Pomoc vítají hlavně pacienti z regionů, které jsou výrazně postiženy krizí a nezaměstnaností
„Statistika se, co se týče procent, od počátku roku příliš nemění, roste samozřejmě částka. Od února do července regulační poplatky vybrané v našich krajských nemocnicích celkem dělaly 33 miliónů korun, z toho částka za darovací smlouvy byla 14,9 miliónu, pacienti uhradili 18,3 miliónu korun, tedy pětačtyřicet procent poplatků jde z krajského rozpočtu,“ řekl Právu hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.
Ze statistiky lze vysledovat souvislost s dopadem krize, nezaměstnaností a se specifickými problémy regionů. Například ve svitavské nemocnici (míra nezaměstnanosti je zde aktuálně 10,7 %) požádalo o krajský dar 55 % pacientů, v chrudimské nemocnici (nezaměstnanost 8,9 %) 47 % pacientů a v Pardubické krajské nemocnici jen 34 % pacientů (5,7 %).
V kraji jsou i zařízení, kde o příspěvek požádají čtyři pětiny pacientů. Na špičce je Rehabilitační ústav v Brandýse nad Orlicí s 83 % pacientů, kteří požádali kraj o zaplacení regulace darem.
Levicoví krajští radní to komentují s ironickým úsměvem, protože ředitelkou v Brandýse je manželka bývalého hejtmana PK Ivo Tomana (ODS), který proti zrušení či náhradě regulačních poplatků tvrdě bojoval.
„Nemíním na toto téma lacině žertovat. Je to logické. Rehabilitační ústav v Brandýse má pacienty, kteří jsou tam dlouhodobě, jsou to často lidé staří nebo ze sociálně potřebných rodin a pro ně regulační poplatek znamená důležitou částku,“ odmítl šanci na jízlivý komentář hejtman Martínek.
Ze všech nemocnic v kraji nejméně čerpá z krajského rozpočtu ta litomyšlská. O příspěvek tu žádalo jen 34 % pacientů. Tato nemocnice je v mnoha ohledech specifická. Jednak není jediná v okresním městě a bojuje o své přežití, přesněji proti sloučení s nemocnicí svitavskou, jednak sama Litomyšl je město, které se vymyká východočeským zvykům. Je oázou umění, inteligence, gentlemanského podnikání a patriotismu v nejlepším slova smyslu.
Nejméně peněz, měřeno v procentech, vybírá Zdravotnická záchranná služba PK (31 %). „Ten, kdo se dostane do rukou rychlé záchranné služby, má v té chvíli zcela jiné starosti než se zabývat částkou třicet korun,“ podotkl hejtman Martínek.
Zdeněk Seiner, Právo