Nová léková vyhláška začíná platit přes odpor mnoha účastníků systému veřejného zdravotního pojištění. Svaz zdravotních pojišťoven patří ke kritikům největším. Výhrady jsou především ke způsobu vzniku vyhlášky a k ekonomickým dopadům do systému.
V minulých letech pracovala takzvaná kategorizační komise pro léky a léčivé přípravky. Tato komise byla zřízena na Ministerstvu zdravotnictví a jednání se pravidelně zúčastňovali zástupci ministerstva, zdravotních pojišťoven, komor, odborných společností a další odborníci.
Fišer prolomil hranici
Do roku 1999 ministři vždy respektovali názory této komise a vyhláška byla vydána tak, jak ji tato komise připravila. Pak došlo k prolomení této tradice a za ministra Fišera začalo ministerstvo do vyhlášky doplňovat další léky, které kategorizační komisí z různých důvodů neprošly.
Ve finančním objemu se jednalo nejdříve o desítky miliónů korun. Tato částka se však začala velmi rychle zvyšovat a zatěžovat již tak napnutý rozpočet veřejného zdravotního pojištění.
Úhrady začínají narůstat
Pod taktovkou sociálně demokratických ministrů tak dochází k nekontrolovanému nárůstu úhrad za léky jak ze strany zdravotních pojišťoven, tak ze strany pacientů. Doplatky pacientů za potřebné léky se začaly pravidelně zvyšovat.
Současně s tím však dále ministerstvo hlásí do éteru, že zdravotní péče je pro všechny zdarma!
Biti jsou pak především chronicky nemocní pacienti, kteří musí pravidelně na léky, které potřebují nepřetržitě, doplácet nemalé částky a mnohdy se již dnes dostávají do sociálních problémů.
Zdravotním pojišťovnám je nesmírně líto, že nemohou těmto pacientům výrazně pomoci. Místo toho zbytečně musí hradit běžně dostupné léky, jako je například Paralen a podobné přípravky.
O tom, co se bude platit, tedy rozhoduje výhradně Ministerstvo zdravotnictví podle návrhů odborných společností, jejichž představitelé jsou často zainteresováni na konkrétních lécích.
Přípravky pak hradí pojišťovny, které jsou svázány objemem poskytnutých finančních prostředků a nemají možnost stanovit a rozhodnout, co a za kolik hradit budou, a na co nemají. Ministerstvo zdravotnictví však za tyto kroky nenese žádnou odpovědnost.
Zvednou se i doplatky
Finanční dopad této poslední vyhlášky bude do konce roku 2006 znamenat další nárůst úhrad o čtyři miliardy korun a zároveň se výrazně zvednou doplatky pacientů, což je nepřípustné.
Jaromír Gajdáček, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven, Hospodářské noviny
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
Pavel Pleva
1. Chybí zde podstatná informace, že u třinácti skupin se „bezdoplatkový“ lék nedováží, tekže je porušen zákon… 2. Dále se přece nedá čekat, že firmy budou své léky zlevňovat donekonečna, nikde dělníci nepracují zadarmo. 3. Zatím mi nikdo nedokázdal objasnit, proč - když se mluví o nákladech zdravotnictví, tak přejdo okamžitě řeč na to, jak ušetřit na lécích. Vždyť léky tvoří jen třetinu výdajů ve zdravotnictví…