Ohroženy jsou hlavně děti s nemocemi dýchací nebo trávicí soustavy, nedostatečný energetický příjem prodlužuje jejich rekonvalescenci.
„Třicet procent dětí ve věku jeden až 19 let je v riziku podvýživy při přijetí k hospitalizaci,“ konstatoval Jiří Bronský z Fakultní nemocnice Motol s tím, že 28 procentům malých pacientů hrozí střední riziko a dvěma procentům dokonce vysoké riziko. Do průzkumu bylo letos na jaře zapojeno téměř 3000 dětí z 35 nemocnic z celé ČR.
Přitom až polovina dětí ohrožených podvýživou měla některou z diagnóz, u nichž je toto riziko známé. Jedná se hlavně o nemoci trávicí a dýchací soustavy, infekční a neurologická onemocnění a nádory. U 34 procent dětí ohrožených podvýživou byl problém v tom, že potřebovaly zvýšený přísun živin z důvodu zvracení nebo průjmů.
„Nedostatečná výživa dětí se velmi často ztotožňuje s problémem hladu. To je však velmi zavádějící, protože nedostatečně živené může být jakékoliv dítě v moderní společnosti, a to včetně obézních dětí. Obrovské riziko u těchto dětí spočívá v tom, že při nemoci dětské tělo potřebuje až dvojnásobný energetický příděl, a pokud jej nedostane, může to mít negativní dopad na délku léčby, hospitalizace i rekonvalescence,“ upozornil Oldřich Pozler z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Podle odborníků by proto nemocnice měly do základní péče o děti zařazovat i posouzení nutričního rizika. Rodiče by se prý také měli víc ptát lékařů na vhodnou výživu v době nemoci a při doléčování.
Více než o podvýživě se přitom v souvislosti se zdravotními riziky dětí mluví o nadváze. Nadváhou či obezitou trpí pětina chlapců a desetina dívek. Jen dvě procenta dětské obezity přitom způsobuje nemoc. Většina dětí má problém s nadbytečnými kilogramy proto, že s nadváhou se potýkají také jejich rodiče.