Dvakrát až třikrát častěji hrozí záněty žil ženám než mužům. Často podle průzkumu řeší problémy až po 15 měsících. Podle průzkumu nemíří často k lékaři, ale pro radu ke kamarádkám nebo na internet nebo pro volně prodejné masti do lékárny, které řeší jen příznaky. Směřovat by ale podle odborníků měli spíš k praktickému lékaři.
„Mezi základní postupy patří dostatek vhodného pohybu, jako je chůze, plavání nebo cyklistika, a vyloučení dlouhého stání či sezení. Nedílnou součástí je i používání kompresních punčoch,“ uvedla. Na ně mají pacienti nárok jednou za šest měsíců ze zdravotního pojištění. Používají se také venofarmaka, léky které snižují příznaky a ovlivňují podstatu žilního onemocnění.
Praktický lékař může pacienta případně odeslat ke specialistovi. „Žilní potíže často bývají nespecifické a specialista může doplnit i přístrojové vyšetření. Podle stupně závažnosti a vhodnosti nálezu pak specialista doporučí eventuálně i chirurgické řešení,“ dodala Zimolová.
Letní otoky a pocity těžkých nohou totiž mohou přejít ve vznik viditelných metliček a křečových žil. Při jejich přehlížení se onemocnění může dále zhoršovat a objeví se trvalé otoky, kožní změny bércové vředy.
Podle průzkumu trpí 58 procent respondentů příznaky žilního onemocnění často, 13 procent stále. Nejčastěji to byly otoky, bolest, pocit unavených nebo těžkých nohou, u třetiny noční křeče a u 28 procent se objevily křečové žíly. Radu mohou nemocní hledat na webu Žilní poradna nebo v mobilní aplikaci Bolí vás nohy?