Snažíme se tím zvýšit komfort a maximální pohodlí pacienta, zkracuje se i doba hospitalizace, což výrazně snižuje ekonomické náklady. S rozvojem techniky a zvyšováním bezpečnosti vyšetření se postupně změkčovala indikační kritéria tak, že dnes jsou indikací ke koronarografii všechny formy ICHS, a to od němé ischémie až po AIM. Vyšetření se dále provádí u pacientů s bolestmi na hrudi nejasné etiologie, u kardiomyopatie a některých arytmií. Koronarografie je také součástí předoperačního vyšetření před operací chlopní.
Ambulantní koronarografické vyšetření
Koronarografické vyšetření je indikováno ošetřujícím lékařem (internista, kardiolog), který u pacienta zjišťuje: ischemické změny na EKG v klidu nebo při zátěži (ergometrie); bolesti na hrudi nejasné etiologie; nově vzniklou arytmii, u které je podezření na ischemické ložisko. Telefonickým kontaktem s katetrizačním sálem našeho ústavu je stanoveno datum intervence. V daném termínu je pacient přijat na naše oddělení vybavené intermediální jednotkou. Na katetrizační sál je předán skupinovou sestrou z kardiologického oddělení po přípravě dle standardního ošetřovatelského plánu. Upřednostňujeme samozřejmě psychickou přípravu prostřednictvím informovanosti o průběhu výkonu. Na základě diagnostické koronarografie jsou pacienti včas indikováni k chirurgické revaskularizaci, jindy je stanoven konzervativní postup, nebo na selektivní koronarografii (SKG) ihned navazuje perkutánní koronární intervence (PCI).
Příprava pacienta k výkonu
V dnešní době není kladen zvláštní důraz na složitou přípravu před vyšetřením. Traduje se, jako u každé angiografie, že by měli pacienti lačnit. Lačnění však má být řízeno rozumně, přílišné vyhladovění a hlavně dehydratace nemocných do vyšetření v odpoledních hodinách může být kontraproduktivní a přivodí komplikace. Proto pacienti neomezují tekutiny, mohou i slabě posnídat, zejména patří-li mezi diabetiky. V den vyšetření užijí léky, které běžně užívají, diabetici včetně PAD, popřípadě si aplikují inzulín dle zvyklostí. Pokud však přece jen lační, měli by vynechat léky na cukrovku a inzulín si neaplikovat. Dávky PAD a inzulínu budou upraveny podle hodnot glykémie.
* Pacient má vyholená obě třísla, pokud to nezvládne, sestra mu pomůže. Zjišťujeme případné alergie, především na jód, léky a náplast. Pokud je pacient alergický na jód či kontrastní látku, výkon by měl podstoupit až po profylaktické přípravě podle ordinace lékaře – Prednison 20 mg po 6 hodinách do druhého dne vyšetření, Dithiaden 1 mg inj. před vyšetřením, Hydrocortison 200 mg i. v. 1 hod. před podáním kontrastní látky. * Pacient odkládá šperky, které si může spolu s ostatními cennostmi uložit do trezoru. Vyjme si zubní protézu, převléká se do empíru a po podání perorální premedikace (7,5 mg Diazepam + 2 mg Dithiaden) je spolu s veškerou zdravotnickou dokumentací na lůžku transportován na katetrizační sál.
