Souhrn
Cílem projektu FIAKR (Farmakologická Intervence rizikových faktorů a Absolutní Kardiovaskulární Riziko) je zjistit prevalenci a incidenci hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) onemocnění v reprezentativním vzorku dospělé populace okresu Mladá Boleslav a u osob s vysokým KV rizikem (? 5 % podle tabulek SCORE pro Českou republiku) důsledně aplikovat všechna preventivní opatření. Vyšetření po jednom a dvou letech bylo provedeno u 827 osob, tj. u 77,4 % původního souboru.
Prevalence kuřáctví se v průběhu dvouletého sledování nezměnila u mužů ani u žen.
Změny v průměrných hodnotách krevního tlaku (TK) u obou pohlaví jsou sice malé, ale většinou statisticky významné. Výraznějšího zlepšení bylo dosaženo v lipidových parametrech u mužů i žen, hodnota glykémie nalačno klesla pouze u mužů. Celkové KV riziko vypočtené podle SCORE je výrazně vyšší u mužů, po jednom roce se nemění, ale mezi prvním a druhým rokem sledování dochází u obou pohlaví k významnému nárůstu rizika. Nedostatečné ovlivňování základních rizikových faktorů nepochybně přispívá ke stále vysoké úmrtnosti na KV onemocnění v České republice.
Klíčová slova
rizikové faktory * kardiovaskulární onemocnění *
absolutní kardiovaskulární riziko * projekt SCORE * hypertenze * dyslipidémie * diabetes mellitus
Poslední Evropská doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) v klinické praxi(1) dělí evropské země podle úmrtnosti na KVO a diabetes ve věkové skupině 45–74 let do tří skupin: země s nízkým, vysokým a velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem. Přestože úmrtnost na KVO u nás od roku 1985 významně klesá (pokles u obou pohlaví o více než 50 %), je Česká republika stále řazena mezi země s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Podle posledních statistických údajů, které jsou k dispozici za rok 2011,(2) na KVO v ČR umírá 45,0 % mužů a 49,2 % žen. Příčinou je vysoká prevalence hlavních rizikových faktorů aterosklerózy.(3) Navzdory účinné intervenci a širokému povědomí je ve většině evropských zemí tzv. cílových hodnot rizikových faktorů dosaženo jen u malé části populace.(4) Výsledky zatím posledního průřezového vyšetření náhodně vybraného populačního vzorku České republiky (studie Czech post-MONICA) z let 2006–2009 ukazují, že hypertenzí u nás trpí více než 40 % dospělé populace ve věku 25–64 let, přičemž téměř 30 % hypertoniků o své nemoci vůbec neví. Navíc vysoké procento těch, kteří o své hypertenzi vědí, není adekvátně léčeno.(3) Dyslipidémie (celkový cholesterol * 5 mmol/l nebo HDL-cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,2 mmol/l u žen nebo LDL-cholesterol * 3,0 mmol/l nebo triglyceridy * 1,7 mmol/l nebo užívání hypolipidemik) byla nalezena u 81,0 % mužské a 70,6 % ženské populace. Hypolipidemiky je léčeno 12,7 % mužů a 8,5 % žen.
Podle poslední Zdravotnické ročenky České republiky(2) bylo u nás pro diabetes mellitus v roce 2011 léčeno více než 825 000 osob, což představuje oproti předchozímu roku nárůst o 2,4 %. Na nárůstu počtu diabetiků v populaci se podílí vzrůstající prevalence obezity a nízká fyzická aktivita.(5) Cílem projektu FIAKR (Farmakologická Intervence rizikových faktorů a Absolutní Kardiovaskulární Riziko) je zjistit prevalenci a incidenci hlavních rizikových faktorů KVO v reprezentativním vzorku dospělé populace okresu Mladá Boleslav, a u osob s vysokým KV rizikem (? 5 % podle tabulek SCORE pro Českou republiku) důsledně aplikovat všechna preventivní opatření. Cílem tohoto sdělení je analyzovat výsledky projektu po dvou letech u náhodně vybraných pojištěnců zdravotní pojišťovny Škoda, zařazených do projektu FIAKR v okrese Mladá Boleslav.
