BRUSEL -
Tyto bolesti také pramení například z nošení těžkých věcí a z přetěžování určité části těla. Situace je o něco horší v nových členských zemích EU.
Choroby pohybového ústrojí mají i dopad na evropskou ekonomiku: ukrajují odhadem až dvě procenta hrubého národního produktu EU, řekl dnes v Bruselu novinářům expert Evropské komise Jaume Costa.
Evrpská komise bude zjišťovat, zda není nutná nová legislativa, která by vedla ke zlepšení pracovních podmínek a ke snížení počtu lidí, kteří si stěžují na bolesti jako následek pracovní činnosti.
Nemoci pohybového aparátu, které tvoří polovinu všech nemocí z povolání, postihují rovným dílem ženy i muže. Trpí jimi jak lidé pracující v kancelářích, tak dělníci, ale hlavně zemědělci, z nichž si na zdravotní problémy stěžuje dokonce až 60 procent.
Bolestmi zad trpí v EU 34 procent všech pracovníků, bolesti krku a ramen trápí čtvrtinu zaměstnaných lidí.
V nových členských zemích je vyšší procento lidí, které trápí bolesti nohou (22 procent) a rukou (20 procent). V zemích bývalé patnáctky je to o osm až devět procent méně.
Evropská komise vydala v minulosti jakési minimum definující požadavky, jak má vypadat pracovní prostředí, hlavně pokud jde o klávesnice, stínítka počítačů a pracovní nábytek.
Podle Evropské komise musí také podniky provést analýzu, zda pracovní prostředí jejich zaměstnanců je vyhovující či nikoli.
Některé členské státy si toto minimum vzaly k srdci více, jiné méně. Komise však nyní nabyla dojmu, že vydaná norma zastarala, a proto se obrací na zaměstnavatelské svazy i na firmy, aby zjistila, zda by nebylo vhodné legislativu vylepšit na komunitární i na národní úrovni.
Bolesti jsou nepříjemné nejen pro zaměstnance, kteří onemocní, ale i pro zaměstnavatele a pro pojišťovny.
Nemocenské dávky a kompenzace stojí zaměstnavatele i pojišťovny miliardy eur, produktivita práce klesá a firmy musejí vynakládat nemalé finanční prostředky i na nábor a školení nových pracovníků.
ČTK