Péče o pacienta po výkonu
Vyšetření přes a. femoralis Po výkonu je pacient předán sestrou z katetrizačního sálu sestře kardiologického oddělení. Péče po výkonu je prováděna dle standardního ošetřovatelského plánu. Na oddělení je pacient napojen na EKG monitor. Jsou sledovány vitální funkce – TK, P, srdeční akce. Dále místo vpichu (tvorba hematomu, krvácení), prokrvení DK. Pacient je opětovně poučen o zvýšeném příjmu tekutin, a to v množství 1,5 až 2 l tekutin nejlépe během 2 hodin od příjezdu z katetrizačního sálu z důvodu vyloučení kontrastní látky. Bilanci tekutin věnujeme zvýšenou pozornost, protože poloha vleže některým z pacientů způsobuje nepříjemnou bariéru při vyprazdňování a dochází ke vzniku retence. Pak je nutné přistoupit k jednorázovému vycévkování. Tříslo po SKG vyšetření je kompresováno femostopem, který zůstává v třísle po 2 hodiny. Po tuto dobu pacient dodržuje klid na lůžku v poloze na zádech, nesmí krčit DK, z níž se vyšetření provádělo, neotáčí se na bok. Žilní linku, která byla zajištěna sestrou na sále, během těchto 2 hodin nerušíme, a to pro případnou aplikaci léků při komplikacích. Po 2 hodinách se femostop vymění za kompresní kalhotky, samozřejmě za podmínky, že tříslo nekrvácí. Podle velikosti použitého instrumentária se odstraňuje komprese třísla. Místo vpichu se dezinfikuje a ošetří náplasti Mepore (6 × 7 cm). Vyšetření přes a. radialis Po výkonu není pacient omezen klidovým režimem na lůžku (naopak při provedení PCI klidový režim dodržovat musí, a to po dobu 2 hodin). Pacienta po výkonu sledujeme stejně jako u vyšetření z třísla. Místo vpichu je kompresováno tlakovým obvazem – radiostopem, který zůstává v místě po dobu 30 minut. Pokud je po vyšetření bez komplikací, může být pacient po 2 hodinách propuštěn domů. Před propuštěním však horní končetinu zkontroluje lékař z katetrizačního sálu, kam se pacient dostaví také druhý den ráno.
Péče o pacienta po PTCA
Při provedení PCI se pacient z katetrizačního sálu vrací se zavedeným katetrem (sheathem) ve femorální tepně. Na oddělení postupujeme podle standardu, sledujeme prokrvení končetiny, vitální funkce, krvácení a obtékání v okolí zaváděče. Pacient opět dodržuje klid na lůžku v poloze na zádech, nekrčí DK. Sheath vyjímá lékař za asistence sestry za 4 hodiny, pokud však klesne hladina APTT k normě. Po extrakci sheathu provádí lékař manuální kompresi místa vpichu po dobu 7 – 10 minut s následnou mechanickou kompresí pomocí tlakového obvazu – femostopu. Další péče se shoduje s péčí po SKG vyšetření. PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastiku) lze provést i z a. radialis, v tomto případě je katetr vytažen již na katetrizačním sále. Klidový režim na lůžku trvá po dobu 2 hodin.
Možné komplikace po výkonu
Lokální – vznikají v místě punkce tepny: podkožní hematom, vznik pseudoaneurysmatu tepny, trombóza tepny.
Celkové – alergická reakce na kontrastní látku; při přílišné kompresi v oblasti femorální tepny může dojít k dráždění n. vagus, který ovlivňuje srdeční frekvenci: vzniká takzvaná vagová reakce (pacient pociťuje slabost, je bledý, opocený, na monitoru zaznamenáváme bradykardii, pacient je hypotenzní); za asistence lékaře zmírníme kompresi, parenterální cestou zajistíme zvýšený přísun tekutin, podle potřeby podáváme Radiostop Femostopterapii dle ordinace lékaře (parasympatolytika, sympatomimetika).
Délka hospitalizace
Zařazením SKG vyšetření do ambulantního programu se zkracuje doba hospitalizace pacientů, bohužel komfort nemůžeme zajistit všem, protože poloha na zádech a určitá imobilizace na lůžku, i když je to jen po krátkou dobu, ne každému vyhovuje. Doba hospitalizace závisí na průměru použitého instrumentária a dále na tom, byla-li provedena intervence: SKG z a. femoralis – při použití instrumentária o velmi malém průměru (4F) pacienta propouštíme po 6 hodinách do domácí péče s tím, že je sestrou poučen o možnosti pozdních komplikací (tvorba krevního hematomu, krvácení, známky zánětu -zarudnutí, zvýšená bolestivost); při průměru instrumentária 6F pacient dodržuje klid na lůžku a zůstává hospitalizován až do druhého dne. SKG z a. radialis – propuštění obvykle za 2 hodiny po výkonu. PTCA z a. femoralis – propuštění obvykle za 24 hodin od vytažení sheathu z třísla. PTCA z a. radialis – propuštění obvykle následující den. Sestra vybaví pacienta nálezem s propouštěcí zprávou a poučí ho o termínu kontroly v kardiologické ambulanci.