Metodika
Do projektu FIAKR byli zařazeni muži i ženy ve věku 45–64 let, jejichž rodná čísla byla vybrána metodou náhodného výběru z centrálního registru pojištěnců. Náhodně vybraní pojištěnci byli osloveni svými praktickými lékaři dopisem, ve kterém jim byl projekt FIAKR představen, vysvětleny jeho cíle a zároveň byli vyzváni k účasti.
Při vstupním vyšetření byl praktickým lékařem vyplněn dotazník obsahující identifikaci pojištěnce, základní anamnestické údaje se zaměřením na přítomnost hlavních rizikových faktorů KVO, případně na přítomnost manifestního KVO, byly získány základní antropometrické údaje (výška, tělesná hmotnost a obvod pasu), hodnoty krevního tlaku (TK) a tepové frekvence v klidu. Krevní tlak byl měřen automatickým digitálním tonometrem značky OMRON, typ 705CP II. Byla prováděna tři měření s odstupem jedné minuty. Pro statistickou analýzu dat byl použit průměr z druhého a třetího měření. Součástí vstupního vyšetření byl odběr krve nalačno za účelem stanovení celkového a HDL-cholesterolu, triglyceridů a glykémie, a dále byly doplněny i údaje o případné farmakoterapii.
Bylo doporučeno, aby léčba osob s vysokým KV rizikem probíhala v souladu s platnými doporučenými postupy(6–15) léčebnými přípravky schválenými a běžně užívanými v ČR, jejich volba byla zcela ponechána na rozhodnutí praktického lékaře.
Vyšetření bylo zopakováno po jednom a po dvou letech. Pro statistickou analýzu dat jsme použili metodu ANOVA s opakovanými měřeními pro spojité veličiny a McNemarův ?-kvadrát test pro diskrétní veličiny. Hodnoty triglyceridů byly před hodnocením logaritmovány. V případě vícenásobného testování byla použita Bonferroniho korekce hladin významnosti.
Pro výpočet celkového kardiovaskulárního skóre byla použita rovnice vytvořená specificky pro Českou republiku; výpočet nebyl prováděn u osob s manifestním KVO, které jsou automaticky považovány za osoby s vysokým KV rizikem, a u diabetiků, kteří jsou podle našich doporučení považováni za osoby stejného rizika jako osoby s manifestním KVO.(6)
Výsledky
Do projektu FIAKR vstoupilo 1068 osob (587 mužů a 481 žen) průměrného věku 56,0 ± 6,2 roku (věkové rozmezí 40–66 let), kteří jsou všichni pojištěnci ZP Škoda a mají trvalé bydliště v okrese Mladá Boleslav.
Předmětem tohoto sdělení je analýza výsledků 827 osob, které se zúčastnily projektu FIAKR a jsou u nich, kromě vstupních výsledků, k dispozici i výsledky po roce a dvou letech. Tento soubor sestává ze 442 mužů a 385 žen a představuje 77,4 % původního souboru.
Základní anamnestické údaje o rizikových faktorech a KVO při vstupu do projektu a po jednom a dvou letech jsou uvedeny v Tab. 1. Prevalence kuřáctví se v průběhu dvouletého sledování nezměnila u mužů ani u žen. U obou pohlaví se zvýšil počet osob s hypertenzí a dyslipidémií v anamnéze, rovněž stoupl počet osob medikamentózně léčených pro tato onemocnění. U mužů stoupl počet osob s diabetem v anamnéze a stoupl i počet mužů s medikamentózně léčeným diabetem.
U mužů rovněž mírně narostl počet osob s ischemickou chorobou srdeční v anamnéze (z 6,6 na 8,6 %; p < 0,05). Počty nemocných s jiným KVO v anamnéze se v průběhu dvouletého sledování projektu také významně změnily (muži: z 5,4 % na 7,2 %; p < 0,05; ženy: z 3,4 % na 5,2 %; p < 0,05).
V Tab. 2 jsou uvedeny základní antropometrické a laboratorní parametry a hodnoty TK. Tělesná hmotnost, a v důsledku toho body mass index (BMI), mírně stouply u žen (hmotnost: z 76,3 ± 14,36 na 77,8 ± 14,43 kg; p < 0,001), zatímco u mužů se tyto parametry neměnily.
