V Opavě 2. 1. 2009
Vážená paní ministryně,
obracím se na Vás s otázkou, která je pro mne dosti zásadní a to: Jak hodláte řešit otázku odměňování zdravotních sester a ostatních nelékařských profesí?
Váš předchůdce, MUDr. Tomáš Julínek se osobně zavázal, že se zasadí o nápravu v tomto systému odměňování. 1.11. loňského roku jsme se mohli dočíst v tisku, že se tímto problémem bude zabývat a že si je plně vědom toho, že práce zdravotních sester je dlouhodobě podhodnocená. Že je nutné zvýšit jejich cenu práce v sazebníku zdravotnických úkonů tak, aby byla tato práce lépe hrazena pojišťovnami.
Dále bývalý ministr zdravotnictví navrhoval, že je nutné posílit kompetence zdravotních sester. Ty se však víceméně posílily již dávno tak nějak samy, protože provádíme již dávno výkony, které by měly spadat do kompetencí lékaře. Bohužel však došlo k tomu, že MUDr. Tomáš Julínek byl odvolán z pozice ministra zdravotnictví, v rámci povolebních úprav. Po jeho odchodu nemáme již žádné záruky, že se těmito, ale i jinými problémy středního a nižšího zdravotnického personálu bude někdo zabývat.
Víte, pracuji 13 let na oddělení ARO, Slezské nemocnice v Opavě. Bývalý ministr , v tomto oboru působil jako lékař a primář a proto si byl jistě vědom toho, že práce sestry na ARO spočívá v tom, že sestra je hlavním partnerem lékaře. Že pacient je odkázán na život zachraňující úkony, které vykoná právě sestra, dokud lékař nedorazí k nemocnému. Že léčebné zásahy lékaře se řídí informacemi, které mu podá sestra. Že sestra vykonává úkony, které jsou v zemích EU výkony lékařskými. Že zvláště na odděleních ARO je velká migrace zdravotních sester z důvodu velké psychické i fyzické zátěže, která je dána náročností tohoto oboru. Že tato práce je nesmírně zodpovědná, na vysoké odborné úrovni a nepostradatelná.
Když pan Julínek nastupoval na pozici ministra zdravotnictví, nejeden lékař či sestra pracující v tomto oboru, se zaradoval, protože očekával, že konečně je na této pozici odborník a že by se snad mohlo pro nás, řadové pracovníky něco zlepšit. Situace je ale taková , že se nestalo vůbec nic! Naopak se na nás každý den z médií valí zprávy o neustálém zdražování čehokoliv. O zvyšování platů učitelům, státní správě, policejním složkám, hasičům, dokonce i nepedagogickým pracovníkům a jiným. Dozvídáme se o reformě nemocenského pojištění, která je pro obyčejné lidi pracující v trojsměnném provozu, mezi které se řadí i zdravotní sestry, likvidační. Myslíte si, že kdokoliv z nás si může dovolit jít na nemocenskou? Vy snad za nás zaplatíte nájem, hypotéku, inkaso? Ne! Každý, soudně uvažující člověk si to rozmyslí a raději nemoc přechodí, čímž pak ohrozí pacienty zavlečením infekce. Jak je možné, že v době, kdy nám, běžným lidem takto omezujete právo se v nemoci léčit, poslancům i jiným privilegovaným skupinám, kteří onemocní, je vypláceno 100 % mzdy?
Neslyšíme NIC o řešení problému nedostatku sester a lékařů, NIC o narovnání jejich odměňování, NIC o zvýšení společenské prestiže tohoto oboru. A už vůbec NIC neslyšíme o tom, kde na reformy Vaší vlády a zdražování máme brát. Nejméně 3 roky se na platy zdravotníků nesáhlo a bohužel asi v nejbližší době ani nesáhne. Pak se ale nemůže nikdo divit, že máte ve volbách tak vysoký odliv voličů střední vrstvy, neboť Vaše kroky jsou velice asociální a dopadají právě na střední příjmovou skupinu, do které se bohužel řadíme také. Ale to Vy jistě moc dobře víte, přestože jste na pozici ministryně teprve krátce.
