Čistky mezi úředníky, zestátnění soukromých nemocnic, výhrůžky nečekanými nočními přepadovkami. Podle opozice vládne nový hejtman David Rath (ČSSD) ve Středočeském kraji „politikou strachu“. Místem, kde to prý lze nejlépe vidět, je tamní zdravotnictví.
„Nesmysl, nemocnice špatně fungují, jen se v nich snažím dělat pořádek,“ oponuje hejtman. Takže jak to je? Nastoluje se skutečně řád po letech chaosu? Anebo se ve středu Čech zkouší model politiky „made in Rath“, která po možném parlamentním vítězství ČSSD dopadne na všechny?
Všechno vystřihnout
Jakmile přijde řeč na plán hejtmana Ratha „zestátnit“ soukromou berounskou nemocnici, zapaluje si její mluvčí Vlasta Dolejšová nervózně cigaretu. A pak další a další. „Je to pro nás nepříjemné, nikdo neví, co těmi plány sleduje,“ ukazuje paní Dolejšová na čerstvý výstřižek z novin, v němž hejtman Rath oznamuje plán na „zestátnění“ deseti soukromých středočeských nemocnic, protože prý „špatně fungují“.
„Bojíme se, že nám sem přestanou chodit pacienti, protože si budou myslet, že na těch jeho slovech něco je a že by tady třeba nemuseli dostat kvalitní péči,“ říká paní Dolejšová. „Přitom to není pravda. Navíc my pro další rozvoj nemocnice potřebujeme lidí co nejvíc.“ O dvě hodiny později před tou samou nemocnicí: „Četli jste o víkendu ten rozhovor s Rathem?“ ptá se uprostřed polední přestávky jedna ze sester své kolegyně.
„Nemluv mi o tom,“ odpovídá jí druhá žena. „Úplně mi to zkazilo odpoledne, pořád na to musím myslet. Jestli chce Rath tuhle nemocnici opravdu zestátnit, jak říká, tak to abychom se začali bát o práci.“ Atmosféra obav z hrozícího zmaru panuje i o několik set metrů dál v rozlehlé kanceláři berounského starosty Jiřího Bessera (nezávislý).
I před ním na stole leží aktuální novinový rozhovor se středočeským hejtmanem a pod ním se krčí ještě štos dalších. „Poprosil jsem svoji partnerku, aby mi všechno, co hejtman řekne o zdejší nemocnici, vystřihovala,“ usmívá se starosta Besser. Když ale o složku zavadí očima, jeho tvář zvážní. „Mám z toho obavy,“ říká starosta.
„Převedení nemocnice zpátky pod kraj by pro ni a zdejší občany mohlo být negativní. Už jednou jsme zažili, co znamená, když ji vlastní stát a pak Kraj - horší péče, zadlužení, pomalá modernizace.“
Ministrova noční hlídka
V žádném kraji nevyvolal nástup nového hejtmana takové negativní emoce jako ve středních Čechách. „Přichází vláda síly a šíření strachu,“ komentovali nástup Davida Ratha do funkce opoziční občanští demokraté. „První čistky jsou tu,“ psala o několik dní později média s tím, že Rath už začal na krajském úřadě rozdávat první vyhazovy.
Rozjitřenou atmosféru hodně přiživoval i sám hejtman, když například sliboval noční kontrolní „přepadovky“ v nemocnicích. Ty ostatně dělal už za svého ministrování, kdy při neohlášených „návštěvách“ kontroloval, zda nemocnice řádně fungují. David Rath začal své hejtmanství oproti dvanácti dalším nově zvoleným sociálnědemokratickým kolegům skutečně hodně zostra.
Pár hodin po svém jmenování odvolal beze slova vysvětlení ředitele pěti krajských nemocnic, kteří předtím své špitály úspěšně zbavili třičtvrtěmiliardového dluhu. Na jejich místa pak bez výběrového řízení jmenoval nové šéfy, buď členy ČSSD, nebo své spolupracovníky. „Dozvěděli jsme se to z médií, nikdy jsme s ním nemluvili. Dosud nám nevysvětlil, proč nás odvolal,“ komentuje své propuštění všech pět odvolaných ředitelů.
„Zacházeli jsme s nimi tak, jak akcionář zachází s podnikem, kde má většinu,“ vysvětlil poté hejtman Rath svůj postup v Mladé frontě Dnes (později jejich nekompetentnost zdůvodňoval tím, že si jeden z nich odklepnul odchodné ve výši dvou milionů; legálnost tohoto kroku teď prošetřuje policie).