Hodnoty TK v průběhu prvního roku sledování většinou mírně poklesly a dále se významněji neměnily. Změny v průměrných hodnotách systolického TK u žen a diastolického TK u obou pohlaví jsou sice malé, ale statisticky významné. Výraznějšího zlepšení bylo dosaženo v lipidových parametrech u mužů i žen, hodnota glykémie nalačno klesla pouze u mužů.
Celkové KV riziko vypočtené podle SCORE je výrazně vyšší u mužů a mezi prvním a druhým rokem sledování je patrný statisticky významný nárůst u obou pohlaví (Obr.).
V Tab. 3 jsou uvedeny stejné parametry zvlášť pro skupinu hypertoniků. S výjimkou systolického TK u mužů byl u všech hypertoniků zaznamenán pokles hodnot TK.
Výrazně narostlo zastoupení osob, u nichž bylo dosaženo TK < 140/90 mmHg (z 54,1 na 74,4 % u mužů; p < 0,001; z 60,6 na 79,3 % u žen; p < 0,001). U hypertoniků obou pohlaví byly příznivě ovlivněny i lipidové parametry a stoupl počet osob, u kterých byl dosažen LDL-cholesterol < 3 mmol/l. Celkové KV riziko vypočtené podle SCORE je výrazně vyšší u mužů s hypertenzí; mezi prvním a druhým rokem sledování byl zaznamenán nárůst celkového KV rizika u hypertoniků obojího pohlaví.
Vzhledem k nízkému počtu diabetiků (n = 93) nejsou uváděny výsledky zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy (Tab. 4). Významně klesla hodnota glykémie nalačno (z 8,20 ± 2,78 na 7,37 ± 2,34 mmol/l; p < 0,01), zlepšily se hodnoty všech lipidových parametrů.
Diskuse
Podobně jako ve studii EUROASPIRE se v projektu FIAKR nepodařilo rizikové faktory ovlivnitelné změnou životosprávy (tělesná hmotnost, kuřáctví) během dvou let sledování významněji ovlivnit.(16) Největšího zlepšení bylo dosaženo v lipidových parametrech a bylo způsobeno účinkem statinů. Celkové KV riziko nebylo po jednom roce u celého souboru ovlivněno, ve druhém roce sledování byl zaznamenán malý, nicméně statisticky významný nárůst (Obr.).
Je třeba zdůraznit, že vstupní hodnoty rizikových faktorů pacientů
v projektu FIAKR byly většinou velmi příznivé, např. 54,1 % mužů s hypertenzí a 60,6 % žen s hypertenzí mělo hodnoty TK < 140/90 mmHg při vstupním vyšetření. V průřezové populační studii v kanadské provincii Ontario bylo dosahováno cílových hodnot TK < 140/90 mmHg u 65 % hypertoniků.(17) V průběhu projektu FIAKR se v důsledku intervence významně zvýšil podíl hypertoniků s TK < 140/90 mmHg (muži 74,4 %; ženy 79,3 %), výsledky jsou tak srovnatelné s klinickými studiemi, do kterých řešitelé cíleně vybírají pacienty, u nichž předpokládají dobrou adherenci k léčbě. V náhodně vybraném populačním vzorku ve studii Czech post-MONICA (2006–2009) bylo cílové hodnoty TK < 140/90 mmHg v obecné populaci hypertoniků dosaženo pouze u 30,9 %.(3) V projektu FIAKR byla velmi nízká prevalence kuřáctví u obou pohlaví (17,5 % u mužů a 15,1 % u žen při vstupním vyšetření), naproti tomu v náhodně vybraném populačním vzorku ve studii Czech post-MONICA (2006–2009) bylo nalezeno 31,9 % kuřáků v mužské populaci a 23,3 % kuřaček.(3) Průměrné vstupní hodnoty lipidových parametrů v projektu FIAKR jsou srovnatelné s průměrnými hodnotami odpovídajících věkových kategorií populace Czech post-MONICA. V průběhu dvouletého sledování v rámci projektu FIAKR se významně zlepšily hodnoty celkového a LDL-cholesterolu u obou pohlaví. Významný pokles triglyceridů byl zaznamenán pouze u mužů. Změny v HDL-cholesterolu u mužů byly nevýznamné, u žen byl zaznamenán dokonce mírný pokles koncentrace HDL-cholesterolu. Tyto změny naznačují i podíl nefarmakologických opatření (změna stravovacích zvyklostí), protože statiny obvykle mírně zvyšují hodnoty HDL-cholesterolu.
