Pacienti: nejvíc vadí kvalita jídla a ranní buzení

15. 3. 2010 8:45
přidejte názor
Autor: Redakce
Co vám vadí nejvíc, když si musíte se svým zdravotním problémem jít lehnout do nemocnice? Asi každý by dal jinou odpověď. Výzkum mezi pacienty ale ukázal, že nejvíc vadí kvalita jídla, ranní buzení před šestou hodinou tak zvaně na teploměr a čistota toalet a sprch.


Takové jsou závěry z průzkumů, které již potřetí uskutečnilo ministerstvo zdravotnictví v 15 velkých nemocnicích a ústavech, jež přímo řídí. Speciální dotazník loni v listopadu odevzdalo 22 374 pacientů, kteří v nemocnici strávili minimálně jednu noc.

V kategorii tělesné pohodlí se ukázalo, že téměř 98 procent pacientů nemá zkušenost s pády z lůžka, což je velmi dobře, protože vede ke zlomeninám zvláště u starších lidí.

Vyhovuje i doba podávání jídel (96,9 %), ale totálně propadla kvalita jídel. S ní bylo spokojeno jen 34,9 pacientů. Je to sice o 3 procenta víc než v roce 2008 při stejném průzkumu, ale stále jde o nejhůře hodnocený ukazatel v nemocnici.

Více než 60 % pacientů vadí také ranní buzení. Vysloveně je obtěžuje, protože by rádi ještě spali. S čistotou toalet a sprch není spokojeno 64,7 procenta pacientů. O něco lépe dopadla teplota na pokoji - spokojeno s ní je 75,5 procenta pacientů - a čistota pokojů (77,3 %).

Pacientům se také nelíbí dostatek soukromí při vyšetřování například na nemocničním lůžku. Mnohdy je přítomen ještě někdo, kdo u toho nemá co dělat. Vadí také, že lékaři se pacientům málo představují a oni tak vlastně nevědí, s kým mluví, protože mnohdy ani nemají kartičku s fotografií na klopě pláště.

Celkově byli pacienti loni nejvíce spokojeni v Masarykově onkologickém ústavu v Brně a v pražské Nemocnici Na Homolce. Naopak nejhůře v jejich hodnocení dopadla Thomayerova nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice Brno.

„Průměrná hodnota spokojenosti za fakultní nemocnice a velké ústavy překročila 80 %, což je hranice, která je považována za standard dobré péče o pacienty,“ komentovala výzkum Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví.

Podle ní pacienti velmi pozitivně hodnotili zejména:

* čekání na přijetí vzhledem ke svému zdravotnímu stavu;

* dodržení termínu přijetí;

* frekvenci návštěv ošetřujícího lékaře;

* informace o péči a užívání léků po propuštění.

„Ziskovost zdravotnických zařízení nemusí být nutně dosahována na úkor pacientů, ale naopak tam, kde dobře hospodaří, mají také spokojené pacienty,“ soudí první náměstek ministryně Marek Šnajdr.

Po zhodnocení výsledků byly nemocnice zařazeny do kategorií. Ve skupině A+, významně nadstandardní, se ocitly ty nejlepší. Ty také dostanou od ministerstva poprvé certifikát Spokojený pacient. Bude jim propůjčen na rok a pak ho budou muset v rámci nového výzkumu znovu obhájit.

Ředitelé nemocnic dostanou všech 224 stran výzkumu, aby si tak mohli porovnat, jak si jejich nemocnice a jednotlivá oddělení vedou ve srovnání s ostatními. „Ministerstvo pak bude k výsledkům průzkumu přihlížet při odměnách i při možném odvolání ředitelů nemocnic,“ řekl Šnajdr.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?