Význam obratu „mít většinu“ pocítilo nedlouho po nemocničních ředitelích i devatenáct z dvaceti krajských odborových šéfů - ty hejtman také propustil a rovněž bez vysvětlení. Jestli chce dosud apolitická místa obsadit sociálními demokraty, není jasné. Hejtman na uvolněné pozice vypsal výběrová řízení a o žádném novém nástupci zatím nerozhodl.
Při srovnání se svými hejtmanskými kolegy každopádně postupuje David Rath nejrazantněji - nikde totiž nevyměnili všechny ředitele nemocnic a krajských odborů, podle dostupných informací vždy jen několik lidí. Na první pohled to vypadá jako banalita, ale velká čistka ve veřejné správě - jak ukazují konkrétní příklady z minulosti - vede k tomu, že na uvolněná místa pak politici jmenují své spolustraníky, a tím pádem roste jejich šance prosadit přes ně různé předražené a podezřelé projekty. Středočeská opozice má v důvodech Rathových čistek jasno.
„Snaží se ukázat možným kritikům a oponentům, kdo tady rozhoduje,“ vykládá si Rathovo rozdávání propouštěcích dekretů místostarosta Berouna a středočeský zastupitel Tomáš Havel (ODS). Dává prý tak najevo, že mu není cizí silná ruka a že se nebude zdráhat ji v budoucnu použít, když někdo nebude souhlasit s jeho politikou. Podle opozice je nátlak nejviditelnější v případě šéfů krajských nemocnic.
„Vyhození ředitelé nesouhlasili s odpouštěním poplatků, jak chtěl pan Rath, tak museli jít. Na soukromé vlastníky nemocnic, jejichž privatizaci opakovaně napadal, tak lehce nemůže, tak jim teď alespoň začal vyhrožovat soudem a zestátněním,“ říkají opoziční předáci. Střední Čechy jsou dnes podle mnohých občanských i sociálních demokratů místem, kde si ČSSD testuje svoji budoucí politiku.
„Na tom by nebylo nic špatného,“ říká místostarosta Havel, „kdyby ovšem například hejtmanovy plány na zestátnění soukromých nemocnic neznamenaly, že tím hrozí velké zadlužení kraje a destabilizace fungujícího systému.“ Je to ale skutečně tak?
Do bouřlivých vod
Privatizace krajských špitálů do soukromých rukou byla v nedávných krajských volbách jedním z trumfů ODS, kterým chtěla voliče přesvědčit, že efektivně hospodaří s jejich penězi. Revoluce začala před dvěma lety právě ve středních Čechách a do jejího čela se tehdy postavil hejtman Petr Bendl.
Šlo v ní o „matku všeho plýtvání“ - zdravotnictví. Přesněji řečeno o jeho zásadní neuralgický bod - jak dosáhnout, aby zdejší krajské nemocnice nebyly opakovaně ztrátové a předlužené a aby jejich více než miliardovou nakumulovanou ztrátu nemuseli platit daňoví poplatníci.
Hejtman Bendl se tehdy rozhodl pro radikální řez: po letech poklidného socialistického hospodaření prodal v otevřené soutěži a pod dohledem zástupců respektované protikorupční organizace Transparency International deset z patnácti středočeských nemocnic soukromým zájemcům.
Logika byla jasná: hejtman a jeho lidé věřili, že soukromníci si více než kraj zařídí, aby špitály hospodařily co nejefektivněji a zbytečně neplýtvaly. Zbylých pět nemocnic si kraj rozhodl ponechat s tím, že budou tvořit páteřní síť jeho veřejného zdravotnictví.
„Vzhledem k tomu, že nám jich na krku zbude jen třetina z původního počtu, snáze uhlídáme jejich hospodaření,“ argumentovali předáci ODS. Prodej deseti nemocnic pro nové nabyvatele znamenal celou řadu omezení: museli se kraji zavázat, že do rozvoje svých ústavů budou v dalších pěti letech investovat mnohamilionové částky a po tu dobu ani neosekají nic z poskytované péče.
Více než půl miliardy, které kraji prodej vynesl, následně jeho úředníci investovali do modernizace pěti chátrajících velkých nemocnic, jež si kraj rozhodl ponechat. Roční odstup od velké nemocniční transakce už umožňuje zhodnotit, co Bendlova revoluce vlastně v praxi přinesla. Z dostupných údajů pojišťoven, prodejců léčiv a zdravotnického materiálu i samotných soukromých majitelů nemocnic to vyplývá jasně: nemocnice se pomalu, ale jistě dostávají z červených čísel.
