PRAHA - Za posledních deset let se počet postižených rakovinou kůže zvýšil desetkrát a rakovina prostaty napadá i mladší muže.
„Rakoviny kůže přibývá v Evropě a také v ČR. Nádor roste řadu let a většinou ho ani nevnímáme až do chvíle, kdy nám začne být nepříjemný a to už bývá pozdě,“ konstatovala přednostka dermatovenerologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Fakultní nemocnice v Motole docentka Jana Hercogová. Uvedla, že nádor může dokonce i z povrchu kůže jakoby zmizet a třeba až po třech letech se objevit ve formě metastáz v mízních uzlinách. Melanom, což je nejzhoubnější nádor, má většinou neohraničený tvar větší než sedm milimetrů, a někdy bývá i mírně vyvýšený a nemá stejnou barvu jako pigmentové znamínko.
„Každý by se měl na sebe podívat a znamínka si okem prověřit. Je to taková nejjednodušší diagnóza. Někdy dochází i k tomu, že nádorek mírně krvácí a špiní košili. V každém případě, pokud máme pochybnost, je nutné vyhledat lékaře,“ upozornila Hercogová. Dodala, že čím pacient přijde dříve k lékaři a nádor je tenčí do tři čtvrtě milimetru, tím existuje větší šance na plné uzdravení. Pokud je však vyšší, je léčba náročnější. Hercogová novinářům připomenula, že 13. květen bude v ČR Evropským dnem melanomu, který současně proběhne i v dalších devíti zemích Evropy. V tento den si občané budou moci u 141 dermatovenerologů v ČR nechat bezplatně vyšetřit kůži. Kde to bude, se pacienti mohou dovědět na telefonní lince 0844/111135 ve všední dny od 9 do l7 hodin. Loni, při stejné akci, bylo vyšetřeno 1200 pacientů a zjištěno šestadvacet případů rakoviny kůže.
„Rakovina prostaty už není nemoc sedmdesátiletých mužů, i když se u nich nejčastěji projevuje,“ sdělil MUDr. Ladislav Jarolím z Fakultní nemocnice Motol. Rakovina prostaty je po rakovině plic druhým nejčastějším zhoubným nádorem u mužů, trpí jí jeden muž z deseti. Navzdory svému rozšíření má tato nemoc velmi nízkou hladinu informovanosti.
„Prokázalo se, že až sedm z deseti lidí není o rakovině prostaty vůbec informováno. Je tendence pohlížet na ni jako na nemoc starých mužů, ale ona postihuje i mladé třicetileté až čtyřicetileté muže,“ informoval novináře urolog MUDr. Vladislav Holata. Poukázal, že tragédií pozdní diagnózy je, že předčasnému úmrtí mnoha mužů se dalo zabránit včasnou léčbou a přitom oni sami onemocnění nevěnují pozornost do doby, než se rakovina začne projevovat i dalšími příznaky, jako je bolest kostí.
„Rakovina se často rozvíjí neodhalená, protože má tendenci začínat v zadní části prostaty, její zvětšení proto netlačí na močový měchýř a nezvyšuje tak potřebu močení, což je časným příznakem onemocnění prostaty. Zvýšením informovanosti o rakovině prostaty se může docílit prodloužení mnoha lidských životů,“ zdůraznil Holata.
DAGMAR JAGOŠOVÁ, Haló noviny, 19.4.2002