Jak se projevuje osteoporóza?
Osteoporóza je chronické metabolické onemocnění, které se projevuje řídnutím kostní tkáně. Má na svědomí celkově narušenou stavbu kostí a výrazný úbytek kostní hmoty, což není dostatečně kompenzováno její novotvorbou. Důsledkem je zvýšená křehkost jednotlivých kostí, kvůli čemuž jsou pak mnohem náchylnější ke zlomeninám, a to i bez předchozího úrazu při poměrně malé zátěži.
Řídnutí kostí, jak se někdy osteoporóze také říká, nemusí být na první pohled nijak zřejmé. Na kostech se ovšem postupem času začnou vytvářet póry, dojde k úbytku vápníku a klesne i hladina dalších důležitých minerálů. Mezi hlavní rizikové faktory, které pravděpodobnost vzniku osteoporózy výrazně zvyšují, se přitom řadí například:
- genetické predispozice,
- věk pacienta – nad 70 let,
- pohlaví pacienta – ženy jsou k osteoporóze náchylnější než muži,
- menopauza – dochází k poklesu tvorby ženských pohlavních hormonů (estrogenů a progesteronu),
- hormonální poruchy – sem patří například problémy se štítnou žlázou,
- nedostatek vápníku a vitaminu D – omezený přísun, porucha vstřebávání či zvýšené vylučování,
- nízká tělesná hmotnost – BMI nižší než 18,5 (například vlivem podvýživy či některé poruchy příjmu potravy),
- jiná onemocnění – například celiakie, rakovina, revmatoidní artritida či idiopatické střevní záněty,
- nedostatek pohybu – dochází ke zvýšenému odbourávání kostí,
- kouření a nadměrná konzumace alkoholu,
- užívání některých léků. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Druhy osteoporózy
Podle příčiny rozdělují lékaři osteoporózu do dvou základních kategorií. Jde konkrétně o primární osteoporózu, která je mnohem častější a nevzniká na podkladě žádné jiné choroby. Na základě toho, co přesně ji způsobilo, se pak vyčleňují ještě tři samostatné varianty:
- postmenopauzální osteoporóza (typ I) – rozvíjí se kvůli poklesu hladiny estrogenových hormonů a trápí hlavně ženy ve věku 55–65 let,
- senilní osteoporóza (typ II) – typicky postihuje pacienty starší 70 let (především ženy), přičemž nejčastěji způsobuje zlomeniny krčku femuru a dlouhých kostí,
- idiopatická osteoporóza – může se objevit v jakémkoliv věku.
Druhým základním typem je sekundární osteoporóza, která se rozvíjí v důsledku jiného základního onemocnění. Mnohdy se jedná o chorobu endokrinní povahy, jako je hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy) či hyperkortikalismus (Cushingův syndrom). Na vině však může být i cukrovka, chronické onemocnění jater či ledvin, nádor nebo nějaká dědičná porucha. [7, 8, 9, 10]
Jaké má osteoporóza příznaky?
Osteoporóza se někdy označuje také jako „tichý zloděj kostí“, jelikož jde o plíživé onemocnění, které může být poměrně dlouho asymptomatické (bez jakýchkoliv viditelných příznaků). Pacienty nic nebolí, a proto většinou nemají o svém zdravotním problému potuchy až do chvíle, kdy dojde k nějaké náhlé zlomenině, která je zaskočí zcela nepřipravené.
Přestože jsou příznaky osteoporózy většinou velmi nenápadné, pacient může v pokročilejších stádiích zaznamenat některé tělesné změny, které by mu měly napovědět, že je něco v nepořádku. Mezi typické příznaky osteoporózy patří konkrétně:
- bolest ve spodní části zad,
- ztráta tělesné výšky (o 10 cm i více),
- změna přirozeného držení těla,
- zakulacování zad a vznik hrbu,
- omezená pohyblivost hrudního koše a páteře,
- dušnost (vlivem postižení páteře).
Jelikož jsou kosti pacientů trpících osteoporózou křehčí, také se často lámou. Zlomeniny spojené s výskytem tohoto onemocnění přitom postihují hlavně kyčelní kloub, dále oblast zápěstí nebo páteř (konkrétně hrudní a bederní obratle). Dochází k nim i bez výraznější zátěže nebo předchozího poranění. Stačí k tomu pouze minimální tlak či nepatrný úraz.
Pokud je osteoporózou postižena pacientova páteř, může zaznamenat nepříjemné bolesti zad, které vznikají v důsledku komprese těl obratlů, reflexních křečí paravertebrálního svalstva a dráždění míšních kořenů. V některých případech bývají prudké a objevují se náhle, zatímco jindy jsou spíše nespecifické a zhoršují se při provádění určitých pohybů nebo při zvýšené zátěži. [11, 12, 13, 14, 15]
Možné komplikace
K nejvýznamnějším zdravotním komplikacím, které se pojí s rozvojem osteoporózy, samozřejmě patří zlomeniny v oblasti páteře nebo kyčle. Ty se často objevují v důsledku běžné zátěže, jako je například ohýbání se, zvedání věcí nebo dokonce i silné zakašlání či kýchnutí. V některých případech jsou pak kosti tak křehké, že fraktury vznikají spontánně.
Například zlomeniny proximálního femuru (hlavice a krček stehenní kosti, trochanterický masiv) poměrně často končí těžkou invalidizací pacienta, který pak ztrácí schopnost samoobsluhy. Mnohdy se u něj navíc objevují i další přidružené zdravotní komplikace, jako je například pneumonie (zápal plic), což může v nejhorším případě vést až ke smrti pacienta.
Pokud osteoporóza postihne pacientovu páteř, dochází k oslabení nebo úplnému zhroucení jednotlivých obratlů. Tento problém se běžně pojí se silnými bolestmi zad a celkovým nahrbením. Na rentgenu bývá obvykle patrné prolomení krycích destiček obratlových těl, což lékaři označují jako obraz rybích obratlů. [16, 17, 18, 19, 20]
Zdroje: wikiskripta.eu, ikem.cz, fyzioklinika.cz, pharmanews.cz, mojemedicina.cz, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, medicalnewstoday.com, niams.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov