Pojetí psoriázy v psychosociálním kontextu

Zmínky o psoriáze se objevují od dávnověku přes středověk až po 20. století. Ve starověkém Řecku se psoriáza považovala za kletbu bohů. Mnoho lidí žilo v izolaci mezi malomocnými. Lidé si mysleli, že psoriáza je nakažlivá. Tato mylná domněnka trvala až do středověku. Lidé s psoriázou byli považováni za ďáblovo znamení či následek uřknutí, tento omyl se však postupem času korigoval. Pojem psoriáza pochází z řeckého slova psav, což v překladu znamená škrábat se. Slovo psor vyjadřuje svědění. Ložiska se odlupují, proto se v češtině začal používat název lupénka. Významnou roli ve výskytu psoriázy hraje většinou lidská rasa a geografická oblast. V severním mírném pásmu Evropy jsou zjevnou psoriázou postižena přibližně 2 % obyvatelstva. U Eskymáků či jihoamerických indiánů psoriáza nebyla popsána. Poměr výskytu u mužů a žen je vyrovnaný. Nejvyšší výskyt onemocnění se objevuje u lidí mezi 18. a 25. rokem věku, druhý méně častý vrchol se projevuje mezi 45. až 50. rokem věku. Příčina onemocnění je stále nejasná. Na jeho vzniku se podílí větší počet faktorů, spolu s genetikou tu hrají roli i vnější a vnitřní činitelé. Jde tedy o multifaktoriální onemocnění. Formy psoriázy Vulgární psoriáza: Vyznačuje se ložisky, která jsou ohraničená, červená, různé velikosti. Plochy jsou kryty stříbřitými odlupujícími se šupinami a povrch je suchý. Dochází ke změnám na nehtech, kde jsou přítomny jemné jamky, tzv. olejové skv