Rakytník pochází z oblastí střední Asie a Evropy, kde roste přirozeně v horských a přímořských oblastech. Jeho výskyt je doložen například na pobřeží Černého a Baltského moře, v oblasti Sibiře nebo v podhorských oblastech střední Asie. V České republice se přirozeně nevyskytuje, avšak v současnosti je u nás běžně pěstován.
Co se dozvíte v článku
Recept na rakytníkový sirup
Ingredience
- 1 kg rakytníkových bobulí,
- 1 kg třtinového cukru nebo medu,
- cca 200 ml vody (nejlépe převařené nebo z rakytníku).
Postup
- Plody omyjte, zalijte vodou a pozvolna zahřívejte.
- Jakmile směs začne mírně vřít, nechte ji probublávat asi 10–15 minut, dokud plody nepovolí a nezačnou se rozpadat.
- Následně směs přeceďte přes jemné síto nebo plátýnko, pečlivě vymačkejte.
- Získanou šťávu zahřejte znovu téměř k bodu varu a přidejte cukr. Míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí.
- Horký sirup nalijte do sterilizovaných skleněných lahví a ihned uzavřete.
- Uchovávejte v chladu a temnu. Sirup je výborný k ředění s vodou jako osvěžující nápoj nebo jako přísada do čaje.
Rakytník recept na zdravý džem
Ingredience
- 1 kg rakytníku,
- 800 g cukru nebo medu,
- 1 pomeranč (šťáva a nastrouhaná kůra),
- 1 lžička mleté skořice, ½ lžičky kardamomu,
- volitelně 2 středně zralé hrušky.
Postup
- Plody důkladně očistěte, omyjte a rozvařte na mírném ohni s trochou vody (cca 100 ml).
- Jakmile změknou, můžete je rozmixovat a následně propasírovat, abyste odstranili semínka.
- K ovocné kaši přidejte cukr či med, šťávu a kůru z pomeranče, koření a případně nastrouhané hrušky.
- Džem vařte zhruba 5 až 10 minut za občasného míchání. Na závěr přidejte trochu citronové šťávy pro zvýraznění chuti.
- Horký džem plňte do sterilizovaných sklenic, ihned uzavřete a otočte dnem vzhůru na několik minut. Po vychladnutí skladujte v temnu a chladu.
Rakytníkový med na posílení imunity
Ingredience
- 1 díl čerstvé rakytníkové šťávy,
- 2 díly kvalitního medu.
Postup
- Nejprve je třeba připravit rakytníkovou šťávu. Čerstvě nasbírané plody (cca 1 kg) důkladně omyjte a nechte okapat.
- Poté je ideálně propasírujte přes odšťavňovač nebo rozmixujte a následně přeceďte přes jemné síto či gázu, abyste získali čistou šťávu bez zbytků slupky a semínek. Šťávu uchovávejte v chladu a spotřebujte co nejdříve.
- Na výrobu medu smíchejte rakytníkovou šťávu s kvalitním květovým nebo pastovaným medem v poměru 1:2 (např. 200 ml šťávy a 400 g medu).
- Směs dobře promíchejte, přelijte do čistých sklenic a uchovávejte v lednici.
- Takto připravený rakytníkový med je ideální jako přírodní podpůrný prostředek při nachlazení. Podávejte jednu lžičku denně, případně rozmíchejte ve vlažné vodě jako nápoj.
Botanická charakteristika rakytníku
Z botanického hlediska jde o opadavý keř nebo malý strom dorůstající výšky 0,5 až 6 metrů. Je charakteristický úzkými, šedozelenými až stříbrnými listy a výraznými trny, které komplikují sklizeň. Kvete v dubnu až květnu, přičemž květy jsou poměrně nenápadné a nijak výrazně nevoní.
Rakytník je dvoudomý, což znamená, že na jedné rostlině se vyskytují pouze samčí, nebo pouze samičí květy. K tomu, aby docházelo k opylení a následnému vývoji plodů, je proto třeba mít v blízkosti jak samčí, tak samičí jedince. Plody se vyvíjejí pouze na samičích rostlinách a dozrávají v průběhu srpna až října. Jsou to kulaté až oválné oranžové peckovice, které mají nakyslou až svíravou chuť.
