Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle deseti dědičných tkáňových znaků bílých krvinek, které se liší ve světovém i regionálním měřítku. "Některé typy leukémie jsou u vietnamské menšiny častější než u české populace, jiné vzácnější," řekl vedoucí lékař registru a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra. Ročně registr podle něj hledá jednoho až dva vietnamské dárce. Úspěšný je díky mezinárodnímu propojení registrů hlavně v USA.
"V USA je velká vietnamská komunita, která se tam dostala po roce 1975. Pro naše pacienty proto většinou hledáme vhodné dárce právě tam," dodal. Vietnam vlastní registr nemá.
Oslovit jiné etnikum není podle zástupců registru snadné. Před několika lety se s pomocí herce Ondřeje Vetchého podařilo oslovit několik desítek Romů. "Dříve už byly snahy něco podobného uskutečnit, ale nikdy se nám nepodařila vietnamská komunita dostatečně oslovit. Teď máme ale podporu uskupení přímo z vietnamské komunity," řekla Conková. Zapojil se například spolek vietnamských studentů medicíny.
Páteční nábor bude odpoledne v prostorách vietnamské kavárny AntHill na náměstí Míru. Registr doufá v nižší desítky zájemců o zápis. Musí být ve věku 18 až 35 let a mít dobrý zdravotní stav, po vyplnění formuláře je odebrán vzorek stěrem z vnitřní stěny dutiny úst. Celý proces trvá asi 15 minut.
V ČNRDD bylo do konce loňského roku zapsáno přes 85.000 lidí. Menší registr provozovaný IKEM má asi 30.000 dárců, obě databáze se částečně překrývají a jsou propojené celosvětově. Díky tomu se podaří najít dárce pro 90 procent českých pacientů.
Krvetvorné buňky se používají pro léčbu pacientů s leukémií. Ročně jí v Česku onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Za 25 let fungování registru se mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné.