Komentář čtenáře Zdraví.Euro.cz
Jako profesionál i jako laik vítám věcný návrh zákona o specifických zdravotních službách. Je nutné závazně a jasně vyřešit problematiku asistované reprodukce, sterilizace, kastrace, transsexuálů, psychochirurgii, genetiku a klonování…
A ejhle, pod bodem 9 se objevilo: „Lékařské ozáření a klinický audit“. Laik se musí vyděsit, že se doposud asi pacienti ozařovali bez jakéhokoliv omezení.
Jakým překvapením ale je, že v téhle kategorii je celá diagnostická radiologie, tedy i všechna ta nejbanálnější vyšetření, kterých se denně provedou tisíce a desetitisíce.
Každý rentgenový snímek prstu či zubů je zřejmě natolik specifickým a společensky závažným zásahem do zdraví jednotlice, že je podle autorů návrhu nutno jej řešit speciálním zákonem, společně třeba s klonováním a ústavní ochrannou léčbou? Proč si radiologie jako jediný běžný klinický obor zaslouží tak speciální přístup?
Doufám, že všichni radiologové zpozorní, až zjistí, že jejich sice komplikovaný, ale vcelku běžný obor je svou společenskou závažností srovnatelný s ukončením těhotenství či kastrací.
Věcný návrh zákona o specifických zdravotních službách řeší lékařské ozáření v bodech řešených jinou legislativou, často proti duchu stávajících norem a mimo skutečné potřeby.
Zavádí především další stupeň, k již stávajícím nebo plánovaným kontrolám bezpečnosti a kvality zdravotní péče (akreditace, certifikace, programy jakosti apod.), bez zřejmého přínosu.
Vzniká tak s odvoláním na evropské normy systém klinických auditů a posuzování shody místních postupů s doporučenými postupy, zveřejněnými ve věstníku ministerstva zdravotnictví (Národní radiologické standardy).
Málokoho překvapí, že hojně citované evropské normy po nás nic takového nevyžadují. Anebo že zmíněnými Národními radiologickými standardy jsou provozovatelé povinni se řídit již druhým rokem, ačkoliv (naštěstí) nebyly doposud vydány, neboť již 4 roky probíhá jejich připomínkování.
Znepokojivé ale je, že důvodová zpráva nezmiňuje finanční náročnost pro státní správu ani pro jednotlivá zdravotnická zařízení, ač se jedná o desítky miliónů korun ročně jen v souvislosti se za zaváděním klinických auditů v navrhované podobě. Další nemalé prostředky budou muset být vynaloženy na provedení auditů, které mají být prováděny soukromými firmami, stejně tak, jako na jejich licencování a kontrolu.
Překvapením pro neznalého radiologa bude stávající podoba oněch Národních radiologických standardů. Vzhledem k tomu, že jsou požadavky standardů mnohdy zcela mimo realitu, lze očekávat jejich ignorování a nebo likvidaci valné části rentgenových pracovišť.
Nemá smysl se rozepisovat o všech konkrétních chybách, hloupostech a nereálných požadavcích, neboť každá polemika nad podobou těchto doporučení či oponentura zabere mnoho stran.
Jedná se o nelogické a mimo praxi sepsané požadavky na věcné a personální obsazení, technické požadavky na přístroje sepisované bez zjevné znalosti problematiky, popisované postupy a činnosti ignorující profesní kompetence celých skupin zdravotníků i neradiologů.
Lze odhadnout, že 80-90% všech pracovišť radiologie nikdy nemůže splnit navrhovanou podobu Národních radiologických standardů. Ty se ale ustanovením zákona o Specifických zdravotních službách stávají nepodkročitelným minimem!
Naprostá nesourodost kapitoly o „Lékařském ozáření a klinickém auditu“ věcného návrhu zákona dává vzniknout pocitu, že vznikla na základě tlaku nebo dokonce na objednávku úzké skupiny osob, které si tak připravují zajímavý zdroj příjmů – bez ohledu na přínos pro zdravotnictví a pacienta.
Nechce se věřit, že takový návrh zákona vychází z ministerstva řízeného pravicovým politikem. Omluvou ministrovi Julínkovi budiž fakt, že tyto nápady vznikly ještě za jeho předchůdců. A nezbývá než doufat, že toto nesystémové, nadbytečné, duplicitní a nákladné vymezování radiologie včas někdo zastaví.
Mgr. Petr Máca, www.Zdravi.Euro.cz
radiologie a zobrazovací metody
petr.maca@atlas.cz
