Prekanceróza může vést ke vzniku rakoviny, pokud není včas léčena. Jak ji rozpoznat?

4. 11. 2020 16:36
přidejte názor
Autor: Unsplash

Prekanceróza je diagnostikována, pokud je u pacienta zaznamenán výskyt abnormálních buněk, u nichž je zvýšené riziko, že se stanou rakovinovými. V mnoha případech lidé s tímto stavem mohou podniknout kroky ke snížení pravděpodobnosti vzniku rakoviny. Lékaři svým pacientům stanoví vhodnou léčbu k její prevenci, případně doporučí sledování stavu pro zachycení příznaků pro případ, že postupuje k rakovině. Cílem je vždy odhalit malignitu v nejranějším a nejléčitelnějším stádiu.

Co je prekanceróza?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je prekanceróza?
  2. Stupně prekancerózy
  3. Jaké má prekanceróza příznaky?
  4. Co může prekanceróza signalizovat?
  5. Co prekancerózu způsobuje?
  6. Diagnostika prekancerózy
  7. Léčba prekancerózy

Prekanceróza je stav, který může předcházet vzniku maligního nádoru, ale nemusí tomu tak vždy být. Prekancerózní stavy jsou změny v buňkách, ve kterých prozatím nedošlo k rakovinnému bujení, ale naznačují větší pravděpodobnost jeho rozvoje. V takovém případě se ještě o rakovinu nejedná. Pokud ovšem nebude tento stav léčen, existuje šance, že se z abnormálních změn stane karcinom. Prekancerózy lze rozdělit do tří skupin na základě toho, jaká je pravděpodobnost vzniku maligního nádoru.

Stupně prekancerózy

Podle toho, jaká je pravděpodobnost, že se abnormální tkáň vyvine v rakovinové buňky a následně v maligní nádory, rozdělujeme prekancerózy do tří stádií. Těmito stupni jsou:

  • Stancionární prekancerózy: Je-li zaznamenána změna tkáně, ale nedošlo k rakovinotvornému bujení, je zde malé riziko vzniku nádoru.
  • Progredientní prekancerózy: V tomto stádiu jsou změny tkáně markantnější, roste rychleji a mění svůj tvar, je zde tedy vyšší riziko vzniku nádoru.
  • Preinvasivní prekancerózy: Třetí fáze představuje vznik rakovinových buněk a vznik nádoru.

Jaké má prekanceróza příznaky?

Vzhledem k tomu, že se prekanceróza může objevit v odlišných částech organismu, příznaky se mohou u každého výrazně lišit. Signálem, že něco není v pořádku však mohou být následující symptomy:

  • U žen bolest v podbřišku
  • Hmatatelná bulka v prsu nebo v tříslech
  • Tlak v břiše a zvětšení břicha
  • Přítomnost krve ve stolici
  • Hubnutí
  • Dlouhodobá únava a snížená výkonnost
  • Dlouhodobě zvýšená teplota na večer

Co může prekanceróza signalizovat?

Screening prekancerózních stavů se stal rutinní součástí lékařských prohlídek, zejména když jednotlivci stárnou a stávají se náchylnějšími k určitým typům rakoviny.

Chodíte na pravidelné preventivní prohlídky k lékaři?

Předrakovinové stádium děložního čípku

Pap testy, které zahrnují sběr buněk z děložního čípku a jejich vyšetření na abnormality, mohou pomoci identifikovat ženy s rizikem rakoviny děložního čípku a obecně se doporučují ženám od 21 let. V částech světa, kde je Pap test široce rozšířen, míra rakoviny děložního čípku prudce poklesla.

Duktální karcinom

Duktální karcinom, který se někdy označuje jako neinvazivní rakovina prsu, je diagnostikován, když lékaři zjistí abnormální buňky vznikající ve výstelce mléčných kanálků, které jsou obsažené výlučně v ní, ale ne v okolní tkáni. Zpravidla je odhalen během rutinního mamogramu, přičemž léčba může zahrnovat chirurgický zákrok prsu v kombinaci s radiační terapií.

