Doplatky pacientů za léky podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD Davida Ratha rostou. V roce 2007 stouply o 20 procent a za rok 2008 se dá očekávat podobné zvýšení, řekl dnes Rath ČTK. Z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) i České lékárnické komory ale vyplývá, že přibylo léků bez doplatku. Odborník na lékovou politiku Josef Suchopár ČTK řekl, že výdaje zdravotnictví na léky rostou, protože staré levnější léky jsou nahrazovány moderními bezpečnějšími, tedy i dražšími.
„V rozporu s tvrzením pana poslance uvádí statistika SÚKL pravý opak a potvrzují to i údaje na stránkách lékárnické komory a zkušenosti z praxí lékárníků,“ řekl ČTK prezident komory Stanislav Havlíček. Pacienti podle něj mohli ještě výrazněji ušetřit v případě, že využili generické náhrady, to jsou levnější varianty patentových léků.
Rathova tvrzení o růstu doplatků pacientů nepotvrdila ani mluvčí SÚKL Veronika Petláková. ČTK řekla, že v tuto chvíli nemůže SÚKL reálné doplatky zjistit. SÚKL zveřejňuje informace o maximálních cenách výrobce a úhradách ze zdravotního pojištění. „K porovnávání konkrétních doplatků nemáme dostupná data. Distributoři léčiv hlásí spotřeby. Pro hodnocení doplatků je nezbytná informace o aktuálních prodejních cenách v lékárnách,“ vysvětlila.
„Navzdory regulačním poplatkům loni výrazně stouply celkové výdaje na léky,“ řekl ČTK prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle SÚKL se v Česku spotřebovalo léků za 72,6 miliardy. Více drahých léků dostala specializovaná centra, například onkologické léky stouply o 20 procent.
Havlíček připomněl, že od loňského zavedení regulačních poplatků klesly ceny u zhruba 4500 léčivých přípravků. Tím klesly i doplatky pacientů a řada přípravků byla nově zcela bez doplatku.
Suchopár poznamenal, že hlavním cílem Rathova vyjádření bylo blufovat v situaci, kdy občané nemají šanci si čísla hned ověřit. „Kdo chce něco dokázat, vždy si najde opěrný bod, od kterého se odrazí. Otázka je, zda ten opěrný bod náhodou není zavěšen ve vzduchoprázdnu,“ poznamenal.
Odborníci nepopírají, že poplatky v průběhu let rostou. Nikdo už dnes nebude léčit depresi antidepresivy z šedesátých let minulého století, ale podá účinnější a bezpečnější antidepresiva, která jsou dražší. Pacienti po zavedení moderního léku více doplácejí, ale časem doplatek klesá, jak se na trhu objeví i levnější generické varianty.
Havlíček uvedl, že ceny v lékárnách klesly loni i proto, že lékárníci ze zákona museli kvůli nárůstu DPH na léky z pěti na devět procent dělat u léků hrazených z pojištění odpočet. Cena klesla také o regulační poplatek.
V roce 2007 tak byla například cena léku Seretide na astma 1957 korun, nyní je 1656 korun. Úhrada pojišťovny 1650 korun nynější cenu téměř pokryje, zatímco dříve doplácel pacient zhruba 300 korun. Lék pro diabetiky Avandamet v roce 2007 stál 1946 korun, nynější cena je 1799 korun. Úhrada pojišťovny je 1853 koruny, takže i tento lék je nově bez doplatku. Lék Plavix proti vzniku krevních sraženin v roce 2007 stál 1757 korun, nynější cenba je 1410 korun. Úhrada od pojišťovny je 1207 korun, takže pro pacienta klesla úhrada z 550 na 203 koruny.
Havlíček dodal, že pro pacienty nezdražily léky ani tím, že regulačním poplatkem přispívají na růst DPH. Tuto částku totiž platí stejně u levného jako u drahého léku. Zatímco u levného léku může regulační poplatek zcela pokrýt, u drahého léku třeba za 10.000 korun činí čtyři procenta nárůstu 400 korun, ale pacient zaplatí opět jen 30 korun regulačního poplatku.
ČTK