Celkové KV riziko se v průběhu dvou let trvání projektu FIAKR nepodařilo ovlivnit ani u rizikovějších skupin, jakými jsou hypertonici nebo diabetici. Výpočet celkového KV rizika je výrazně ovlivněn věkem, který představuje neovlivnitelný rizikový faktor.
Stanovení celkového KV rizika je základním vodítkem v prevenci KVO. Lékaři provádějící primární prevenci jsou klíčovými hráči v ovlivňování rizikových faktorů. Nedávno publikovaná studie EURIKA, průřezová studie provedená ve 12 evropských zemích s cílem posoudit míru ovlivnění tradičních rizikových faktorů KVO, zjistila, že nedostatečné ovlivňování čtyř základních rizikových faktorů přispívá téměř 30 % k riziku KVO a 3 % k navýšení rizika úmrtí na KVO.(1) Nedostatečné ovlivňování základních rizikových faktorů nepochybně přispívá ke stále vysoké úmrtnosti na KVO v České republice.
Projekt FIAKR byl podporován nadačním fondem Galena, později transformovaným v nadační fond Pro Vaše srdce, a zdravotní pojišťovnou Škoda.
Poděkování patří následujícím lékařům (uvedeni v abecedním pořadí), kteří se zúčastnili projektu FIAKR: MUDr. Jaroslav Balvín, Dobrovice; MUDr. Přemysl Dvořák, Bakov nad Jizerou; MUDr. Ludmila Grofová, Mladá Boleslav; MUDr. Andrea Hyblerová, Bezno; MUDr. Ladislav Janitor, Katusice; MUDr. Soňa Jelínková, Mladá Boleslav; MUDr. Lenka Kadlecová, Brodce n. Jizerou; MUDr. Igor Karen, Benátky n. Jizerou; MUDr. Vítězslav Kocábek, Skuhrov n. Bělou; MUDr. Eva Kuželová, Kněžmost; MUDr. Jindra Mikulecká, Mladá Boleslav; MUDr. Ivana Morávková, Mladá Boleslav; MUDr. Jiří Novák, Mladá Boleslav; MUDr. Mária Oškerová, Mladá Boleslav; MUDr. Marie Popová, Kvasiny; MUDr. Alena Setunská, Benátky n. Jizerou; MUDr. Milan Smolej, Mladá Boleslav; MUDr. Pavel Soukup, Mladá Boleslav; MUDr. Alena Šebková, Vrchlabí; MUDr. Oldřich Šlégl, Mladá Boleslav; MUDr. Dana Vicková, Vrchlabí; MUDr. Martin Zelený, Bělá p. Bezdězem.
Literatura
1. PERK, J., DE BACKER, G., GOHLKE, H., et al. European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012). The Fifth Joint Task Force of the European Society of Cardiology and Other Societies on Cardiovascular Disease Prevention in Clinical Practice (constituted by representatives of nine societies and by invited experts). Eur Heart J, 2012, 33, p. 1635–1701.
2. Zdravotnická ročenka České republiky 2011. ÚZIS ČR, 2012, 270 s.
3. CÍFKOVÁ, R., BRUTHANS, J., ADÁMKOVÁ, V., et al. Prevalence základních kardiovaskulárních rizikových faktorů v české populaci v letech 2006–2009. Studie Czech post-MONICA. Cor Vasa, 2011, 53, p. 220–229.
4. GUALLAR, E., BANEGAS, JR., BLASCO-COLMENARES, E., et al. Excess risk at-tributable to traditional cardiovascular risk factors in clinical practice setting across Europe – The EURIKA Study. BMC Public Health, 2011, 11, p. 704.
5. WILD, S., ROGLIC, G., GREEN, A., et al. Global prevalence of diabetes. Estimates for the year 2000 and projections for 2030. Diabetes Care, 2004, 27, p. 1047–1053.
6. CÍFKOVÁ, R., HRADEC, J., ŠVIHOVEC, J., et al. Projekt FIAKR. Analýza výsledků z okresu Mladá Boleslav po jednom roce. Kap Kardiol, 2012, 4, p. 101–104.
