Jaké jsou perspektivy českého zdravotnictví? Jaký vliv má demografický vývoj v České republice na stav zdravotnictví a veřejné finance?
Především je nutné předeslat, že na financování zdravotnictví se hrubý domácí produkt (HDP) v ČR i přes srovnatelnou úroveň poskytované péče s jinými zeměmi Evropy podílí nižším procentem. V současnosti ke zhoršení situace přispívá snížený výběr pojistného a neochota státu dofinancovat kapitolu zdravotnictví, dále zvyšující se náklady na přesnější diagnostiku, nové, dražší léčebné postupy, využití nákladných přístrojů, účinnější a dražší farmakoterapie a také vyšší náklady na zasloužené mzdové prostředky zdravotníků.
Hrozící recese ovšem nedovolí uvolnit významnou částku na dofinancování potřeb zdravotnictví.
Jsme připraveni na demografický vývoj?
Demografický vývoj celou situaci zhoršuje, především s ohledem na stárnutí obyvatel, jejich zdravotní stav a s tím související zvyšující se náklady vynaložené na léčbu seniorů. Situace je stejná v celé Evropě, mnohde jsou senioři zdravější a některé státy jsou na demografický vývoj také připraveny lépe díky dobré
organizaci zdravotnictví, která se u nás zatím jeví spíše jako chaotická a tím nákladnější.
Mezi ošetřovanými pacienty logicky očekáváme nárůst seniorů, ať už ve sféře ambulantní, nemocniční, následné či dlouhodobé.
Otázkou je, zda zdravotnická zařízení dovedou, ať už v rámci akutní či dlouhodobé péče, kvalitně a rychle odléčit seniora. Máme ve všech nemocnicích lékaře s geriatrickou specializací?
Jsou oddělení následné péče personálně vybavena pro poskytování péče seniorům? Nejsou podfinancována tak, že péče o seniora může být spíše sociální než zdravotní?
Je třeba sledovat počet dnů hospitalizace, neboť je známo, že v průměru po týdnu hospitalizace dochází u seniorů ke komplikacím, od imobility přes inkontinenci, vznik dekubitů a dalších poruch až po nozokomiální nákazy, léčba se komplikuje a prodražuje.
Pro seniora je ideální doléčení v domácím prostředí, ale avizované posílení domácí péče se nejspíš neděje. Je třeba lépe bodově ohodnotit výkony v domácí péči a podmínit lepší financování vyšší kvalifikací či specializací v geriatrii u sester v domácí péči.
Zaplatit za rizikovýživotní styl
Jak financovat zdravotnictví v situaci současného, ale hlavně budoucího demografického vývoje? Do zdravotního pojištění platíme dost, 13,5 %, tudy cesta nevede.
Pokud je to možné, měl by se navýšit rozpočet zdravotnictví z rozpočtu státu v závislosti na HDP. Především je ale nutné zastavit plýtvání a korupci na všech úrovních, u všech poskytovatelů, pojišťoven, dodavatelů farmak, potlačit vliv politiků na státní úředníky. Je třeba se zaměřit na prevenci civilizačních chorob – od stavu zdraví dalších generací se bude odvíjet potřeba financí na úhradu péče. To je cesta k úsporám v budoucnu.
Jedině tak bude budoucí početná skupina seniorů zdravější a tím pádem bude méně spotřebovávat. Výsledkem letité nekoncepčnosti je vyšší procento civilizačních chorob. Přibylo kuřáků, alkoholiků, obézních lidí, nádorových onemocnění.
Je třeba rovněž uvést náklady na léčbu pacientů s drogovou závislostí, s nemocí AIDS a dalších. Tyto skupiny konzumují značnou část financí. Jsou nutná nepopulární opatření a asi i odvaha, aby se tito konzumenti na své léčbě více finančně podíleli.
Vyšší odvody by měli platit též klienti, kteří rádi riskují, ať už se jedná o rizikové sporty či jiné nebezpečné aktivity, ale také kuřáci, alkoholici, obézní pacienti s prokazatelnou závislostí na spotřebě nevhodné stravy a lidé se zubními kazy, jestliže je příčinou špatná péče o chrup.
Nevidím důvod proč kuřákům plně hradit lázně a alkoholikům transplantace jater.
Jestliže je finanční situace tak špatná, nemůžeme si dovolit tolerovat čerpání v plné výši neukázněnými pojištěnci. Pojištěnci mají znát výši svého ročního účtu, mnozí si uvědomí, co společnost na jejich nemoci vynakládá.
