Poplatky byly zavedeny v lednu 2008 a vybírají je ordinace, jež mají smlouvu s pojišťovnou, což je 99 procent z nich. Bez smlouvy pracují jen speciální obory jako plastická chirurgie či korektivní dermatologie, také někteří zubaři.
Konec poplatků se nedotkne jen dětských praktiků, u nichž byly zrušeny v dubnu 2009. Pojišťovny podle pediatra Milana Kudyna nahradily výpadek jen v řádech promile, ročně tak tratí praxe 60.000 až 80.000 korun. Měsíční platba pojišťovny za registrované pacienty, tzv.kapitace, tvoří 70 až 75 procent příjmu, zbytek jsou výkony jako očkování a prevence. Dvě až tři procenta jsou za potvrzení např. do školy. Hrubý měsíční příjem praxe je 150.000 korun, z něj hradí nájem, investice a platy.
Dospělí praktici by výpadek příjmu z poplatku pocítili nyní. Není to sice podle praktického lékaře Jana Jelínka velká suma, ale přichází pořád. Ročně tvoří poplatky asi sedm procent příjmů praktika, kapitace 80 až 85 procent, zbytek je prevence, očkování, znalecké posudky a potvrzení. Hrubý měsíční příjem je prý „vyšší“ než u pediatrů, také náklady jsou vyšší, čistého tedy zůstane zhruba stejně.
U ambulantních specialistů se podle šéfa jejich sdružení Zorjana Jojka příjem z poplatku liší podle odbornosti. Platba pojišťovny tvoří až 99 procent příjmu ordinace. Ambulance s jedním lékařem má od pojišťoven 60.000 až 70.000 korun, čím technicky a materiálově náročnější, tím tržba stoupá až do stovek tisíc měsíčně - z nich vedle nájmu či platů hradí praxe také přístroje, úvěry, leasingy.
Příjmy zubních ordinací podle prezidenta České stomatologické komory Pavla Chrze tvoří v průměru ze 70 procent úhrady zdravotních pojišťoven a z 30 procent přímé platby, včetně regulačních poplatků, které měsíčně na jednoho zubaře činí v průměru 5000 korun, řekl ČTK Chrz.
Podle statistiků stoupají počty lékařů v soukromých ordinacích a klesají v nemocnicích. Kubek ČTK řekl, že lékařů, kteří platí příspěvky jako soukromníci, je v komoře 13.000, zaměstnanců 28.200, většina pracuje v nemocnicích, zbytek v soukromých ambulancích svých kolegů.
Kubek rovněž uvedl, že částka, která zůstane soukromému lékaři pro jeho potřebu po uhrazení nájmu, energií, splátek a platů zaměstnancům, je ve srovnání s průměrnými příjmy v nemocnicích vyšší, na druhou stranu nemá „nic jisté“. Konkrétně jde o ambulantní specialisty, Kubek je jedním z nich, určitou jistotu mají v kapitaci praktici pro děti a dospělé.
Když ambulantní specialista či zubař nepracuje třeba kvůli nemoci, nedostává jako lékař v nemocnici nemocenskou, dál musí hradit nájmy a platy. Když se dostane do finančních potíží, nedostane na rozdíl od městských a státních zařízení finanční pomoc od zřizovatele, řekl Jojko.
Zdravotnictví v roce 2012 spotřebovalo 293,63 miliardy korun, z nich 231,27 miliardy uhradily zdravotní pojišťovny, státní a místní rozpočty 15,648 miliardy a soukromé výdaje na zdraví byly 46,717 miliardy korun.
Soukromým ambulancím daly pojišťovny podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v prvním pololetí 2013 téměř 29,25 miliardy korun, za rok 2012 téměř 58,76 miliardy. Všeobecná zdravotní pojišťovna, u níž je téměř 60 procent lidí, zaplatila podle mluvčího Oldřicha Tichého za rok 2012 soukromým ambulancím 34,64 miliardy, loni očekávala 34,788 miliardy a letos podle zdravotně pojistného plánu 34,78 miliardy. Ambulance - soukromé i nemocniční - na poplatcích ročně vyberou 1,3 miliardy korun.