Záleží také na způsobu, jakým střela do těla vnikla, na druhu střely a energii, kterou působí na organizmus, a na lokalitě zásahu. K destrukci organismu dochází buď průbojným účinkem, kdy střela proniká do organizmu, či tříštivým a trhavým účinkem, kdy střela přímo působí svou silou na orgány, které jí stojí v cestě. Střepinový účinek je takový, kdy se střela v organizmu dělí na jednotlivé úlomky a účinkem tzv. sekundárních střel dochází k destrukci či dalšímu poranění částmi již zraněné tkáně, např. úlomky kostí.
Působení střely
Nastřelení, někdy také postřel nebo nástřel, vzniká tehdy, když střela s poměrně malou energií (většinou odražená) neproniká přímo do těla, ale sklouzne po jeho povrchu. Výsledkem bývá pouze oděrka s malým hematomem v okolí nástřelu. Může dojít také ke kontuzi tkání, nebo i k frakturám kostí uložených ve spodině nastřelené oblasti. Při postřelu dojde k tangenciálnímu styku střely s plochou těla, na němž zůstává stopa vyryté oděrky, jejíž spodina je zpravidla žlutohnědá a po zaschnutí pergamenovitě tuhá. U zástřelu již hovoříme o proniknutí střely do těla, střela však tělo neopouští a zůstává na konci střelného kanálu (dutiny vytvořené pronikající střelou), který má vlivem nesourodé pronikající tkáně (sval, kost, parenchymatózní orgán …) značně nepravidelný tvar. Posledním způsobem průniku střely je průstřel. Jde o zranění, kdy střela na začátku střelného kanálu do těla proniká a na konci jej opouští.
Dělení průstřelu
Vstřel je místo průniku projektilu do organizmu. Pronikne-li kolmo, je okrouhlý, při dopadu pod úhlem 70 stupňů a méně je oválný. Při průniku kůží dochází k tzv. sprej efektu, kdy roztříštěné mikroskopické částečky tkáně vytrysknou proti směru průniku. Primárně dojde k dočasnému - pulzujícímu rozšíření průměru vstřelu. V bezprostředním okolí otvoru vstřelu je v šířce 14cm zóna zhmoždění, která vznikne odprýsknutím povrchových vrstev pokožky při průniku projektilu vlivem excentrického působení. Na vnitřním okraji vstřelu a zóny zhmoždění je zóna znečištění, ve které se objevují zbytky spáleného oleje a mikročástice kovů, stržené z vnitřku hlavně a povrchu samotného projektilu. V širším okolí vstřelu, v důsledku zhmoždění a ložiskového prokrvácení tkáně, dochází ke vzniku podkožního hematomu.
První pomoc
Technická první pomoc spočívá v odstranění zevních fyzikálních příčin, které poškodily zdraví či stále ohrožují postiženého i zachránce uvedením zbraně do bezpečné vzdálenosti a bezpečného stavu, v návaznosti spolupráce policejního týmu, pokud je to nutné. Zdravotnická první pomoc navazuje na technickou, spočívá v záchraně lidského života či zabránění dalšímu zhoršení zdravotního stavu zraněného. Její součástí je i přivolání lékařské pomoci, která na místě provádí odbornou zdravotnickou první pomoc.
Závažná poranění vznikající při použití střelné palné zbraně
* Tepenné krvácení s přítomností cizího tělesa v rán * Ztrátové poranění části končetiny či hlavy Otevřené fraktury kostí, většinou tříštivé * Otevřený pneumotorax * Vnitřní krvácení do dutin či orgánů * Rychlý rozvoj hemorhagického šoku
Kazuistika
V prosinci loňského roku přijala dispečerka záchranné služby tísňovou výzvu na linku 155. Muž oznamoval postřelení myslivce kulovou zbraní do dolní končetiny při honu na divoká prasata. Zraněný byl při vědomí, s ostatními komunikoval, stěžoval si na bolest v bérci pravé nohy. Rána silně krvácela, proto mu jeden z přítomných zaškrtil nohu ve stehně, zraněného přepravili na přístupné místo terénním vozem. Dispečerka okamžitě vyslala na místo posádku Rychlé lékařské pomoci. Posádka přijala výzvu radiostanicí ve 12.25, potvrdila výjezd vozidla ve 12.26 a na místo zásahu dorazila ve 12.38, tedy 13 minut po přijetí výzvy do radiostanice. Pacient 46 let, při vědomí, orientován časem, místem i osobou, bledý, stěžuje si na bolest v pravém bérci. Zraněná končetina vykazuje známky krvácení, je deformovaná. Objektivně: akce srdeční pravidelná, krevní tlak 90/60 torr, puls 95/min., saturace krve kyslíkem na periferii 98 %, Glasgow skóre 4-5-6 odhadovaná krevní ztráta cca 1,5 litru, průstřel pravého bérce, nad koleno přiložen kožený opasek jako první pomoc, citlivost bérce zachována, deformita končetiny. Okamžitě byla zahájena protišoková léčba, zajištěny dva žilní vstupy periferní žilní kanylou 18 Gauge s podáním infúzního fyziologického roztoku 500 ml a koloidního roztoku HAES 6% 500 ml k doplnění krevního řečiště, před manipulací s končetinou podána analgosedace - Fentanyl 2 ml intravenózně, po sterilním krytí provedena fixace končetiny na Kramerovu dlahu, zraněnému podán kyslík polomaskou 4 l/min, zajištěn proti úniku tepla, připraven k transportu do zdravotnického zařízení k okamžitému operačnímu zákroku. Na místě byl i myslivec, který svého kolegu neúmyslně postřelil. Byl orientovaný, v šoku, ale ve stavu, který nevyžadoval lékařskou intervenci. Lékařka poučila přítomné o možnosti zhoršení psychického stavu střelce a vyhledání lékařské pomoci. Během zásahu posádky RLP přijela na místo i přivolaná policejní hlídka. Transport zraněného proběhl bez komplikací, jeho zdravotní stav se neměnil, obvaz na ráně začal prosakovat. Za devět minut po odjezdu z místa byl pacient předán na chirurgickou ambulanci v nemocnici a odtud okamžitě na operační sál k ošetření závažného poranění. Literatura: Záznam o výjezdu, Záchranná služba Domažlice, prosinec 2004
O autorovi: Hana Hrušková, (hruskova.tlumacov@centrum.cz) ZDZS, Domažlice