Co se dozvíte v článku
Koho trápí pátá nemoc?
Pátá nemoc neboli pátá dětská nemoc (erythema infectiosum) je infekční virová choroba, kterou má na svědomí parvovirus B19 (HPV B19). Ten se mezi lidmi šíří vzdušnou cestou, tedy prostřednictvím kapének, které pacient vylučuje při kýchání, smrkání či kašlání. Kromě toho se ale může přenést také z matky na její plod nebo prostřednictvím nemytých rukou (orofekálním způsobem).
Nejvíce zasaženy bývají v tomto případě děti předškolního a školního věku (typicky ve věku od 3 do 15 let), které se pohybují ve větších kolektivech, jako jsou školky, školy, družiny nebo třeba různé zájmové skupiny. Pátá nemoc se přitom objevuje hlavně během chladnějších měsíců, tedy na jaře nebo v zimě. Obvykle však ustoupí bez jakékoliv léčby a její průběh bývá většinou mírný. [1, 2, 3, 4]
Inkubační doba páté nemoci
První projevy páté dětské nemoci se většinou manifestují nejpozději 14 dnů po kontaktu s infekcí, přičemž lékaři uvádějí, že inkubační doba v tomto případě trvá zhruba 1–2 týdny (konkrétně 6–14 dnů). Pacienti jsou nejvíce nakažliví před propuknutím jakýchkoliv viditelných příznaků, a jakmile dojde k výsevu charakteristické vyrážky, pro své okolí již nebývají tolik nebezpeční. [5, 6, 7]
Jaké má pátá nemoc příznaky?
Když pacient přijde do kontaktu s parvovirem B19, zpočátku nepociťuje žádné potíže. Virus se nicméně rychle množí v dýchacích cestách, odkud se postupně šíří také do kostní dřeně, kde na přechodnou dobu utlumí vyzrávání erytrocytů (červených krvinek). Prostřednictvím krevního řečiště se pak dostane také na další místa, kam patří hlavně kůže a klouby.
Příznaky páté dětské nemoci bývají zpočátku nenápadné a mohou na první pohled připomínat běžné nachlazení. Pacienty trápí například zvýšená teplota, ucpaný nos nebo rýma a stěžují si také na nepříjemné bolesti hlavy, svalů a kloubů, k čemuž se přidává také celková únava. Někteří ovšem nemusí v počáteční fázi zaznamenat žádné viditelné potíže.
Po uplynutí inkubační doby se na obličeji nakaženého (především v oblasti tváří) začíná objevovat charakteristická vyrážka. Jde o makulopapulózní exantém červené nebo fialové barvy, jehož tvar může připomínat motýlí křídla. Na jiné ovšem toto zarudnutí působí dojmem, jako by pacienta někdo zbil, a proto se někdy daný stav označuje jako „slapped cheek disease“ (nemoc zfackovaných tváří).
Vyrážka se postupem času šíří také na trup, hýždě a končetiny, kde vzniká síťovitá kresba, a může se objevit i na dlaních nebo na ploskách nohou (takzvaný „gloves and socks syndrome“). Intenzita potíží se navíc průběžně mění, a to na základě okolních podmínek. Jinak tedy bude exantém vypadat v momentě, kdy je pacient vystaven působení chladu, a jinak ve chvíli, kdy se nachází někde v teple.
Červenofialové skvrny na pacientově pokožce pozvolna splývají, ale v centrálních oblastech blednou, což exantému propůjčuje jakýsi „girlandovitý“ nebo „krajkovitý“ vzhled. Ačkoliv se může zdát, že fleky po několika dnech začínají ustupovat, ve skutečnosti migrují na jiná místa, kde se znovu objevují. Dospělé pak často trápí také bolest kloubů a otoky v oblasti zápěstí, kolen či kotníků.
Typické projevy páté nemoci:
- zvýšená teplota či horečka,
- celková schvácenost,
- bolest hlavy,
- bolesti svalů,
- bolesti a otoky kloubů,
- rýma a bolest v krku,
- makulózní exantém (vyrážka).