Rozhodla jsem se Vám napsat tento dopis, který jsem dala přečíst mnoha kolegyním v práci, i jiným v naší nemocnici a ty se chtěly pod něj okamžitě podepsat. Píši Vám také proto, že nehodlám vstupovat do odborů a z členských příspěvků živit odborářské šéfy, kteří pro nás dole stejně nic nedělají. A v neposlední řadě také proto, aby jste věděla, že to co lidé udělali ve volbách je důsledek Vaší celé vlády a že už toho lidé mají dost. Bohužel, jiné skupiny, jako učitelé, policisté, železničáři, si jsou schopni vymoci nějaké změny stávkou. My zdravotní sestry, jsme RUKOJMÍMI svého povolání, které nám stávku neumožňuje, protože si jsme všichni vědomi, že nemůžeme ohrozit pacienta. Nemůžeme si dovolit vypnout stroje, nepřijít do práce, jako lidé ve fabrice. Nemůžeme si dovolit nepodat léky, nebo nejít k resuscitaci či zavřít nemocnici. Není o nás slyšet ne proto, že bychom byly s našimi platy spokojené, ale proto, že se nahlas ozvat nemůžeme!!! Nelze si vzít pacienty jako rukojmí našeho vyjednávání a tímto krokem tak ohrozit jejich životy.
Doteď jsme jen mlčky čekaly a věřily, že se našimi problémy bude někdo zabývat, ale bohužel jsme se nedočkaly. A nejde jen o otázku finanční. Těch problémů je celá řada. Jedním z dalších, je systém povinných registrací sester a nesmyslné sbírání kreditních bodů. Jednak jsme nuceny navštěvovat odborné semináře, které se třeba ani netýkají oboru, ve kterém pracujeme, ale hlavně že tyto akce navštěvujeme ze svého osobního volna a za své peníze, přičemž částky, které jsou za toto vybírány, se pohybují v nehorázných cenových relacích. Každá z nás se snaží nasbírat kredity co nejrychleji, co nejlevněji a je úplně jedno jaké téma seminář bude mít. Pokud se chcete řídit v tomto ohledu nařízeními Evropské Unie, pak my tedy chceme přinejmenším aspoň trochu srovnatelné platy, jaké v EU jsou.Také v Anglii mají kreditní systém vzdělávání. Myslím, že by stálo za to se jím inspirovat. Například sestry na ARO nemusejí sbírat kredity a obcházet bezduché semináře, protože jejich pracovní náplň je nutí k neustálému sebevzdělávání. Sestry na těchto multioborových odděleních jsou v předstihu informací a to v Anglii vědí a dokážou náležitě ocenit.
Také mě zarážejí podmínky NCO NZO v průběhu sbírání bodů. V období maximálně šesti let je nutné nasbírat minimálně 40 bodů a odpracovat nejméně rok v oboru, ve kterém jsem zaregistrována. Toto je velice omezující a diskriminační s ohledem na mateřskou dovolenou. Mít tedy dvě děti v odstupu tří let a být s každým 3 roky doma nás posouvá na vedlejší kolej. Kdo vám dal právo rozhodovat kolik dětí a v jakém časovém odstupu je budeme mít??? Dalším z problémů je pomaturitní studium. Specializační studium pro zdravotnické pracovníkynelékaře v Brně, si například klade nesmyslné podmínky pro dokončení studia. V posledních dvou letech se protáhlo o dvoj až trojnásobek doby studia. Financování tohoto studia nemocnicemi a následné odečítání odpracovaných let , upisování se zaměstnavateli na několik let dopředu, je opravdu výsměchem! O vysokoškolském studiu nelékařských pracovníků se pro jistotu moc nemluví, protože tyto zaměstnance sice EU vyžaduje, ale u nás nejsou nemocnice schopny je pracovně zařadit a využít jejich schopnosti jako v EU. O finančním ohodnocení jakéhokoliv vzdělání ani nemluvě!