7. CÍFKOVÁ, R., BÝMA, S., ČEŠKA, R., et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa, 2005, 47(Suppl), p. 3–14.
8. BÝMA, S., HRADEC, J. Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2009. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2009.
9. ČEŠKA, R., HERBER, O., SKOUPÁ, J., et al. Dyslipidemie. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2004.
10. KAREN, I., WIDIMSKÝ, J., Jr. Arteriální hypertenze. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře – 2. vydání. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2008.
11. KAREN, I., KVAPIL, M., BÝMA, S., et al. Diabetes mellitus. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2005.
12. ČUPKA, J., NEŠPOR, K., KRÁLÍKOVÁ, E., et al. Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2005.
13. HLÚBIK, P., KUNEŠOVÁ, M., FRIED, M., et al. Obezita. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2009.
14. KAREN, I., SOUČEK, M. Metabolický syndrom – diagnostika a léčba. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2007.
15. HRADEC, J., BÝMA, S. Ischemická choroba srdeční. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2007.
16. KOTSEVA, K., WOOD, D., DE BACKER, G., et al. EUROASPIRE III: a survey on the lifestyle, risk factors and use of cardioprotective drug therapies in coronary patients from 22 European countries. Eur J Cardiovasc Prev Rehabil 2009, 16, p. 121 –137.
17. LEENEN, FH., DUMAIS, J., MCINNIS, NH., et al. Results of the Ontario survey on the prevalence and control of hypertension. CMAJ 2008, 178, p. 1441–1449.
e-mail: renata.cifkova@ftn.cz
Tab. 1 Porovnání vstupních a kontrolních parametrů
Muži (n = 442)
vstupní po 1 roce po 2 letech p pro trend
kuřáctví
kuřák, n (%) 78 (17,6) 77 (17,4) 73 (16,5) n. s.
hypertenze v anamnéze 210 (47,5) 241 (54,5) 255 (57,7) < 0,001
medikamentózně léčená HT 198 (44,8) 234 (52,9) 249 (56,3) < 0,001
dyslipoproteinémie v anamnéze 160 (36,2) 231 (52,3) 254 (57,5) < 0,001
medikamentózně léčená DLP 79 (17,9) 150 (33,9) 188 (42,5) < 0,001
diabetes mellitus v anamnéze 44 (10,0) 48 (10,9) 63 (14,3) < 0,001
DM medikamentózně léčený 28 (6,3) 37 (8,4) 52 (11,8) < 0,001
ICHS v anamnéze 29 (6,6) 34 (7,7) 38 (8,6) < 0,05
stabilní AP 7 (1,6) 11 (2,5) 15 (3,4) < 0,05
stav po IM 7 (1,6) 9 (2,0) 7 (1,6) n. s.
PCI 7(1,6) 9 (2,0) 11 (2,5) n. s.
CABG 8 (1,8) 7 (1,6) 8 (1,8) n. s.
nespecifikováno 9 (2,0) 12 (2,7) 13 (2,9) n. s.
jiné KVO v anamnéze 24 (5,4) 26 (5,9) 32 (7,2) < 0,05
ICHDK 7 (1,6) 9 (2,0) 8 (1,8) n. s.
TIA/CMP 10 (2,3) 11 (2,5) 11 (2,5) n. s.
revaskularizace kromě CABG 2 (0,5) 2 (0,5) 2 (0,5) n. s.
nespecifikováno 6 (1,4) 8 (1,8) 13 (2,9) < 0,05
Ženy (n = 385)
vstupní po 1 roce poslední
kuřáctví
kuřák, n (%) 58 (15,1) 48 (12,5) 51 (13,2) n. s.
hypertenze v anamnéze 177 (46,0) 199 (51,7) 222 (57,7) < 0,001
medikamentózně léčená HT 172 (44,7) 191 (49,6) 213 (55,3) < 0,001
dyslipoproteinémie v anamnéze 142 (36,9) 212 (55,1) 223 (57,9) < 0,001
medikamentózně léčená DLP 72 (18,7) 106 (27,5) 140 (36,4) < 0,001
diabetes mellitus v anamnéze 34 (8,8) 37 (9,6) 36 (9,4) n. s.
DM medikamentózně léčený 25 (6,5) 25 (6,5) 30 (7,8) n. s.
