Paliativní péče v ČR v hospici Cesta domů

9. 2. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
„Paliativní způsob léčby je u nás systematicky realizován většinou jen v hospicích,“ sděluje Martina Špinková, ředitelka v Čechách největšího domácího hospice Cesta domů, kde ročně opečují asi 1340 lidí. Podobných, ale menších hospiců je málo, asi jen kolem pěti. „Jsme mobilní hospic. Lidé umírají doma opečováni rodinou a my jsme rodině servisem odborné zdravotní a sociální péče,“ dodává.


Martina Špinková, ředitelka Cesty domů, popisuje, jak se postupuje v jejich hospici: „V podmínkách přijetí do domácího hospice je konstatování ošetřujícího lékaře, že již byly vyčerpány veškeré možnosti vedoucí k vyléčení. Potom se doporučí léčba paliativní, léčba symptomů, které provázejí závěrečné stadium nemocí. Ve velké většině jde o onkologicky nemocné pacienty, ale i o další (AIDS, ALS, RS atd.). Péče je poskytována multidisciplinárním týmem, tedy lékaři, sestrami, psychoterapeutem, sociálními pracovníky. Někdy je požadována služba duchovního, případně služby dobrovolníků. Týmově se pracuje proto, že pacienty nezřídka trápí rozličné obtíže. Často například úspěch léčby bolesti pomocí léků úzce souvisí se sociálním rozpoložením pacienta a komunikací v rodině atp. Pacienti jsou značně nestabilní, někdy vyžadují hodně vysloveně zdravotnických intervencí, někdy naopak intenzivnější péči psychoterapeuta. Tým si tedy stále vyměňuje podstatné informace o průběhu péče, aby bylo pacientovi umožněno žít až do konce důstojně a se symptomy zvládnutými na snesitelnou míru. V našem hospici je vedena dokumentace dvojí, jedna u pacienta, kam se zaznamenává např. dávkování léků a další informace tak, aby byly dostupné všem institucionálním i neinstitucionálním pečujícím. Pak vedeme dokumentaci ještě v sídle zdravotnického týmu, která obsahuje i podrobné sesterské a lékařské zprávy a umožňuje sledovat veškerou péči a její vývoj. Paliativní tým se snaží léčbu maximálně vést podle přání pacienta a rodiny a ve spolupráci s nimi. Vychází z toho, že to je jeho život, o to důležitější, že je vidět již jeho horizont, a hlavní prioritou tedy je, aby mohl být dožit co nejlépe. Zdravotníci i sociální pracovníci s rodinou jejich přání průběžně konzultují, rodina i pacient vyplňují, pokud mohou a chtějí, dotazníky spokojenosti, které jsou pro nás užitečnou zpětnou vazbou.“

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?