Potravinová alergie

Souhrn Potravinová alergie se stává vážným zdravotním i socioekonomickým problémem celého světa. V drtivé většině je také první diagnostikovanou alergií vůbec, nejčastěji s gastrointestinální, kožní, popřípadě i s respirační symptomatologií. Budoucnost péče o potravinové alergiky hledejme ve využití monoklonálních protilátek včetně anti-IgE terapie, dále v podávání naturálních potravinových vakcín, perspektivní je přísně individualizovaná specifická imunoterapie za použití oligopeptidů, resp. samotných epitopů. Slibně se ukazují i genetické intervence zaměřené proti Th2 imunitní odpovědi. Klíčová slova potravinová alergie • IgE • non-IgE • orální tolerance • zkřížená reaktivita • zkřížená alergie • alergie na bílkovinu kravského mléka • eozinofilní ezofagitida • alergická kolitida • sIgE • rIgE • eliminační dieta Úvod a prevalence Potravinová alergie (PA) se stává vážným zdravotním i socioekonomickým problémem celého světa, byť byla dosud popsána „jen“ u 180 druhů potravin. PA znepokojivě narůstá, od roku 1997 se prevalence ve vyspělých zemích zdvojnásobila. U potravinových anafylaxí dokonce vzrostla 10krát. PA tak nekontrolovaně navyšuje svůj podíl všech nežádoucích reakcí po požití potravin (Obr.). Dnes se předpokládá, že PA postihuje okolo 6–8 % světové dětské populace a okolo 4–5 % dospělých. Podle některých zdrojů s vysokým impakt faktorem bychom měli počítat dokonce s těžko uvěřitelnými 10 % populace. PA je v drtivé většině také první diagnostikovanou