ICHS v anamnéze 24 (6,2) 27 (7,0) 29 (7,5) n. s.
stabilní AP 18 (4,7) 21 (5,5) 22 (5,7) n. s.
stav po IM 2 (0,5) 2(0,5) 3 (0,8) n. s.
PCI 1 (0,3) 1 (0,3) 2 (0,5) n. s.
CABG 0 0 0 n. s.
nespecifikováno 4 (1,0) 7 (1,8) 4 (1,0) n. s.
jiné KVO v anamnéze 13 (3,4) 15 (3,9) 20(5,2) < 0,05
ICHDK 0 (0,0) 1 (0,3) 2 (0,5) n. s.
TIA/CMP 6 (1,6) 6 (1,6) 8 (2,1) n. s.
revaskularizace kromě CABG 0 (0,0) 1 (0,3) 1 (0,3) n. s.
nespecifikováno 7 (1,8) 8 (2,1) 10 (2,6) n. s.
p < 0,05; p < 0,01; *p < 0,001
AP – angina pectoris; CABG – aortokoronární bypass; CMP – cévní mozková příhoda; DLP – dyslipoproteinémie; DM – diabetes mellitus; HT – hypertenze;
ICHDK – ischemická choroba dolních končetin; ICHS – ischemická choroba srdeční; IM – infarkt myokardu; KVO – kardiovaskulární onemocnění;
PCI – perkutánní koronární intervence; TIA – tranzitorní ischemická ataka
Tab. 2 Porovnání vstupních a kontrolních parametrů (antropometrické, laboratorní parametry a hodnoty TK)
Muži (n = 442)
vstupní po 1 roce po 2 letech p pro trend
hmotnost, kg 90,5 ± 13,52 90,7 ± 13,75 91,0 ± 14,18 n. s.
BMI, kg/m2 28,8 ± 4,07 28,9 ± 4,15 29,0 ± 4,24 n. s.
obvod pasu, cm 101,6 ± 10,80 100,8 ± 11,35 101,3 ± 11,94 n. s.
STK, mmHg 129,0 ± 12,50 128,3 ± 11,97 129,3 ± 11,79 n. s.
DTK, mmHg 80,6 ± 7,95 79,5 ± 7,47 79,4 ± 6,79 < 0,01
TK < 140/90 mmHg, n (%) 323 (73,1) 351 (79,4) 356 (80,7) < 0,01
TF, počet/min 71,0 ± 7,07 71,0 ± 7,24 71,1 ± 7,19 n. s.
celkový cholesterol, mmol/l 5,26 ± 0,87 4,96 ± 0,91 4,87±0,88 < 0,001
triglyceridy, mmol/l 1,94 ± 1,48 1,73 ± 1,22 1,72 ± 1,03 < 0,001
HDL-cholesterol, mmol/l 1,26 ± 0,36 1,27 ± 0,36 1,28 ± 0,39 n. s.
LDL-cholesterol, mmol/l 3,19 ± 0,77 2,96 ± 0,83 2,84 ± 0,79 < 0,001
LDL-cholesterol < 3,0 mmol/l, n (%) 159 (36,9) 209 (52,0) 237 (57,5) < 0,001
glykémie, mmol/l 5,51 ± 1,43 5,33 ± 1,29 5,38 ± 1,29 < 0,01
Ženy (n = 385)
vstupní po 1 roce poslední
hmotnost, kg 76,3 ± 14,36 76,9 ± 14,35 77,8 ± 14,43 < 0,001
BMI, kg/m2 28,3 ± 5,28 28,6 ± 5,22 29,0 ± 5,32 < 0,001
obvod pasu, cm 92,8 ± 13,22 92,3 ± 12,62 94,3 ± 13,50 < 0,01
STK, mmHg 127,5 ± 12,13 125,2 ± 12,48 126,2 ± 11,35 < 0,05
DTK, mmHg 79,1 ± 7,33 77,3 ± 7,28 77,4 ± 6,16 < 0,001
TK < 140/90 mmHg, n (%) 305 (79,2) 327 (84,9) 334 (86,8) < 0,01
TF, počet/min 71,9 ± 6,26 72,0 ± 6,49 72,3 ± 5,56 n. s.