Například v Brandýse nad Labem za rok umazali polovinu ze čtyřicetimilionového dluhu, podobně i v Berouně. A stejné je to i v dalších osmi soukromých nemocnicích. Všichni majitelé zároveň investovali několik desítek milionů do modernizace svého špitálu.
V Berouně tak mohli po pěti letech opět otevřít zdevastované operační sály, opravili chirurgii i léčebnu dlouhodobě nemocných. Každý pacient má dnes navíc k dispozici novou postel, barevnou televizi a většinou jednonebo dvoulůžkový pokoj, což dřív nebylo vůbec obvyklé.
Nikde zároveň nedošlo k osekání poskytované péče a přeměně špitálu na „plastickou chirurgii“, jak varovala ČSSD. „Udělali jsme si audit, kde všude se plýtvá. Zjistili jsme, že řada věcí se nakupovala dvakrát, navíc za přemrštěné částky. Tam jsme začali šetřit nejdřív,“ vysvětlují noví vlastníci nemocnic, kudy vyrazili na zdolávání nemocničních dluhů. „Logicky jsme pak mohli dát víc peněz do modernizace.“
Teď by se to ale mělo změnit. David Rath navrhuje radikální otočku, která by, jak tvrdí opozice a současní vlastníci nemocnic, mohla špitály dostat opět do velkých dluhů, což by prý následně vedlo k hromadnému propouštění nemocničních zaměstnanců a zhoršení péče pro pacienty. Jak se zdá, hejtman Rath se tedy rozhodl jít do velmi riskantního podniku, kvůli kterému chce kraj zadlužit dvěma miliardami korun (chce je použít na vykoupení nemocnic, pokud je nad soukromými majiteli vyhraje v chystané soudní při) a který se už jednou osvědčil jako nefunkční.
Co tedy hejtman touto politikou vlastně sleduje? A co podniká opozice, aby případnému plýtvání „made in Rath“ zabránila?
Zaneprázdněný pan hejtman
„Co chcete?“ zastavuje nás u vchodu do „hejtmanské části“ středočeského krajského úřadu jedna ze dvou sekretářek Davida Ratha. V tu chvíli už máme za sebou několikadenní neúspěšný pokus oslovit hejtmana telefonem s prosbou, zda bychom si mohli chvíli popovídat o jeho plánech se středočeským zdravotnictvím.
Protože nereaguje ani na opakované SMS, zkoušíme ho bez ohlášení zastihnout v jeho kanceláři. „Jak říkám, dál to nejde, pan hejtman na vás dnes ani zítra nemá kvůli nabitému programu čas,“ zastupuje dveře jeho sekretářka. „S kým jedná a kde je k zastižení, vám nebudu sdělovat. Nechte tu vizitku, předám mu ji a nashledanou.“
Ani do uzávěrky tohoto čísla se nicméně hejtman Rath neozval. Dostihnout středočeského hejtmana a dozvědět se od něj něco o jeho plánech se soukromými nemocnicemi, není dnes vůbec lehký úkol. „Od Vánoc jsem mu posílal několik e-mailů, volal na sekretariát, zval ho do naší nemocnice,“ říká majitel berounského špitálu Sotirios Zavalianis, který se chtěl od nového hejtmana dozvědět, proč se s ním chce o jeho nemocnici soudit a co to znamená pro jeho další podnikání.
„Na nic mi neodpověděl, a ani jeho sekretariát se mi neozval.“ Ze Zavalianisova pohledu jde přitom o zásadní věc, do nemocnic (mimo berounské vlastní ještě sousední hořovickou) už investoval přes sto milionů a neví, jak intenzivně v tom má dál pokračovat. Majitelé nemocnic i znepokojení starostové se tak dnes musejí spokojit jen s tím, co o věci řekl veřejně sám Rath.
A toho zatím není mnoho. Jen to, že prodej nemocnic byla „krádež“, protože za ně kraj dostal „málo peněz“, a proto se teď jejich nový vládce bude o jejich vrácení s majiteli soudit. Když prý vyhraje, je za odkoupení špitálů ochotný zaplatit dvě miliardy.
Kde by je chtěl vzít a jaké záruky dává, že by se po převzetí nemocnic zase nepropadly do červených čísel, už nikde hejtman neřekl. A konkrétnější není ani jeho náměstek pro zdravotnictví Zdeňek Seidl (ČSSD). Když má říct, proč chce brát špitály dostávající se z˙krajských a státních dluhů jejich novým majitelům, odpovídá jen v neprůstřelných politických klišé.