Jaké látky obsahuje rakytník?
Plody rakytníku obsahují pozoruhodné množství vitamínu C, a to až 600 mg na 100 g dužiny, což je mnohonásobně více než v citrusových plodech. Díky tomu rakytník významně přispívá k posílení imunity, podpoře hojení a prevenci nachlazení. Kromě vitamínu C obsahuje i další vitamíny, například vitamín E, beta-karoten (provitamín A), vitamíny skupiny B, kyselinu listovou a vitamín K.
Z minerálních látek jsou přítomny zejména draslík, vápník, hořčík, železo a fosfor. Významnou složkou jsou dále flavonoidy a třísloviny, které působí antioxidačně, protizánětlivě a antibakteriálně. Zvláštní zmínku si pak zaslouží také rakytníkový olej, který se získává lisováním ze semen nebo dužiny. Tento olej je ceněn pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, včetně vzácné omega-7 mastné kyseliny.
Zdravotní přínosy rakytníku jsou v současnosti zkoumány i vědecky, a to nejen v oblasti imunologie, ale také dermatologie a gastroenterologie. Klinické studie například prokázaly pozitivní vliv rakytníkového oleje na regeneraci sliznic u pacientů po radioterapii, zlepšení stavu pokožky při atopickém ekzému a podpoření hojení žaludečních vředů.
Díky vysokému obsahu antioxidantů může mít i preventivní účinky proti stárnutí buněk a rozvoji některých civilizačních onemocnění. Vzhledem k intenzivní chuti a možné dráždivosti je však vhodné konzumovat rakytník v rozumném množství a vždy sledovat individuální reakci organismu.
Využití rakytníku
Rakytník nachází široké uplatnění v kuchyni i lidovém léčitelství. V domácích podmínkách se nejčastěji zpracovává na šťávy, sirupy, džemy, želé či rakytníkový med, což je směs šťávy a medu, vhodná k přímé konzumaci. Díky kyselé chuti se často kombinuje s jiným sladším ovocem, například s hruškami, jablky nebo pomeranči.
Pěstujete rakytník?
Oblíbené jsou také rakytníkové čaje ze sušených slupek a výlisků. Další možností je výroba tinktur, likérů nebo macerátů v oleji či alkoholu, které si uchovávají účinné látky po delší dobu. V kosmetice se využívá zejména rakytníkový olej. Ten se přidává do mastí, krémů, šamponů a pleťových masek. Díky regeneračním a protizánětlivým účinkům nachází uplatnění i v léčivé kosmetice, například při léčbě akné, ekzémů nebo suché pokožky.
Jak se pěstuje rakytník?
Pěstování rakytníku je díky jeho nenáročnosti vhodné i pro méně zkušené zahrádkáře. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Nesnáší trvalé zamokření, naopak dobře prosperuje v chudých, písčitých půdách. Rakytník má silný kořenový systém, který může zasahovat do větší vzdálenosti a vytvářet výmladky. Proto je vhodné pěstovat jej s dostatečným odstupem od jiných rostlin.
Ideální je vysadit jeden samčí keř na čtyři až šest samičích. Plodnost nastupuje obvykle ve třetím až pátém roce po výsadbě. Sklizeň je poměrně náročná vzhledem k hustým trnům a pevně přisedlým plodům. Často se doporučuje sklízet celé větvičky, které se zamrazí, a bobule se následně jednoduše setřesou.
Oproti jiným ovocným keřům je rakytník schopen růst i na chudých půdách, v sušších oblastech a snáší nízké teploty až do -40 °C. Je to rostlina nenáročná, která se dobře uplatní i v méně úrodných zahradách, na svazích či jako větrolam.
Zdroje: sciencedirect.com, actavet.vfu.cz, pladias.cz, botany.cz, bylinkyprovsechny.cz
