Pražská čísla o vrácených lécích svědčí o nárůstu plýtvání

11. 3. 2009 8:32
přidejte názor
Autor: Redakce
Pražané loni vrátili podle údajů magistrátu do lékáren celkem 68 tun nepoužitých léčiv a rtuťových teploměrů, což je o 21 tun víc než v roce 2007. Podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD Davida Ratha to znamená, že po zavedení plateb za recept se v hlavním městě plýtvá léky mnohem víc než před změnou pravidel lékové politiky, kterou prosadil exministr Tomáš Julínek (ODS)...


„Šlo přitom o jediný údaj, o který se při zavádění poplatku opíral,“ uvedl Rath na tiskové konferenci Lidového domu.

Podle některých lékárníků ale Rath sám mrhání léky podporuje tím, že v krajských lékárnách nemusejí lidé z rozhodnutí hejtmanů ČSSD za léky platit poplatek. Úsporu podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv změna přinesla určitě v kategorii levných léčiv, která si nově lidé kupují ze svého bez receptu.

Nepoužitá léčiva a rtuťové teploměry mohou lidé odložit do lékáren. Podle statistiky, kterou zveřejnil koncem února pražský radní Petr Štěpánek (SZ), množství vybraných léků v Praze postupně roste. V roce 2003 jich Pražané do lékáren vrátili 36 tun, v roce 2006 48 tun a v roce 2007 celkem 47 tun.

Přesné údaje o množství nevyužívaných léků za celou republiku neexistují vzhledem k tomu, že se jejich likvidací zabývají různé firmy a centrální statistika se nevede. Ve stejném sběru končí kromě léků také stříkačky a teploměry, nikdo také nekontroluje, kolik tablet obsahuje vyhozené balení. Podle mluvčího České lékárnické komory Aleše Krebse se mluví o tom, že loni mohlo být vyhozeno za jednu až šest miliard léků z celkového prodeje za 70 miliard korun.

„Pražské údaje vycházejí pouze z hmotnosti vyhozených balení a těžko se dá říci, jaká je skutečná cena těchto vyhozených prostředků,“ řekl ČTK Krebs.

Rath také kritizoval záměr ministerstva zdravotnictví, aby lékaři psali na recept místo konkrétního léku účinnou látku. Podle návrhu, který ministerstvo předložilo do diskuse, by lékárník musel nabídnout nejlevnější variantu a lidé by ušetřili na doplatcích. Účinných látek je mnohonásobně méně než léků, a tak by pro lékaře byla orientace snazší. Pacientům by se prý usnadnil přístup k lékům a zdravotní pojišťovny by ušetřily, konkurence by donutila firmy snižovat ceny. Zkušenosti ze zahraničí ale podle Ratha ukázaly, že žádná dramatická úspora po zavedení takového opatření nenastane. K tomu se budou lékaři muset naučit orientovat v širším spektru léků, což povede k chybování v prvních měsících po případném zavedení změny, míní.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?