Myšlení je vnitřní mentální děj. V psychologii bývá často popisováno jako vůbec nejsložitější kognitivní proces. Když člověk myslí, znamená to, že si uvědomuje vztahy mezi jednotlivými předměty a ději. Pro všechny tyto věci máme zavedené pojmy, kterými je v mysli i nahlas označujeme. Zpracovávání informací, objevování nového a vyvozování závěrů mozek hodně zaměstnává a mimoto úzce souvisí s inteligencí. Někdy se ale stává, že proces nefunguje správně, a vznikají tzv. poruchy myšlení.
Co se dozvíte v článku
Jak se projevují poruchy myšlení a vnímání?
Poruchy myšlení bývá těžké diagnostikovat kvůli tomu, že se mohou projevovat pestrou škálou klinických příznaků. Obecně se tímto pojmem označují stavy, kdy má pacient potíže jasně a logicky přemýšlet. Mezi typické příklady patří neschopnost soustředit se, dezorganizované myšlení nebo neschopnost vyjádřit své myšlenky slovy.
Poruchy myšlení nejsou samy o sobě onemocněním, ale často navazují na depresi, bipolární poruchu či schizofrenii. Také ale nebývá žádnou výjimkou, že se objeví zničehonic po těžkém úrazu, při kterém došlo k rozsáhlému poškození mozku. Mírné zpomalení myšlení a útlum se rovněž objevují, když je člověk hodně unavený, nevyspalý a celkově vyčerpaný. [1, 2, 3, 4, 5]
Kvantitativní poruchy myšlení
- Poruchy tempa myšlení: myšlenky mohou být buď zpomalené, nebo naopak zrychlené.
- Poruchy zaměření myšlení: tempo je sice zachováno, ale je narušena determinující linie.
Poruchy tempa myšlení
- Bradypsychismus: myšlení je utlumené a zpomalené. Pacient nedokáže rychle reagovat, vzpomínky a představy se mu vybavují velice pomalu. Vyjadřuje se chudě a s viditelnou únavou. Někdy dokonce úplně přestane mluvit, což označujeme jako mutismus. Tato porucha se může objevit i při fyziologickém vyčerpání. Provází též deprese, demenci nebo těžkou mentální retardaci (oligofrenii).
- Tachypsychismus: myšlení je zrychleno do překotné, vystupňované formy až myšlenkového trysku. Také mluvení je rychlé, a to někdy až tak, že dotyčný nedokončuje věty a začne tvořit nové. Tato porucha může provázet stavy mánie či lehkou intoxikaci návykovými látkami. [6, 7, 8, 9]
Poruchy zaměření myšlení
- Roztržité myšlení: není soustředěné, člověk přeskakuje z jedné myšlenky na druhou. Nakonec se dostane ke svému původnímu cíli/záměru.
- Zabíhavé myšlení: člověk odbíhá od hlavního tématu k nepodstatným myšlenkám. Dochází k tomu hlavně u starších osob, někdy i u dětí. Zabíhavé myšlení může poukazovat na snížený intelekt, protože dotyčný nedokáže odlišit důležité od nedůležitého.
- Ulpívavé myšlení: pacient se soustředí stále na jedno a to samé téma. Jeho myšlení se nijak nerozvíjí, není schopen proces posunout dál. Setkat se s tím můžete u pacientů v depresi, lidí pod vlivem alkoholu, ale také u osob s rozsáhlým poškozením mozku. [10, 11, 12, 13]
Kvalitativní poruchy myšlení
- Myšlenkový záraz: pacient normálně mluví, načež se náhle zarazí na pár vteřin či minut. Poté pokračuje dál, ale může se stát, že už nenaváže na původní větu. Tato porucha se vyskytuje typicky u osob trpících halucinacemi.
- Zmatené myšlení: chybí zde logická posloupnost vět, slova jsou špatně spojována. Projev dotyčného působí nesouvisle, vykládá „nesmysly“. Zároveň mu ale chybí objektivní náhled na to, jak jeho vyjadřování působí.
- Roztříštěné myšlení: pacient staví věty zcela bez pravidel a logiky, takže to může působit, že říká zcela náhodná slova a věty, které nemají žádný význam. Pro něj však význam mají, protože je tvoří podle vlastních pravidel. Lze se s tím setkat u schizofreniků.
- Autistické myšlení: myšlení je unášeno fantaziemi, představami a sny. Člověk se noří do svého vnitřního světa, který pro něj představuje útěk od reality. Problém to začne být ve chvíli, kdy nedokáže rozeznat snění od skutečnosti.
- Magické myšlení: člověk hledá souvislosti tam, kde nemohou z logického hlediska existovat. Často je spojeno s nejrůznějšími symboly, které se pak přenáší do uvažování a mluvení dotyčného. Třeba nesmí říct nějaké konkrétní slovo. [14, 15, 16, 17]
Bludy
Specifickým typem kvalitativní poruchy myšlení jsou bludy. Jedná se o mylnou představu, o které je dotyčný naprosto přesvědčený a bezmezně jí věří. Toto přesvědčení vzniká na patickém podkladě, což znamená, že mu předchází bludná nálada. Pacient je neklidný, přijde mu, že něco není v pořádku a že okolí je divné.
Během krystalizační fáze se na tyto problémy snaží najít odpověď, čímž si zformuje blud. Zatímco ostatním lidem se může daný blud jevit na první pohled jako naprostý nesmysl, dotyčný to tak nevnímá, protože k němu dospěl vlastními poznatky, na základě vlastní logiky či si ho sám vyslovil. [18, 19, 20, 21]
Vtíravé myšlenky
Dalším zajímavým druhem poruch myšlení jsou vtíravé či obsedantní myšlenky. Jde o myšlenky, které se dostávají do mysli člověka proti jeho vůli. Jejich vtírání nedokáže potlačit a vnímá je jako obtěžující a nežádoucí, protože mu brání v normálním myšlení. Vtíravé myšlenky se od bludů liší primárně tím, že si dotyčný uvědomuje jejich patologii a chce se jich zbavit. Když se jim ale snaží bránit, vzniká silná úzkost. Aby se těchto negativních pocitů zbavil, vytváří si kompenzační rituály. [22, 23, 24, 25]
Zdroje: nih.gov, psychologytoday.com, verywellmind.com, healthline.com, banyantreatmentcenter.com, sciencedirect.com, nature.com, psychiatrictimes.com, studium-psychologie.cz, upsychiatra.cz, cuni.cz, muni.cz, psychiatriepropraxi.cz