BRATISLAVA -
„Těší mě, že ústavní soud rozhodl tak, jak rozhodl, protože nechal reformě zdravotnictví dveře otevřené. Tímto rozhodnutím jsme vstoupili do Evropy, protože všude v Evropě (EU) existuje spoluúčast pacienta. Je buď nižší nebo vyšší, ale je,“ dodal šéf resortu zdravotnictví.
Poplatky za některé zdravotnické služby byly zavedeny loni. Pacienti tak například platí dvacet korun za vyšetření v ordinaci nebo padesátikorunový poplatek za den pobytu v nemocnici. Tento postup se však nezamlouval zejména opozici, která se proto obrátila na ústavní soud.
Rozhodnutí ústavních soudců by podle některých názorů mohlo nyní ovlivnit hlasování opozičních poslanců o balíku reformních zdravotnických zákonů, kterým se bude sněmovna zabývat tento týden.
„Jsem rád, že ústavní soud rozhodl ještě před jednáním o zdravotnických zákonech v parlamentu. Aspoň přestanou o některých věcích polemiky a budeme vědět, v jakých dimenzích se můžeme pohybovat,“ citoval list Sme Milana Urbániho z Lidové stranyHnutí za demokratické Slovensko.
Zajac se již neformálně setkal se zástupci jednotlivých klubů v parlamentě a snažil se je přesvědčit o potřebě reformních zákonů. Doufá, že zákonodárci reformní balík nezavrhnou hned v prvním čtení.
„První čtení technicky znamená, že se ty zákony vůbec otevřou a budeme se o nich bavit. To znamená, že pokud třeba HZDS nebude schopno podpořit reformu zdravotnictví, tak to nebude schopno udělat v druhém nebo třetím čtení. Nabyl jsem dojmu, že jsou odhodláni pustit to (zákony) do druhého čtení, aby se to celé
mohlo rozbalit a paragraf po paragrafu, odstavec po odstavci to probírat,“ řekl ministr zdravotnictví.
Slovenská vláda v dubnu přijala ostře sledovaný návrh zákona o rozsahu zdravotní péče, který počítá s přímými platbami u některých onemocnění. Podle navrhovaného zákona by zdravotní péče byla rozdělena do tří skupin: plně proplácená, částečně proplácená a nehrazená.
Pacienti by si nemuseli připlácet zejména při těžkých onemocněních, která vyžadují finančně náročnou léčbu. Patří sem třeba onkologická nebo srdeční onemocnění, cukrovka či otřes mozku.
Částečná finanční účast pacientů se předpokládá u méně závažných nemocí a zdravotních problémů, jakými jsou například potíže s chrupem nebo nastydnutí či chřipka.
Do třetí kategorie, která nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jsou zařazeny například interrupce či kosmetické operace.
Úplný seznam případů, kdy bude třeba připlatit, by měl být hotov v příštích měsících. Podle dosavadních informací by měly zdravotní pojišťovny plně proplácet léčení u dvou třetin z asi 9000 nemocí a zdravotních potíží. Na zbytek by si měli pacienti připlácet.
Kabinet přijal také návrh zákona o zdravotních pojišťovnách. Jeho cílem je zlepšit dohled nad pojišťovnami i nad poskytováním péče o pacienty a zabezpečit průhlednější financování v oblasti zdravotnictví. Tento úkol bude mít na starosti nový Úřad pro dohled nad zdravotní péčí.
Parlament se bude zabývat také předlohou zákona o zdravotní péči, který nově definuje 9000 zdravotnických výkonů. Zajac prosadil také návrh zákona o záchranné zdravotní službě, který upravuje organizaci integrované záchranné pomoci.
ČTK