Náš obraz ve společnosti je takový, že nás režiséři v tak oblíbených televizních seriálech vykreslují jako tupé, sice přitažlivé osoby, které jen bezhlavě vykonávají příkazy lékaře. V pracovní době neděláme nic jiného, než že skládáme obvazový materiál a v noci obšťastňujeme sloužící lékaře. Rychlejší, než čekat, až se něco změní, by možná bylo, intenzivně se věnovat jazykům a odjet pracovat za naše hranice, protože tam, je naše profese uznávaná a má vysoký společenský kredit. Samozřejmě je i několikanásobně lépe ohodnocená finančně, než v ČR.Ale kdo Vám pak v těch nemocnicích zůstane?
Závěrem chci tedy zopakovat svou otázku – jaké kroky učiníte, aby se zdravotní sestřičky v českém zdravotnictví nemusely stydět za to, že se jimi vůbec staly? Jak si hodláte tuto klíčovou pracovní sílu udržet? A jak napravíte chybu z minulosti a navýšíte cenu práce nelékařů, tedy zejména sester? Toto jsou slova Vašeho předchůdce, která pronesl při jednání s prezidentkou České asociace sester Danou Juráskovou v listopadu loňského roku.
Co hodláte udělat pro ostatní nelékaře, tedy sanitářky, ošetřovatelky, veškerý nižší zdravotnický personál i provozní pracovníky administrativy, bez kterých se chod žádné nemocnice neobejde? Jejich finanční ohodnocení je výsměchem všem těmto lidem, kteří toto obětavě snášejí s nadějí, že jednou bude lépe.
Jsem si vědoma toho, že Vy osobně nejste a ani nemůžete být vázána sliby toho, kdo byl na pozici ministra zdravotnictví před Vámi. Nicméně, za situaci, ve které jsme už několik let, je zodpovědná celá vládnoucí politická reprezentace, tedy i Vy! A Vy všichni byste si měli velice rychle uvědomit, že jste placeni především z našich daní, byli jste do svých postů zvoleni námi a jediný, komu se musíte zodpovídat, jsou občané České republiky.
Lepší podmínky pro život, budoucím generacím si sice přejeme, ale máme na ně právo také. Žijeme a pracujeme teď. A teď také chceme dostat za svou vysoce odbornou, nepostradatelnou a náročnou práci adekvátní odměnu a jistou dávku úcty a respektu k našemu povolání, které bývalo nazýváno posláním.
Původně byl tento dopis určen pouze Vám, ale kolegyně mne přesvědčily, abych Vám jej poslala jako otevřený a především se pod něj chtěly podepsat také. Tímto se z mého dopisu, stala Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním. Pevně věříme, že se výše zmíněnými problémy budete zabývat, ale hlavně, že se zasadíte o jejich brzké řešení.
Děkujeme.
Za petiční výbor: Lenka Bazalová, 17. listopadu 946/28, Opava 6, Bc. Jana Jelenová, Stará silnice 61, Opava 7, Mgr. Lucie Menšíková , Na Tylovách 567, Hradec nad Moravicí
PETICE
dle č. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č.85/1990 Sb. O právu petičním
Ministryně zdravotnictví vlády ČR
Vládě České republiky
Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
Senátu Parlamentu ČR
My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby se odpovědní politici České republiky, začali konstruktivně a neodkladně zabývat situací v odměňování zdravotních sester a ostatních nelékařských profesích .
Děkujeme.
Za petiční výbor:
Lenka Bazalová
Bc. Jana Jelenová
Mgr. Lucie Menšíková
Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněna Lenka Bazalová.