celkový cholesterol, mmol/l 5,42 ± 1,01 5,25 ± 0,89 5,10 ± 0,85 < 0,001
triglyceridy, mmol/l 1,48 ± 1,39 1,37 ± 0,82 1,35 ± 0,72 < 0,05
HDL-cholesterol, mmol/l 1,59 ± 0,41 1,54 ± 0,40 1,53 ± 0,40 < 0,001
LDL-cholesterol, mmol/l 3,19 ± 0,86 3,10 ± 0,78 2,96 ± 0,79 < 0,001
LDL-cholesterol < 3,0 mmol/l, n (%) 153 (41,0) 171 (45,8) 217 (57,3) < 0,001
glykémie, mmol/l 5,24 ± 1,54 5,08 ± 1,14 5,16 ± 1,23 n. s.
BMI – body mass index; DTK – diastolický krevní tlak; STK – systolický krevní tlak; TF – tepová frekvence; TK – krevní tlak
Tab. 3 Porovnání vstupních a kontrolních parametrů (antropometrické, laboratorní parametry a hodnoty TK) u hypertoniků
Muži (n = 259)
vstupní po 1 roce po 2 letech p pro trend
hmotnost, kg 93,9 ± 13,54 93,8 ± 13,60 94,0 ± 14,14 n. s.
BMI, kg/m2 29,98 ± 4,23 29,92 ± 4,28 30,01 ± 4,35 n. s.
obvod pasu, cm 104,5 ± 10,77 103,6 ± 11,61 103,8 ± 12,14 n. s.
STK, mmHg 132,9 ± 13,28 131,0 ± 12,31 132,0 ± 12,73 n. s.
DTK, mmHg 83,2 ± 8,34 81,2 ± 7,38 80,5 ± 6,93 < 0,001
TK < 140/90 mmHg, n (%) 140 (54,1) 186 (71,8) 192 (74,4) < 0,001
TF, počet/min 70,6 ± 7,22 70,8 ± 7,43 71,1 ± 7,72 n. s.
celkový cholesterol, mmol/l 5,16 ± 0,88 4,78 ± 0,90 4,63 ± 0,90 < 0,001
triglyceridy, mmol/l 1,93 ± 1,14 1,75 ± 1,21 1,72 ± 1,04 < 0,01
HDL-cholesterol, mmol/l 1,23 ± 0,35 1,23 ± 0,32 1,24 ± 0,40 n. s.
LDL-cholesterol, mmol/l 3,11 ± 0,78 2,79 ± 0,79 2,63 ± 0,78 < 0,001
LDL-cholesterol < 3,0 mmol/l, n (%) 99 (41,8) 144 (60,8) 162 (66,7) < 0,001
glykémie, mmol/l 5,79 ± 1,69 5,54 ± 1,45 5,63 ± 1,46 < 0,05
riziko podle SCORE (n = 160) 4,85 ± 3,05 4,69 ± 3,10 5,73 ± 4,34 < 0,001
Ženy (n = 203)
vstupní po 1 roce poslední
hmotnost, kg 79,5 ± 15,82 79,8 ± 15,46 80,4 ± 15,51 < 0,05
BMI, kg/m2 29,82 ± 6,00 29,95 ± 5,50 30,23 ± 5,52 < 0,05
obvod pasu, cm 96,2 ± 13,97 95,7 ± 12,87 97,5 ± 14,01 < 0,05
STK, mmHg 132,6 ± 12,07 128,3 ± 12,20 129,7 ± 9,87 < 0,001
DTK, mmHg 81,8 ± 7,34 78,8 ± 7,30 78,8 ± 6,14 < 0,001
TK < 140/90 mmHg, n (%) 123 (60,6) 159 (78,3) 161 (79,3) < 0,001
TF, počet/min 71,5 ± 6,67 71,6 ± 6,98 72,1 ± 5,72 n. s.
celkový cholesterol, mmol/l 5,37 ± 1,00 5,11 ± 0,86 4,94 ± 0,80 < 0,001
triglyceridy, mmol/l 1,56 ± 0,87 1,49 ± 0,92 1,46 ± 0,82 n. s.
