzv. systémové léčbě. Ta může mít podobu systémové konvenční léčby spočívající v podávání klasických léků (metotrexátu, cyklosporinu A nebo acitretinu), které neselektivně a široce potlačují činnost imunitního systému. Konvenční systémová terapie má v léčbě lupénky poměrně dobré výsledky, přesto je jí léčeno pouze 22 % pacientů.
Pro léčbu pacientů, kteří na tuto konvenční léčbu dostatečně nereagují, netolerují ji nebo je z důvodů možných nežádoucích účinků pro ně kontraindikovaná, je dostupná biologická léčba. Biologická léčba selektivně (cíleně) zasahuje do mechanismů imunitního systému, kde působí v konkrétním místě a tlumí zánět hned v časné fázi. Tato selektivita také znamená vyšší bezpečnost a účinnost ve srovnání s léky klasickými. Jednou z příčin podléčenosti pacientů s psoriázou může být i špatná dostupnost dermatologů specializovaných na léčbu lupénky.
Neléčení pacienti jsou více ohroženi přidruženými nemocemi
„Správně léčený pacient s psoriázou je téměř bez příznaků, nevyskytují se u něj žádné přidružené choroby, případně je jejich výskyt minimální, a má výrazně kvalitnější život s pravděpodobností dožití se dlouhého věku. Oproti tomu neléčený či špatně léčený pacient má ložiska na většině povrchu těla, častěji
ho postihují související onemocnění a kvalita života je nesrovnatelně horší,“ vysvětluje prof. Arenberger. U těžkých případů je při nedostatečné léčbě prokázáno zkrácení života u mužů o 3,5 roku, u žen o 4,4 roku.
Lupénka je často doprovázena přidruženými chorobami, které jsou vyvolané chronickým systémovým zánětem probíhajícím při psoriáze. Nejvíce přidružených zdravotních problémů se vyskytuje u pacientů se závažnou (středně těžkou a těžkou) neléčenou psoriázou. Přibližně u 34 % pacientů se může vyvinout psoriatická artritida, vedoucí v některých případech k nevratnému poškození kloubů. Mezi související nemoci patří také idiopatické střevní záněty, kardiovaskulární onemocnění, obezita, diabetes a metabolický syndrom zahrnující vysoký krevní tlak, zvýšené tuky v krvi či zvýšenou rezistenci na inzulin. K tomu se přidává riziko rozvoje psychiatrických nemocí jako deprese, psychické strádání a zvýšený sklon k sebevraždám. Mimo to má psoriáza dopad na vztahy v soukromí, ve škole a na pracovišti, kde nemocní nejčastěji zažívají pocity studu, nízké atraktivity, samoty a frustrace. Kvalita života v kůži pacienta s lupénkou je srovnatelná s kvalitou života onkologických pacientů.
Zmařené sny kvůli psoriáze
Z výzkumu iHETA zaměřeného na kvalitu života pacientů s lupénkou vyplývá, že přes 70 % z nich se v poslední době cítilo nepříjemně kvůli tomu, jak vypadá jejich kůže. 63 % pacientů přizpůsobilo stavu své kůže výběr oblečení a u 70 % dotázaných dokonce ovlivnil vzhled kůže společenské a volnočasové aktivity. Přes 43 % pacientů se někdy kvůli tomuto onemocnění vyhýbalo kontaktu s lidmi a společenských událostí se účastnili jen omezeně. Necelá polovina (47 %) pacientů s lupénkou udává, že jim tato nemoc plně či částečně znemožnila vytouženou kariéru nebo volbu oboru.
Nová aplikace pomáhá najít specialistu na léčbu lupénky
Doslova novou dimenzi v dostupnosti lékařské péče představuje nová mobilní aplikace s jednoduchým názvem Lupénka. „Tento nástroj vznikl proto, abychom pacientům usnadnili boj s jejich nemocí,“ říká Markéta Krejčová ze společnosti PHC, která aplikaci vyvinula. „Řada pacientů se potýká s tím, že se jim nedaří nalézt správného lékaře, kvůli tomu se prodlužuje doba nasazení vhodné terapie a pacienti pak strádají. Aplikace tento problém řeší. Pacient si skrze ni může najít nejbližšího specialistu na léčbu lupénky ve svém kraji a jednoduše se k němu rovnou objednat,“ dodává Markéta Krejčová. Všichni vybraní kožní lékaři v seznamu aplikace jsou certifikováni Českou dermatovenerologickou společností ČLS JEP. Součástí aplikace je také možnost otestovat se na závažnost nemoci a vést si deník o nemoci včetně fotodokumentace. Tyto záznamy pak jistě pomohou lékaři zvolit optimální léčbu nemocnému na míru. Součástí aplikace jsou také ucelené informace o lupénce a její léčbě, včetně seznamu specializovaných pracovišť. Aplikace je volně dostupná v obchodech GooglePlay a AppStore. Více se dozvíte na www.mamlupenku.cz.