Projevy tohoto onemocnění jsou většinou mírné a během 1–3 týdnů postupně vymizí. U některých dětí se nicméně může vyrážka znovu objevit ve chvíli, když dojde k vystavení jejich organismu větší fyzické námaze či slunečnímu záření nebo když jim dopřejete teplou koupel. Dobu hojení může prodloužit také škrábání postižených míst, která mohou některé děti nepříjemně svědit.
Závažnější průběh může mít pátá nemoc hlavně u pacientů, jejichž imunitní systém je z nějakého důvodu oslabený. Sníženou obranyschopnost přitom vykazují třeba pacienti trpící leukémií nebo jiným onkologickým onemocněním, jedinci nakažení virem HIV nebo osoby po transplantaci. [8, 9, 10, 11, 12, 13, 14]
Možné komplikace páté nemoci
Zatímco u některých pacientů může toto onemocnění probíhat zcela asymptomaticky (bez jakýchkoliv viditelných příznaků), jiní se potýkají s řadou nepříjemných zdravotních komplikací. K těm méně závažným patří například zánět hltanu nebo lehká angína. Zhruba 80 % dospělých s pátou nemocí trápí také silné bolesti kloubů v oblasti horních a dolních končetin.
Kromě toho, jaké má pátá dětská nemoc příznaky u většiny nemocných, postihuje některé osoby (především dospívající dívky) artritida drobných kloubů v oblasti rukou či kolen, která je trápí většinou po dobu několika týdnů. Vzácně se pak přidávají také další zdravotní komplikace, které mohou vypadat následovně:
- hepatitida (zánět jater),
- myokarditida (zánět srdečního svalu),
- neuropatie (porucha fungování nervů),
- encefalopatie (globální dysfunkce mozku).
U pacientů, kteří se potýkají s některými typy anémií (například lidé s chronickou hemolytickou anémií či srpkovitou anémií) nebo trpí imunodeficiencí, se může vlivem akutní infekce rozvinout aplastická krize. Tento stav se jinak označuje také jako retikulocytopenie a pojí se s poklesem počtu cirkulujících retikulocytů v periferní krvi (nedospělé červené krvinky).
V případě osob se sníženou obranyschopností organismu (například vlivem infekce virem HIV, kvůli léčbě rakoviny nebo z důvodu užívání léků po transplantaci) může průběh páté nemoci zkomplikovat chronická infekce kostní dřeně, která má na svědomí vznik chronické anémie. [15, 16, 17, 18, 19]
Jak se projevuje pátá nemoc v těhotenství?
Pátá nemoc samozřejmě může postihnout i dospělé pacienty, ale v jejich případě je spíše vzácná. Jakmile je organismus působení parvoviru B19 jednou vystaven, vybuduje si proti němu imunitu, takže pokud člověk prodělal pátou nemoc v dětském věku, znovu se již nakazit nemůže. U dospělých trpících pátou nemocí většinou chybí vyrážka na obličeji, ale naopak se přidávají bolesti kloubů.
Velké problémy však může způsobit pátá nemoc v těhotenství. Pokud se tato choroba rozvine u nastávající matky během prvního nebo druhého trimestru, je nutné okamžitě nasadit vhodnou léčbu. V opačném případě se může virus prostřednictvím krve přenést skrze placentu také na plod, což může způsobit rozvoj řady závažných zdravotních komplikací.
Tyto potíže zahrnují především asfyxii a hydrops plodu (patologická akumulace tekutin v serózních dutinách v kombinaci s generalizovaným otokem měkkých tkání). V nejhorším případě může pátá nemoc způsobit potrat nebo narození mrtvého dítěte (intrauterinní úmrtí plodu) z důvodu útlumu erytropoezy v játrech (vznik a vývoj červených krvinek) a těžké anémie. [20, 21, 22, 23]
Zdroje: pediatriepropraxi.cz, wikiskripta.eu, nzip.cz, stefajir.cz, cs.medlicker.com, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, msdmanuals.com, kidshealth.org