Polypy tlustého střeva

Tyto uzlíkovité výrůstky v tlustém střevě se mohou vyvinout v kolorektální karcinom, neboli rakovinu tlustého střeva. Často je lze detekovat a odstranit během kolonoskopie. Vyšetření se doporučuje pro většinu lidí od 45 let.

Abnormální mateřská znaménka

Většina mateřských znamínek nevyžaduje léčbu. U těch, které se zvětší, změní tvar nebo ztmavnou, je ovšem vyšší pravděpodobnost, že se z nich vyvine rakovina kůže. Měly by tedy být vyšetřeny lékařem, který určí, zda by měly být odstraněny.

Bující mnohočetný myelom

Jedná se o stav, kdy v kostní dřeni vznikají vysoké koncentrace abnormálních plazmatických buněk a v krvi se objevuje abnormální protein zvaný monoklonální protein. Bující myelom nevykazuje žádné příznaky, ale může postupovat do mnohočetného myelomu. Často bývá odhalen při rutinním krevním testu a nebývá léčen, dokud se neobjeví příznaky myelomu.

Klonální hematopoéza (CHIP)

Klonální hematopoéza se vyskytuje u více než 30 procent lidí ve věku nad 80 let a je výsledkem genetických mutací v některých kmenových buňkách vytvářejících krev. Lidé s CHIP obecně nemají příznaky nebo zjevné abnormality v počtu krevních buněk, ale výzkum ukázal, že tento stav je spojen se zvýšeným rizikem pro všechny druhy rakoviny krve a se zvýšeným rizikem infarktu a mrtvice .

Co prekancerózu způsobuje?

Existuje několik faktorů, které mohou způsobit, že se buňky v těle stanou prekancerózními. Ty se liší v závislosti na konkrétním typu zapojených buněk. V minulosti se vědci domnívali, že poškození bylo způsobeno, když byla buňka pozměněna do prekancerózního stavu prostřednictvím karcinogenů v prostředí.

V současnosti je však zastáván názor, že naše buňky jsou odolnější a faktory z našeho prostředí, ať už karcinogeny, hormony nebo stres, musejí spolupracovat, aby určily, jakým směrem se mohou abnormální změny v buňce ubírat. Dalšími příčinami mohou být:

  • Infekce: viry, bakterie a paraziti jsou zodpovědné za 15% až 20% rakovin po celém světě, patří sem např. HPV virus nebo bakterie Helicobacter pylori
  • Chronický zánět: zánět v tkáni může vést k prekancerózním změnám, které mohou způsobit vznik rakoviny
  • Chronické podráždění dýchacích cest tabákovým kouřem, znečištěním ovzduší a některými průmyslovými chemikáliemi může vést k rozvoji rakovinotvorných buněk

Diagnostika prekancerózy

Fyzikální vyšetření nebo zobrazovací metody mohou poukázat na přítomnost abnormálních buněk, ale pro stanovení diagnózy je nutná biopsie. Po odstranění části tkáně lékaři prozkoumají buňky pod mikroskopem, zda nevykazují známky prekancerózních nebo rakovinných buněk.

Léčba prekancerózy

Léčba se vždy liší podle konkrétního nálezu a jeho závažnosti. Může se tedy pohybovat od pouhého pravidelného a pečlivého pozorování pacienta, menšího chirurgického zákroku, zahájení léčby, která pomáhá předcházet růstu, nebo případně velkého chirurgického zákroku. Každý orgán se liší v tom, jak si zvládne poradit s prekancerózními buňkami, tudíž každý pacient musí podstoupit vyšetření u patřičného odborníka, aby mu mohl být stanoven plán následného sledování a léčby. V některých případech může být nález dokonce známkou toho, že je třeba vyšetřit i další členy rodiny.

Zdroje: vitalia.cz, mojezdravi.cz, blog.dana-farber.org, verywellhealth.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?