HDL-cholesterol, mmol/l 1,50 ± 0,38 1,45 ± 0,36 1,46 ± 0,40 < 0,05
LDL-cholesterol, mmol/l 3,17 ± 0,89 3,00 ± 0,76 2,82 ± 0,74 < 0,001
LDL-cholesterol < 3,0 mmol/l, n (%) 82 (41,5) 98 (49,7) 130 (65,7) < 0,001
glykémie, mmol/l 5,54 ± 1,93 5,36 ± 1,35 5,42 ± 1,51 n. s.
riziko podle SCORE (n = 131) 2,66 ± 1,79 2,73 ± 2,39 3,36 ± 2,51 < 0,001
BMI – body mass index; DTK – diastolický krevní tlak; STK – systolický krevní tlak; TF – tepová frekvence; TK – krevní tlak
Tab. 4 Porovnání vstupních a kontrolních parametrů (antropometrické, laboratorní parametry a hodnoty TK) u diabetiků, n = 93
vstupní po 1 roce po 2 letech p pro trend
hmotnost, kg 92,6 ± 18,43 92,6 ± 18,34 92,1 ± 18,76 n. s.
BMI, kg/m2 32,1 ± 5,65 32,10 ± 5,46 31,9 ± 5,68 n. s.
Obvod pasu, cm 106,6 ± 13,21 105,8 ± 13,21 105,5 ± 14,10 n. s.
STK, mmHg 132,9 ± 15,10 132,3 ± 13,9 132,4 ± 12,4 n. s.
DTK, mmHg 79,7 ± 8,12 78,4 ± 7,68 79,3 ± 7,46 n. s.
TF, počet/min 70,9 ± 7,26 70,9 ± 7,58 71,3 ± 7,57 n. s.
celkový cholesterol, mmol/l 4,91 ± 1,12 4,61 ± 1,05 4,32 ± 0,94 < 0,001
triglyceridy, mmol/l 2,33 ± 2,23 1,85 ± 1,19 1,77 ± 1,24 < 0,001
HDL-cholesterol, mmol/l 1,20 ± 0,40 1,24 ± 0,35 1,30 ± 0,50 < 0,05
LDL-cholesterol, mmol/l 2,82 ± 0,96 2,58 ± 0,92 2,30 ± 0,85 < 0,001
glykémie, mmol/l 8,20 ± 2,78 7,24 ± 2,30 7,37 ± 2,34 < 0,01
BMI – body mass index; DTK – diastolický krevní tlak; STK – systolický krevní tlak; TF – tepová frekvence
Summary
Cifkova, R., Hradec, J., Svihovec, J., Byma, S., Lanska, V. FIAKR (Pharmacological Intervention against Risk Factors and Absolute Cardiovascular Risk) The aim of the FIAKR (Pharmacological Intervention against Risk Factors and Absolute Cardiovascular Risk) project is to determine the prevalence and incidence of major cardiovascular (CV) risk factors in a representative population sample of the adult population of Mladá Boleslav district, and to consistently implement all preventive measures in individuals at high CV risk (? 5% using the SCORE chart for the Czech Republic). Follow-up examination after 1 and 2 years was performed in 827 individuals (77.4% of the original cohort). The prevalence of smoking has not changed in males and females over the two-year follow-up. The changes in mean blood pressure (BP) in both sexes, while small, are mostly statistically significant. More marked improvement was observed in lipid parameters in both males and females; fasting glycaemia levels decreased only in males. Total CV risk, as estimated using the SCORE chart, while appreciably higher in males, remains unchanged at one year; however, there is a significant increase in the risk between years 1 and 2 of follow-up in either sex. There is no doubt that the fact that the major risk factors are not being adequately addressed contributes to the still high mortality from CV disease in the Czech Republic.
Key words
risk factors * cardiovascular disease * absolute cardiovascular risk * SCORE project * hypertension * dyslipidemia * diabetes mellitus
O autorovi| 1, 2, 3Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., 4prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., 5prof. MUDr. Jan Švihovec, CSc., 6doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., 7RNDr. Věra Lánská, CSc.
1Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Thomayerova nemocnice, Centrum kardiovaskulární prevence 2Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie 3Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Brno 4Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 5Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Farmakologický ústav 6Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta Hradec Králové, Ústav sociálního lékařství, Oddělení praktického a rodinného lékařství 7Institut klinické a experimentální medicíny, Oddělení medicínské statistiky, Praha
R