„Obecně vyznáváme princip, že pod státem nebo krajem fungují nemocnice lépe,“ říká. „Že to tak v minulosti nebylo, pro mě není argument. My bychom je dokázali spravovat lépe než naši předchůdci.“ „Beroun,“ odpovídá vzápětí náměstek Seidl na otázku, jaká soukromá nemocnice dnes špatně funguje. Podle něj prý současný majitel některé provozy ruší, i když je měl podle prodejní smlouvy zachovat.
„Pod krajem by zůstalo zachované vše,“ říká náměstek Seidl. Jaké provozy má přesně na mysli? Byl například dotyčnou nemocnici navštívit nebo má k dispozici analýzu, ze které by to vyplývalo? „Analýzu zpracováváme, nic konkrétního vám teď neřeknu. V nemocnici jsem nebyl,“ říká pan Seidl. Odkud tedy své informace čerpá? „Od některých berounských občanů. Jde o některé členy sociální demokracie.“
Na rozdíl od novinářů nebo soukromých majitelů nemocnic je tu nicméně jeden hráč, který si ve věci může udělat jasno bez potíží - opozice. Zestátnění označuje za „skandální“, nechala si ho tedy už od hejtmana Ratha vysvětlit? A jaké kroky má v plánu, aby ho zastavila?
„Chystám se na to hejtmana zeptat na nejbližším zastupitelstvu,“ říká středočeský zastupitel ODS Tomáš Havel. To však bude až v březnu, nebylo by logické svolat kvůli tak zásadní záležitosti mimořádné zastupitelstvo? „O tom jsme zatím neuvažovali,“ říká Havel. A podobně mluví i největší Rathův kritik, současný ministr dopravy Petr Bendl. Po svém mluvčím vzkazuje, že i on se o věci chystá promluvit až na „nejbližším zastupitelstvu“.
Nikdo, nikdy, nikam
Klíčová otázka každopádně zůstává stejná: co David Rath svojí politikou doopravdy sleduje? A zda by ČSSD její obdobu - symbolizovanou vyhazovy bez udání důvodů nebo zestátňováním soukromého majetku - realizovala i ve zbytku Česka po svém možném vítězství v blížících se parlamentních volbách.
Sám David Rath nechce o svojí politice mluvit. A vhled do ní nelze získat ani od jeho stranických kolegů, jako je například dlouholetý šéf středočeských sociálních demokratů Richard Dolejš. Stejně jako hejtman Rath, ani on není pro novináře celý týden k zastižení.
„Já vám na to odpovídat nemohu,“ usmívá se otázce pátrající po motivech a cílech Rathovy politiky jeho zdravotnický náměstek Seidl. „To se musíte ptát jeho.“ A jasno do věci nevnáší ani místopředseda ČSSD Milan Urban. „Nevím,“ říká. „Nikdy jsem jeho politiku nezkoumal ani se ho na to neptal.“ Opozice je v komunikaci logicky vstřícnější, její členové ale přiznávají, že sami nemají ve věci úplně jasno.
„Je to asi zacílené na získávání voličů. Na část z nich působí, když někdo umí projevit pevnou ruku,“ říká berounský místostarosta Havel. Podobně to vidí i majitelé soukromých špitálů. „Čtu to tak, že tím chce pan Rath získat voliče. Když uslyší, že v nemocnicích je něco špatně a že to pan Rath chce zlepšit, budou ho volit,“ říká majitel berounského špitálu Sotirios Zavalianis.
„Že to chce udělat velmi problematicky, už nebude nikdo řešit. A než se stačí negativní dopady takového kroku projevit, pan Rath už třeba bude na jiném místě a bude říkat, že se ho to netýká.“ Jisté nicméně je, že nikdo z ČSSD dnes proti Rathovým krokům navenek nevystupuje a podle dostupných informací to nikdo nečiní ani uvnitř strany.
Naopak část věcí, které jako první „ozkouší“ ve svém kraji hejtman Rath, pak sociální demokraté spouští nebo plánují spustit i ve zbytku země. Naposledy například proplácení třicetikorunových zdravotnických poplatků v krajských nemocnicích nebo jejich převod z akciových společností na neziskové - tak, aby je mohli opět plně ovládat politici.
Jestli dalším krokem bude pokus o zestátnění všech soukromých špitálů v zemi, nekontrolované zadlužování nebo čistky mezi úředníky, každopádně ukážou až další týdny a měsíce.
Ondřej Kundra, Respekt