Názvem leukémie se označuje skupina nemocí, které se projevují poruchou funkce kostní dřeně a krve. Jde o zhoubný nádor bílých krvinek, které jsou jednou ze složek imunitního systému člověka. AML je jedním ze čtyř hlavních typů leukémií. Každý případ může podle odborníků vyvolat jiná abnormalita v genetické informaci krvetvorné buňky.
Výskyt leukémií stoupá s věkem. Nejčastěji se leukémie obecně projeví mezi 70 a 80 rokem života, častěji postihují muže. AML se nejvíce objevuje u pětapadesátníků až šedesátníků. Příčina rozvoje nemoci není známá, podle odborníků nejsou žádné zřejmé rizikové faktory, projevit se ale může předchozí léčba rakoviny chemoterapií nebo radiačním zářením. Rizikovým faktorem je také cigaretový kouř.
Pacienti se podle informačních materiálů České leukemické společnosti cítí unavení, trpí nechutenstvím a hubnou, v noci se potí a mají zvýšenou teplotu. Nedostatek bílých krvinek vede k častějším infekcím, například zánětům dýchacích či močových cest. Málo krevních destiček může vést ke krvácení z nosu, dásní či vzniku modřin.
Léčba spočívá v chemoterapii a u pacientů, kteří jsou zákroku schopní, následně transplantaci kostní dřeně. Vhodné dárce evidují v Česku dva registry, potřeba by bylo asi 200.000 zapsaných. Český národní registr dárců kostní dřeně eviduje přes 80.000 dárců, Český registr dárců krvetvorných buněk přes 30.000 dárců, částečně se databáze obou překrývají. Díky mezinárodnímu propojení se podaří najít dárce pro 90 procent českých pacientů. Úspěšnost léčby je 60 až 80 procent u dospělých a 70 až 90 procent u dětí.
Čeští lékaři se věnují také výzkumu, daří se jim různé typy leukémie lépe diagnostikovat a zároveň odhalují genetické predispozice, kvůli nimž jsou někteří lidé leukémií více ohroženi. Záleží na pořadí nukleotidů, základních stavebních jednotek lidské DNA, jejíž změny mohou zapříčinit rozvoj nádorového onemocnění. V budoucnu bude možné léky podle těchto změn připravit individuálně na míru každému pacientovi.