Je nutno prosadit, aby každý pacient přijatý k léčbě s onemocněním v důsledku vlivu drog a alkoholu, ji také v plné míře hradil. I takto lze dosáhnout toho, že lidé se budou chovat zodpovědněji. Statistika ARO dokládá vysoké procento pacientů přijatých se zraněním souvisejícím s požitím alkoholu, případně drog. I když u těchto pacientů často nebude platba vymahatelná, hrozba, že za svůj nezdravý a nebezpečný životní styl budou finančně postiženi, může zejména mezi mladou generací působit výchovně.
Propagujme zdraví, nikoli škodlivé látky
Je třeba se zabývat i vrácenými léky do lékáren v částce několika miliard ročně. A to jsou jen léky vrácené k likvidaci. Ty v kontejnerech na odpad nespočítáme.
Řešením není oddělovat v lékárnách tablety, ale žádat od firem možnost menších balení nebo naopak násobně větších balení než dosud, právě z ekonomických důvodů. Snad by bylo možné některé léky z nenačatých balení při akceptovatelném skladování vracet předepisujícímu lékaři…
Je rovněž nutné zlepšit výběr dlužných úhrad našich pacientů a především cizinců. Změnit systém plateb a vybírat hotovost za ošetření do určité částky tak, jako je to v mnoha zemích v zahraničí.
U své pojišťovny doma poté mohou částku nárokovat, jsou-li tedy skutečně pojištěni. Některé pojišťovny zvolily správný krok směrem k podpoře prevence, dobrým počinem byl program VZP „Klub pevného zdraví“. Pacient se během roku dostavil k doporučeným preventivním prohlídkám a vyinkasoval určitou částku za splnění. Především měl uvedeno, které vyšetření má v daném roce absolvovat, a byl v rámci prevence vyšetřen.
Reklama na alkohol musí být zakázána tak, jako se podařilo eliminovat reklamu na cigarety. Naopak je důležité propagovat zdravý životní styl. Klienty pojišťoven, kteří dodržují doporučená preventivní vyšetření a mimo preventivní vyšetření čerpají minimum péče, lze odměňovat bonusem.
V rámci výchovy ke zdravému životnímu stylu v televizi ukazujme pacienty v terminálních stadiích některých chorob, prokazatelně způsobených užíváním drog, nechráněným stykem s rizikovými partnery či kouřením.
Volně prodejné léky na odvykání kouření
Vytvořme programy pro obyvatelstvo všech věkových skupin (zde by mohl být například prostor určený dentálním hygienistům), od dětí předškolního věku přes děti školní a dorost až k dospělým a seniorům. Jistě lze počítat s dotacemi z EU. Bylo by dobré tlačit na nižší ceny ovoce, zeleniny a zdravých potravin, které si mnohé skupiny obyvatel nemohou pro jejich cenu dovolit. Umožnit našim lidem žít zdravěji
za rozumné ceny.
Chybějící specialisté
Péči o seniory bude nutné začít plánovat a dohodnout se na koncepci. Důležité je personální zajištění v nemocnicích i u následné a dlouhodobé péče. Geriatr se orientuje v odlišnostech starého člověka, je tedy předpoklad rychlejšího zaléčení a přeložení do následné péče nebo péče v domácím prostředí. Jestliže procento seniorů bude růst, vyplatí se mít v lékařském týmu geriatra.
V domácí péči chybí služby ergoterapeutů a fyzioterapeutů. U imobilních pacientů by edukační sestra měla chodit k seniorům diabetikům či ke stomikům – alespoň dvě návštěvy, při druhé mít zpětnou vazbu a nabídnout pacientovi možnost kdykoli zavolat telefonem. Vyjde to levněji, než když pacientova rodina při každém problému, který neumí řešit, volá sanitu a pak obvykle následuje hospitalizace.
Zelenou u pojišťoven by měla mít domácí hospicová služba, která je levnější než hospitalizace. Neměli bychom postihovat praktické lékaře za vyžádanou domácí péči.
Všichni, kteří jsme součástí zdravotnických týmů, máme návrhy jak řešit problémy ve zdravotnictví. Jednotlivé obory mohou přispět připomínkami k problematice, do které vidí nejlépe.
Považuji za správné, když připomínky vznášejí zdravotníci, čili lidé z praxe, nikoli politici, kteří mají k této problematice daleko nebo své zdravotnické povolání již dlouho neprovozují.